Home » lidé

ThDr. Theodor Kohn, olomoucký arcibiskup s židovskými kořeny

1 listopadu 2009

ThDr. Theodor Kohn byl 64. olomouckým biskupem, sedmým arcibiskupem olomoucké arcidiecéze a prvním biskupem nešlechtického původu. Narodil se 22. března 1845 v Březnici, která leží na silnici vedoucí z Uherského Hradiště do Zlína. Jak napovídá jeho příjmení, měl z otcovy strany židovské předky.

V rakouské monarchii platil od září 1726 až do roku 1849 pro Židy tzv. familiantský zákon, podle kterého se mohl v každé rodině oženit jen nejstarší syn. Pokud chtěli založit rodinu ostatní mužští potomci, museli monarchii opustit. Někteří Židé se proto ženili tajně, ale tyto manželské svazky byly úředně považovány za konkubináty a děti za nemanželské.

Arcibiskupův otec Josef Kohn se narodil 29.října 1824, tedy ještě v době platnosti familiantského zákona. Jeho rodiči byli Jakub Kohn, nájemce hospody v Březnici, a Rosalie Braunová, dcera uhersko-brodského obchodníka Abrahama Brauna, oba židovského vyznání. Novorozený Josef byl 5. listopadu 1824 rabínem Isákem Gangelem v Uherském Brodě obřezán. Rodiče, Jakob a Rosálie, za necelé dva roky po Josefově narození konvertovali ke křesťanství, 15. května 1826 byli v římsko-katolickém kostele pokřtěni a 6. června 1826 i oddáni. Jakob Kohn získal křestní jméno Jan Nepomucký a jméno Jan skutečně používal. Spolu s rodiči byl pokřtěn i jejich syn Josef. Zda konverze arcibiskupových prarodičů ke křesťanství byla snahou eliminovat důsledky diskriminačního familiantského zákona nebo mělo jiné důvody, nelze samozřejmě posoudit. Jisté je, že celá Kohnova rodina patřila mezi hluboce věřící katolíky: katolickým duchovním byl i arcibiskupův bratranec Josef Kohn (1856-1913), pozdější děkan v Osoblaze a také arcibiskupův synovec mons. ThDr. Theodor Vavruša (1880-1948), pozdější farář ve Zlíně, který teologii studoval v Římě a po několik let byl arcibiskupovým sekretářem.

Arcibiskup Kohn se narodil a vyrůstal v chudé rodině. Otec Josef hospodařil na několika měřicích pole a matka Veronika, rozená Hanačíková, se starala o domácnost a výchovu dětí. Kromě Theodora to byl ještě druhý syn František a tři dcery.

Theodor od mládí vynikal pílí a výbornou pamětí. Obecnou školu navštěvoval nejprve v rodné Březnici. Na naléhání učitele J. Matušky, aby rodiče nadanému žáku umožnili lepší vzdělání, byl Theodor 1. října 1857 přijat do třetí třídy německé Hauptschule v Uher-ském Hradišti. Přestože zpočátku německy vůbec neuměl, stal se již ve 4. třídě premiantem. Když školu v roce 1859 ukončil, rozhodl se pro studium na nižším piaristickém gymnáziu ve Strážnici. Na studium si přivydělával kondicemi a jako premiant získal Škurkovo stipendium. V roce 1863 přešel na vyšší piaristické gymnázium do Kroměříže, kde v roce 1867 složil zkoušku dospělosti. Rodiče si přáli mít syna knězem, ale on sám touhu po kněžském povolání neměl, protože již v septimě a oktávě jej trápila náboženská skepse a pochybnosti o víře v Boha. Rodiče jej celé prázdniny přemlouvali a „maminka nejednou v koutku zaplakala„. Nakonec se pro vstup do olomouckého semináře rozhodl s odhodláním, že to zkusí a třeba později ze semináře odejde. Velkým pokušením byla finanční částka 200 zlatých, kterou mu daroval bohatý březnický mlynář, aby se mohl zapsat na univerzitu ve Vídni ke studiu na některé profánní fakultě. Bohoslovec Kohn však peníze vrátil. Studium teologie dokončil a 5. července 1871 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm byl Vsetín, kam nastoupil jako kooperátor. Touha po vzdělání jej i tam vedla ke studiu a během následujících dvou let složil na teologické fakultě předepsané rigorózní zkoušky. V květnu 1874 nastoupil jako katecheta gymnázia v Příboře, ale již v červenci téhož roku přijal místo sekretáře a ceremoniáře olomouckého arcibiskupa Bedřicha Fürstenberga na Hukvaldech. Když po absolvování poslední rigorózní zkoušky obhájil disertační práci O neomylnosti římského papeže (De infallibilitate Romani Pontificis), byl 25. února 1875 promován doktorem teologie.

Záhy následoval strmý kariérní růst: 1876 byl jmenován konsistoriálním radou, 1880 čestným papežským komořím, 1882 apoštolským radou a asesorem. Téhož roku získal titul mimořádného profesora církevního práva a polemického bohosloví na teologické fakultě v Olomouci. V roce 1887 byl jmenován nesídelním kanovníkem olomoucké metropolitní kapitoly a v roce 1892 sídlením kanovníkem s právem volit a být volen biskupem.

Když 20. srpna 1892 zemřel olomoucký arcibiskup kardinál Fürstenberg, byl za jeho nástupce 7. listopadu 1892 zvolen nešlechtic a rodilý Moravan ThDr. Theodor Kohn. V lednu 1893 byla volba potvrzena papežem Lvem XIII. a k slavnostnímu nastolení nového arcibiskupa došlo 12. února 1893. Místní tisk a obyvatelé jásali. V předvečer nastolení se na všech kostelech olomoucké arcidiecéze rozezněly zvony. V Olomouci vyšel od Národního domu k arcibiskupské rezidenci početný lampiónový průvod. Čeští obyvatelé předali novému arcibiskupovi „holdovací adresu“ s obrazem Felixe Jenneweina. Byly napsány a otištěny oslavné verše, na příklad od Karla Dostála-Lutinova:

„Ó Velpastýři – miluj ovce své!
Slyš prosby hlas, když jako děti lkáme:
Buď kníže náš, nám štítem v bouři zlé,
a lásku svou i duši svou Ti dáme!“

Menší nadšení nad arcibiskupskou volbou projevila Vídeň a rakousko-uherský parlament. Arcibiskup Kohn ve svých vzpomínkách uvádí:

Poněvadž antisemitské hnutí bylo již v začátcích, věděl jsem, že Volkstribune… položí mé židovské jméno na proskripční listinu. A také se to stalo ihned po volbě: byl jsem zahrnut nesčetnými pohlednicemi s potupným obsahem. Rakouský i uherský parlament zaujal ihned nepřátelské stanovisko vůči mé osobě a rakouský premiér hrabě Taaffe uvítal mou volbu ušlechtilou otázkou: „Und hat er sich schon getauft lassen? (A dal se už pokřtít?)… Byl jsem však nemálo překvapen, když i vídeňská nunciatura žádala křtící listy mých rodičů … Ale přesto jsem na své jméno hrdý, poněvadž jsem je zdědil po chudobných sice, avšak počestných rodičích.“

Na přelomu 19. a 20. století měly statky olomouckého arcibiskupství rozlohu 47.846 ha. K majetku arcidiecéze patřilo také rozsáhlé lesní hospodářství a průmyslové podniky – sklárny, doly, železárny aj. Ihned po svém nástupu věnoval nový arcibiskup značnou pozornost správě arcidiecézního majetku s příslovečnou pílí a houževnatostí. Dr. Kohn přizval ke spolupráci řadu odborníků a provedl řadu hospodářských reforem. Dostával se však často do konfliktů a soudních sporů s nájemci. Podobně kontroloval i stav svěřených farností. Do roku 1902 provedl osobní návštěvy 514 farností olomoucké arcidiecéze. Stále častěji se na jeho adresu ozývaly kritické hlasy, které byly šířeny tiskem. Arcibiskupovi byly vytýkány protokolární výslechy kněží, překážky v ustavování katechetů, trestání lidí, kteří sbírali klestí v arcibiskupských lesích. Stížnosti se hromadily v Římě i na nunciatuře ve Vídni. Kritický postoj zaujímali i kněží, kteří byli zpočátku arcibiskupovými obdivovateli, na příklad Dostál – Lutinov. Ani v náznaku se však neobjevily narážky na arcibiskupovy židovské předky. Autorem nejostřejší kritiky byl kněz, který na arcibiskupa opakovaně útočil v olomouckém deníku Pozor pod pseudonymem Rectus:

Někteří myslí, že nevěříš v Boha, jiní, že nemáš zdravého rozumu… svým nekněžským jednáním jsi proti sobě poštval celý světAsi s třemi nadřenými sentimentálními kázáními jezdíš již 10 roků a nestydíš se je pořád opakovat…. Nic jiného než sentimentální žvanění.“ (Pozor IX, č. 84).

Odsuzoval časté vizitace farností: „Nenávidí Tě všichni jako mor a přec Tě vítají jen kvůli farářovi, by to neodnesl…Velký Pán je to, jenže rve lidu jazyk, víru a učí ho heslo ,Pryč od Říma´ … a poněvadž rve On také mateřský jazyk a šlape národnost, sám přispívá ku poněmčování a tíhne k Berlínu.“ (Pozor IX, č. 92).

Dr. Kohn se marně snažil autora kritiky vypátrat. Nechal vykonat soudní prohlídku v redakci Pozoru a na šéfredaktora podal žalobu. Když jej „Rectus“ telegraficky požádal, aby žalobu odvolal, jinak bude v kritice pokračovat, získal na telegrafním úřadě rukopis zprávy a nechal jej vídeňským znalcem písma Franzem Kirschnerem porovnat s rukopisy kněží arcidiecéze. Za pisatele hanopisů byl neprávem označen František Ocásek, farář ve Velkých Kunčicích. Jeho obhajobě nebylo uvěřeno, byl suspendován a musel nastoupit do kněžského vězení v Kroměříži. Na jeho obranu se ihned strhla vlna protestů, zejména poté, co se k autorství přiznal zábřežský kaplan Josef Hofer. Proti arcibiskupovi byl svolán tábor lidu do Kroměříže.

O všech těchto událostech byl samozřejmě vídeňskou nunciaturou informován Svatý stolec a Dr. Kohn byl v prosinci 1903 pozván do Říma. Protože situace v olomoucké arcidiecézi byla hodnocena jako neřešitelná, vyzval papež arcibiskupa k dobrovolné rezignaci. Pokud tak neučiní, bude odvolán. 12. března 1904 se ThDr. Theodor Kohn ve věku 59 let dobrovolně svého postavení vzdal. Důvody své nucené rezignace však nikdy neuznal. Pobyt v olomoucké arcidiecézi mu byl zakázán, směl pouze jednou ročně navštívit hrob svých rodičů. Byl mu ponechán titul i plat arcibiskupa a mohl se usadit v Rakousku. Zakoupil si zámek s velkostatkem v Ehrenhausenu (Štýrsko), kde prožil posledních 11 let života. Zemřel 3. prosince 1915.

Krátce před smrtí sepsal poslední vůli. V ní velkostatek Ehrenhausen s celým inventářem a veškeré své úspory (341.000 K) odkazuje ke zřízení české univerzity v Olomouci. Ani tato poslední vůle však nedošla naplnění a k obnovení olomoucké univerzity došlo teprve po druhé světové válce.

Pavel Maňák

Uvedené informace byly čerpány z následujících pramenů:

Jonová J.: Theodor Kohn. Kněz, profesor a zvolený arcibiskup olomoucký. Licenciátní práce, CMTF UP, Olomouc 2007.

Jonová J.: Olomoucký arcibiskup ThDr Theodor Kohn ve zprávách vídeňské nunciatury zasílaných Svatému stolci. Studia Theologica 2009, s. 42-59.

Marek, P.: Prof. ThDr. Theodor Kohn. Život a dílo olomouckého arcibiskupa. Kroměříž 1994, 96 stran.

Botek,F., Kleiber,A.: Facta lo-quuntur čili Deset let na stolici sv. Metoděje. Olomouc 1903, 167 stran.

Z pamětí olomouckého arcibiskupa dra Theodora Kohna. Tribuna 7. 10. 1923, s.1-2.

Hofer J. Rectus): Naše arcidiecese. 5. vydání. Nákladem časopisu „Pozor“, Olomouc 1903, 36



Vložte komentář!

Komentář můžete vložit prostřednictvím níže uvedeného formuláře.

Prosíme, neodbíhejte od tématu a nezaplňujte diskusi nevhodným obsahem.

Můžete použít následující tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>