Vývoj počtu obyvatel, významné osobnosti

Zatímco ještě v r. 1857 bylo v Olomouci napočteno pouze 72 obyvatel židovského vyznání, r. 1869 již 747 z celkového počtu 14.394. Další vývoj byl následující: r. 1880 – 1.254 Židů z 18.549 obyvatel města, r. 1890 – 1.306 z 19.761, r. 1900 – 1.676 z 21.707, r. 1910 – 1.679 z 22.245, r. 1921 – 2.077 z 57.206 a konečně r. 1930 – 2.198 Židů z 66.440 obyvatel. Hrůzy 2. světové války přežilo asi 200 židovských občanů, dnes žije v Olomouci téměř 80 osob hlásících se k židovské pospolitosti.

Ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století se agilní židovští příslušníci zasloužili o hospodářský a kulturní rozvoj města: z podnikatelů jmenujme majitele sladoven Briesse (podnik založen r. 1873), Hamburgera (zal. r. 1883), Zweiga (zal. r. 1876), Bracha (zal. r. 1872), bratry Fürstovy (zal. r. 1920), drožďárny a lihovaru Singera (zal. r. 1854), lihovaru Maye (zal. r. 1851), čokoládovny Deutsche (zal. r. 1877), potravinářských závodů Heikorna (zal. r. 1911), tiskárny Groáka (zal. r. 1864), módních salónů Beera, Spitze a Roubíčka, hoteliéra Löwenrosena a bankéře Hirsche (zal. r. 1848).

Přehled významných osobností židovského původu se vztahem k Olomouci:

• Rudolf Bacher (8. 7. 1877 Zábřeh n.M. – 9. 9. 1925 Olomouc), lékař a primář Zemské nemocnice, průkopník olomoucké rentgenologie, zemřel jako oběť svého povolání.
• Otto Z. Eisner (12. 1. 1911 Šternberk – 1. 7. 1975 Bradford, Velká Británie), překladatel české poezie do němčiny.
• Paul Engelmann (14. 6. 1891 Olomouc – 16. 2. 1965 Tel Aviv, Israel), architekt a spisovatel, od r. 1909 žil ve Vídni (patřil k okruhu Adolfa Loose), r. 1934 přesídlil do Palestiny, realizoval řadu architektonických projektů, psal literárně filozofické eseje.
• Leo Fall (2. 2. 1873 Olomouc – 16. 9. 1925 Vídeň), hudební skladatel a dirigent, vynikl zvláště jako autor operet.
• Sigmund Freud (6. 5. 1856 Příbor – 23. 9. 1939 Londýn), světově proslulý lékař a učenec, zakladatel psychoanalýzy, v r.1886 působil v Olomouci jako vojenský lékař.
• Gustav Gellner (8. 12. 1871 Mladá Boleslav – leden 1943 Terezín), lékař a historik lékařství působící v letech 1918-30 ve vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku, napsal spis Nemoc Ladislava Pohrobka a studie o lékařích Janu Černém-Nigru a Tomáši Jordánovi z Klausenburgu.
• Jacques Groag (5. 2. 1892 Olomouc – 25. 1. 1962 Vídeň), architekt, karikaturista a malíř, působil převážně ve Vídni a Londýně.
• Andreas Ludwig Jeitteles, pseudonym Justus Frey (24. 11. 1799 Praha – 17. 6. 1878 Štýrský Hradec), profesor lékařství olomoucké university v letech 1837-69, žurnalista, básník a politik.
• Theodor Kohn (22. 3. 1845 Březnice u Zlína – 4. 12. 1915 Ehrenhausen, Rakousko), v letech 1892-1904 olomoucký arcibiskup, jeho děd pocházející z Břeclavi byl nucen konvertovat ze židovství na křesťanství.
• Heinrich Kulka (1900 Litovel – 1971 Auckland, Nový Zéland), architekt.
• Gustav Mahler (7. 7. 1860 Kaliště u Humpo1ce – 18. 5. 1911 Vídeň), světoznámý dirigent a hudební skladatel, v sezóně 1882-3 působil v Olomouci jako dirigent německé opery, pamětní deska pobytu na domě „U zlaté štiky“ na rohu Michalské a Ztracené ul. č. 4/čp. 253.
• Berthold Oppenheim (29. 7. 1867 – 1942 Treblinka), učený a vážený dlouholetý rabín ŽNO v Olomouci, autor četných odborných statí.
• Vlastimil Artur Polák (3. 4. 1914 Úsov – 9.3.1990 Olomouc), básník a prozaik, jeden z posledních německy píšících autorů v našich zemích. Své zážitky z věznění v Terezíně ztvárnil v básnickém cyklu Město černých bran, r.1975 ve Vídni vydal menší výbor z pozdějších básní Velká osamělost. V další tvorbě se obrátil k námětům z židovské minulosti – básnická sbírka Světlo tiché světničky a soubor pověstí, které slýchal v dětství v rodném Úsově, Bílá paní z ghetta.
• Jiří Pelikán (7. února 1923 Olomouc – 26. června 1999 Řím), ředitel Čs.televize a politik spjatý s lety 1968-9, po emigraci vydavatel revue Listy.
• Jindřich Steinmann (28. 4. 1877 Oplocany – 16. 10. 1920 Olomouc), osvětový a muzejní pracovník.
• Salomon Wasservogel (18. 8. 1877 Moravská Ostrava – 11. 12. 1909 Olomouc), známý olomoucký fotograf na přelomu 19. a 20. stol.
• Fritz Zweig (1893 Olomouc – 1984 Los Angeles, USA), dirigent.

Přehled předsedů Židovského náboženského spolku, Židovské náboženské obce, Synagogálního sboru a Židovské obce v Olomouci:

• 1865-1880 Leopold Hamburger
• 1880-1901 Eduard Hamburger
• 1901-1913 JUDr.Jakob Eben (1842-1919)
• 1913-1918 Friedrich Fischel
• 1918-1920 Max Hochwald
• 1920-1942 a 1945-1947 Dr.Ludvík Meissner (1876-1964)
• 1947-1950 Dr. Arnošt Hirsch (zemř.1970)
• 1950-1956 Berthold Wolf (1886-1962), úřadující místopředseda
• 1956-1958 Max Vojtěch Diamant (zemř.1968)
• 1959-1971 Bedřich Hersch (zemř.1981)
• 1971-1988 Ing.Vilém Karpfen (1920-1988)
• 1989-1991 Rudolf Marvín
• 1991-1995 Ema Donathová (zemř.1995)
• 1995-2004 Edita Šťastná
• 2004-         Ing. Petr Papoušek
• Jako tajemníci židovské obce působili po r.1945 :
• Zigmund Bohm, Ing. Alexander Dubský a Ing. Miloš Dobrý.
• Přehled rabínů Židovské náboženské obce v Olomouci:
• 1892-1939 Berthold Oppenheim (1867-1942)
• 1940-42 Dr. Ernst Reich
• Přehled kantorů Židovské náboženské obce, Synagogálního sboru a Židovské obce v Olomouci:
• před r.1942 – Karel Schlesinger, Arnold Stössler, Waldmann
• po r.1945 – Berthold Wolf, Alois Wellner, Winter, Ing. Vilém Karpfen, Zigmund Deutsch.
• Ve znovu založeném pohřebním bratrstvu r. 1946 se angažovali: Dr. Arnošt Hirsch, Arnošt Kulka, Emil Schreiber, Zigmund Böhm, Berthold Wolf.

© Jaroslav Klenovský