Home » Synagoga a modlitebny

Synagoga a modlitebny

Od počátku 19.stol. fungovala na předměstí Bělidlech v soukromém statku Fischelových (dnes dům Libušina ul. č. 9/čp. 44) ortodoxní modlitebna, jež zde působila až do 30. let 20. stol. Po uvolnění poměrů a nárůstu počtu Židů po po1. 19. stol. musela být zřízena modlitebna ve vnitřním městě: v letech 1859-62 existovala v domě Litovelská ul. čp. 406 (dnes Riegrova ul. č. l), poté v letech 1862-3 v domě Česká ul. čp. 447 (dnes ul. 8. května č. 2) a v r. 1863 pro ni adaptováno l. patro domu Bělidla čp. 586 (dnes Sokolská ul. č. 7). Židovská komunita budovu v r. 1867 odkoupila a přeměnila ji ve svůj obecní dům. Průčelí třípodlažní budovy člení antikizující portál a šest podokenních reliéfů s biblickými motivy. 1) Do dnešní podoby měl být dům přestavěn snad architektem Jakobem Gartnerem (viz J. Kšír 1932), v r. 1900 byl prodán tělovýchovné jednotě Sokol.

Pro uspokojení duchovních potřeb členů byla v letech 1895-7 vystavěna v pásmu zrušených hradeb na tehdy vznikajícím náměstí Marie Terezie podle projektu významného vídeňského architekta Jakoba Gartnera 2) synagoga.

 

Synagoga před dokončením
Synagoga před dokončením


Velkolepé dílo bylo postaveno místními firmami nákladem čtvrt milionu zlatých. Budova vystavěná v tehdy módním orientálně-byzantském slohu měla impozantní vzhled: její rozměry činily 22×39 m a výška celých 38 m. Požadavek orientace svatostánku k východu nemohl být v dané urbanistické situaci plně respektován, nýbrž osa směřuje k jihovýchodu.

Průčelí olomoucké synagogy, dobová pohlednice, kolem r. 1900
Průčelí olomoucké synagogy, dobová pohlednice, kolem r. 1900

Olomoucká synagoga byla samostatně stojící stavba komponovaná na hlavní osu, výrazně podélného řešení, s lokálně dominantním působením. Vnitřní rozvrh byl tradiční: z předsíně na severozápadní straně vstup pro muže do vestibulu a hlavního sálu v přízemí, kde čtyři pilíře vynášely železnou konstrukci kupole, bočním schodištěm výstup do patra na ženskou galerii po třech stranách síně. Sál ukončovalo vyvýšené podium s řečništěm (almemorem) a svatostánkem (aron ha-kodešem) ve formě malého chrámku. Zajímavým prvkem ovšem byla malá denní modlitebna situovaná ještě za svatostánkem na jihovýchodním okraji budovy – obsahovala svůj vlastní svatostánek, řečniště a 50 míst v lavicích. V patře nad touto modlitebnou byl umístěn zpěvácký chór a varhany. Vnitřní výzdoba synagogy byla architektonicky velmi bohatá. Templ obsahoval 440 míst k sezení pro muže a 304 pro ženy.

Zvnějšku poutala pozornost vysoká kupole ukončená věžičkou a další dvě věžičky v rozích průčelí. Fasádu z dvoubarevného režného cihelného zdiva pročleňovala okna s rozetami a jemné tvarosloví detailů odkazujících na typicky romantické orientální motivy. Štít nad vstupem z Terezského náměstí ukončovalo kamenné desatero, zadní průčelí směřovalo do Lafayettovy ulice.

Synagoga byla slavnostně zasvěcena dne 11. dubna 1897. Menší stavební úpravy templu prováděla v r.1932 firma ing.Bedřicha Schönfelda (interiér), r. 1937 ing. Arnošta Weisze (fasáda).

Virtuální rekonstrukce olomoucké synagogy

Rekonstrukce 3D podoby olomoucké synagogy
ve vizualizaci MOF’s na youtube

ohlednice olomoucké synagogy
ohlednice olomoucké synagogy
Vnitřní prostor synagogy
Vnitřní prostor synagogy

Bezprostředně po okupaci, v noci z 15. na 16. března 1939, byla synagoga místními fašisty vypálena. Požár se pokoušelo bezvýsledně uhasit 15 hasičských sborů, škoda byla úředním odhadem vyčíslena na 1 milion korun. 3) Trosky odklizeny v zimě 1939-40.


Synagoga hoří (15. března 1939)
Synagoga hoří (15. března 1939)
Pohled na zničenou kopuli synagogy
Pohled na zničenou kopuli synagogy
Zřícenina synagogy
Zřícenina synagogy

Pozemek byl později upraven na parčík, jehož střed „zdobilo“ v období komunistické vlády kamenné sousoší Lenina a Stalina; dnes plocha slouží k parkování aut. Dne 7. března 1990 byla poblíž místa vypálené synagogy na dnešním Palachově náměstí, na fasádě budovy sousední přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, třída Svobody č.26-28, za přítomnosti široké veřejnosti slavnostně odhalena pamětní deska, dílo architekta Zdeňka Hynka a sochaře Zdeňka Přikryla.

Pamětní deska na památku vypálené synagogy
Pamětní deska na památku vypálené synagogy

V těsném sousedství synagogy si židovská obec v letech 1895-7 též od architekta Jakoba Gartnera v obdobném architektonickém provedení nechala postavit svůj nový obecní dům s kancelářemi a rabinátem (Lafayettova ulice č. 16/čp. 638). V letech 1930-33 obec vystavěla v Rooseveltově ulici č. 13/čp. 393 na Nových Sadech též vlastní chudobinec a starobinec.

V prvních letech okupace a po válce sloužila židovské pospolitosti modlitebna s kanceláří v patře domu Palackého ul. č. 2. V r. 1955 byla přemístěna a zařízena do domu na Dolním náměstí, tehdy Rudé armády, č. 4 (slavnostní zasvěcení 30. 8. 1955). Poslední stěhování modlitebny a kanceláře nastalo roku 1969 do místností v l. patře domu na Komenského třídě č. 7. Vnitřnímu vybavení vévodí působivý svatostánek (aron ha-kodeš) barokních forem z l. po1. 18.stol. 4) , v předsíni poutá pozornost pamětní tabule se jmény obětí holocaustu z Olomouce.

1) Na bočním štítě v patře domu je dodnes zachován výklenek – arkýř, v němž snad byly z místnosti modlitebny uloženy tóry; proti tomu hovoří fakt,  že arkýř je orientován k západu. V sousedním domě Sokolská 9/585 je na podestě schodiště v nejvyšším patře zase k vidění zbytek původní černo-bílé kamenné dlažby s motivem šesticípé hvězdy.
2) Jakob Gartner ( 1861 Přerov – 1921 Vídeň ) , autor synagog v Holešově (1893), Opavě (1895-6), ale též v Hlohovci, Debrecíně a Vídni.
3) Podařilo se zachránit pouze šest oken s barevnou vitráží, jež jsou dnes v soukromém držení.
4) Byl sem přenesen ze zrušené a zbořené synagogy v Bučovicích na Vyškovsku.

© Jaroslav Klenovský