Roš znamená hebrejsky hlava. Ros chodeš /doslova hlava měsíce, Nový měsíc zahajuje každý židovský měsíc. Roš chodeš nemá jednoduchou historii, proto si nemůžeme odpustit kratší odbočku.
První roš chodeš. První den měsíce nisan, čtrnáct dní před východem z Egypta, přikázal Bůh Mojžíšovi, aby vyhlásil novolunní. Od této chvíle se datuje tradice Nových měsíců, která nepřerušena trvá do dnešních dnů. Přesto dnes nemá roš chodeš takový význam jako v historii.
Historie. V dobách existence jeruzalémského chrámu vyhlašoval roš chodeš nejvyšší rabínský soudní dvůr – sanhedrin. Po uplynutí 29 dní od posledního novolunní, třicátý …

První měsíc. Tak jako očanský, má i běžný židovský rok dvanáct měsíců. Tóra jména měsíců neuvádí a označuje je prostě: první měsíc, druhý měsíc atd. V průběhu babylónského vyhnanství však měsíce získaly svá současná jména, pod kterými se s nimi seznámíme. Jako první měsíc označuje Tóra ten, ve kterém vyšli Židé z Egypta, měsíc zrodu židovského národa. My mu říkáme nisan, měsíc svátku pesach. Dvanáctým, posledním, je měsíc adar. Proto když vsouváme za adar třináctý = přestupný měsíc, který umístíme na úplný závěr roku, vytvoříme tzv. adar šeni /druhý adar/.
Měsíce. …

Od kdy. Každá společnost si volí počátek svého kalendáře na podkladě události, které přikládá rozhodující význam. Islámské země za počátek kalendáře stanovily cestu proroka Mohameda z Medíny do Mekky. Staří Římané přiřadili „nulu“ roku založení svého města. Křesťané za počátek nové éry považují narození zakladatele svého učení. My toto jejich počítání pro jeho rozšířenost naýváme občanským letopočtem (o.l). I Francouzi po své velké revoluci roku 1789 zahájili nové počítání, po porážce revoluce se však vrátili zpět k občanskému kalendáři. Židovský kalendář, odvolávající se na stvoření světa a vztah stvoření k …