V prvním díle Haškova románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“ je popsána scéna, kdy nadporučík Lukáš, poté co se zbavil záletné Katy Wendlerové, „počal si vesele pohvizdovat árii z operety Rozvedená paní“. Zbývá jen dodat, že uvedenou populární melodii složil Leo Fall.

Leo (Leopold) Fall se narodil 2. února 1873 v Olomouci jako nejstarší ze tří synů vojenského kapelníka 9. pěšího pluku Moritze Falla (1884 – 1922). Obecnou školu navštěvoval v Olomouci, a když byl jeho otec přeložen v roce 1882 do Lvova (Lemberg), stal se studentem tamního německého gymnázia. Po maturitě studoval na vídeňské konservatoři u Roberta Fuchse a jeho bratra Johanna Nepomuka Fuchse. Školu však předčasně opustil a přijal místo eléva v orchestru 50. pěšího pluku, který vedl Franz Lehár starší. Mezitím jeho otec opustil vojenskou službu a založil v Berlíně vlastní orchestr. Leo Fall tam nastoupil jako sólový houslista. V roce 1895 přijal místo dirigenta v Hamburku, později v Kolíně nad Rýnem a konečně v Zentraltheater a Metropoltheater v Berlíně.V této době začal také komponovat. Skládal kuplety pro berlínský kabaret „Die bösen Buben“ a napsal operu, která však v roce 1902 v Hamburku propadla. Neúspěšná byla také jeho druhá opera „Irrlicht“, provedená v roce 1904 v Mannheimu.

Leo Fall byl ženatý s Bertou Jadassohn, dcerou hudebního teoretika a skladatele. V roce 1906 se manželé přestěhovali do Vídně na Lainzer Strasse č. 127 a Leo Fall se věnoval výhradně komponování, především lehčího žánru – operet. Mezi nejznámější z nich patří Der fidele Bauer ( Sedlák filuta) z roku 1907, Die Dollarprinzessin (Dolarová princezna) uvedená o 4 měsíce později, Die geschiedene Frau (Rozvedená paní) z roku 1908. Patrně největší úspěch však zaznamenala opereta Der liebe Augustin (1912), která měla neuvěřitelných 3.360 provedení. Některé z jeho operet – Die Rose von Stambul, Madame Pompadoure, Die Kaiserin – získaly značnou oblibu nejen v Evropě, ale i v Americe.

Leo Fall je spolu s nepochybně známějším Franzem Lehárem mladším a Oskarem Straussem považován za nejvýznamnějšího představitele tzv. stříbrné éry vídeňské operety. 16.9.1925 na vrcholu své úspěšné umělecké kariéry předčasně ve Vídni zemřel. Je pochován na vídeňském novém židovském hřbitově (oddělení III, řada 4).

Leo Fall nebyl jediný, kdo po otci zdědil hudební nadání. Jeho mladší bratr Siegfried Fall narozený 10. listopadu 1877 v Olomouci, byl výborným pianistou, hudebním skladatelem a aranžérem. Žil v Berlíně, kde také získal hudební vzdělání. Věnoval se vážné hudbě, komponoval opery, symfonie, komorní skladby a písně. Za své dílo získal Mendelssohnovu cenu. V lednu 1943 byl deportován do Terezína, kde 10. 4. 1943 zemřel.

Nejmladší bratr Richard Fall se narodil 3.dubna 1882 v Jevíčku. Pracoval jako dirigent operety v Berlíně a ve Vídni a také jako skladatel melodií k filmům v Hollywoodu. Složil hudbu k několika operetám a řadu tanečních písní. Po Anšlusu Rakouska emigroval do Francie a poté do USA, ale opět se do Francie vrátil . 20. listopadu 1943 byl deportován do Osvětimi, kde údajně na počátku roku 1945 zemřel.

Synovcem Leo Falla byl dirigent a skladatel Vilém Tauský. Narodil se 20.7.1910 v Přerově. Po maturitě na přerovském gymnáziu studoval skladbu na brněnské konzervatoři, kde ještě krátce zažil Leoše Janáčka. Na základě vynikajících výsledků byl později přijat do Prahy na mistrovskou školu Josefa Suka a Zdeňka Chalabaly. V roce 1939 emigroval do Paříže a o rok později do Velké Británie, kde vstoupil do zahraničního vojska, a až do konce války řídil český armádní sbor. Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Po válce se usadil ve Velké Británii a stal se propagátorem české hudby. V roce 1981 získal Řád britského impéria CBE, v roce 2000 ve staré vlasti cenu Gratis agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Zemřel 16. března 2004 v Londýně ve věku 93 let, jeho ostatky jsou uloženy na brněnském ústředním hřbitově.

Pavel Maňák