JUDAICA OLOMOUCENSIS
10 pohlednic židovských památek a míst
interiér židovské modlitebny
synagoga v Úsově; židovský hřbitov v Úsově
pseudorománská synagoga v Hranicích
hrob rabína Frnkla v Lipníku n. Bečvou
nejstarší náhrobní kameny; Tovačov; památník obětem nacismu-hřbitov Olomouc; pamětní deska za vypálenou synagogu v Olomouci; nový židovský hřbitov v Olomouci; interiér obřadní síně na židovském hřbitově v Olomouci
Kč 70,-

JAROSLAV KLENOVSKÝ: PAMÁTKY ŽIDOVSKÉ OBCE V TOVAČOVĚ
Z obsahu:
Historický vývoj židovské obce v Tovačově
Soupis deportovaných židovských občanů
Vývoj počtu obyvatel, významné osobnosti
Židovská čtvrť
Soupis domů židovské čtvrti
Synagoga
Židovský hřbitov
Kč 50,-

JAROSLAV KLENOVSKÝ: ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ V ÚSOVĚ
Z obsahu:
Historický vývoj židovské obce v Úsově
Vývoj počtu obyvatel, …

Vypálená olomoucká synagoga

Vzpomínka Petra Brocha
 „ Na noc z 15. na 16. března 1939, kdy fašisté vypálili synagogu v Olomouci si pamatuji velice dobře. Bylo mi tehdy osm let, s rodiči a bratry jsme bydleli hned za rohem synagogy na Havlíčkově ulici, takže jsem byl oné noci skoro na osudném místě zkázy. Vysoké plameny šlehaly a olizovaly celou synagogu. Hasiči sice přijeli, ale dostali striktní zákaz podílet se na hašení požáru. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel… A všude plno štiplavého dýmu, který se valil ze synagogy. Příštího dne se mi naskytl smutný …

Dny židovské kultury Olomouc 2009 (20. – 25. října 2009) chtějí dalším ročníkem připomenout význam židovské komunity v našem regionu. Projekt během šesti dnů nabídne více než 20 akcí, zejména výstavu, cyklus přednášek, besedy pro školy, řadu koncertů a divadelních představení vycházejících ze židovské tradice.
Tématem letošního ročníku jsou osudy středomoravských synagog (Holešov, Kroměříž, Olomouc), s důrazem na připomínku 70. výročí zničení olomoucké synagogy v březnu 1939.  S těmito a dalšími synagogami je spojena osobnost architekta Jakoba Gartnera, jehož dílu, bude věnován cyklus přednášek. Počítá se rovněž s výstavou unikátních dokumentárních materiálů a svědectví osvětlujících neblahé okolnosti …

Maces je nekynutý chleba, jehož příprava je spojená s upomínkou na exodus Židů z Egypta. Tuto událost si připomínáme při svátku Pesach, kdy v jídle nesmí být podáváno nic kynutého ani kvašeného. Podává se při sederové večeři. Aby chléb nenakynul, musí se těsto péct rychle po zadělání, podle tradice nejdéle do 18 minut. Mimo svátek Pesach připoíná maces těžký život Židů v Egyptě. Připravuje se z mouky a vody. V období svátku Pesah musí být použita mouka vyrobená ze zrn, která nesmí přijít do styku s vlhkostí, navíc těsto musí být připravováno pouze z …

Akce Albrecht der Erste na střední Moravě a zdejší židovská komunita
Doc. PhDr. Josef Bartoš, DrSc.
Akce Albrecht der Erste (Albrecht I.) byla realizována nacistickými policejními složkami na území Protektorátu Čechy a Morava v souvislosti se zahájením druhé světové války a tažením proti Polsku začátkem září 1939. Nebyla to jen policejní „preventivní akce“ proti potencionálnímu nepříteli na počátku války. Bylo totiž důležité, že byla vedena „frontálně“ proti elitě českého národa bez rozdílu toho, zda se nějak jeho příslušníci účastnili nebo neúčastnili opozičního či dokonce odbojového hnutí – a byla zde použita …

Arizace židovského majetku v Olomouci v roce 1939
Doc. PhDr. Josef Bartoš, DrSc.
Olomouc patřila k nejvýznamnějším židovským střediskům na Moravě. Jestliže v některých menších městech a obcích počty Židů od druhé poloviny devatenáctého století spíše klesaly, naopak v Olomouci tento počet stále rostl. Od roku 1880 v celém tehdejším olomouckém okrese vzrostl z 1565 na 2216 Židů v roce 1930, z toho 2198 připadalo přímo na město Olomouc (včetně okolních obcí připojených po roce 1918 a po vytvoření tzv. Velké Olomouce). Uvádíme tato čísla podle náboženského vyznání obyvatel, protože k židovské národnosti se …

V průběhu našeho přehledu jsme se již seznámili se třemi postními dny -jom kipurem, Esteřiným půstem a půstem prvorozených před svátkem pesach.
V této kapitole uvedeme čtyři půsty, které souvisejí se zničením obou jeruzalémských chrámů a dalšími smutnými událostmi židovské historie.
Půst. Ještě předtím, než začneme hovořit o jednotlivostech souvisejících s postními dny, měli bychom si říci, jaký má vlastně půst smysl.
Půst v dobách těžkostí nebo v den výročí smutné události nám má otevřít srdce a napomoci našemu odhodlání vypořádat se s našimi prohřešky. Po dobu půstu jsme uchráněni od pozemských starostí …

6. sivan (a mimo Izrael i 7. sivan) slavíme biblický poutní svátek šavuot jako oslavu darování Tory.
Čtyři jména. Čtyři jména svátku vypovídají o jeho aspektech:
1. chag hašavuot – svátkek týdnů, Sedmkrát sedm dní příprav od východu z Egypta po darování Tory na hoře Sinaj, hlavní téma svátku,
2. chag hakacir – svátek žní, dozrávám pšenice, hlavního zdroje obživy člověka, hospodářský aspekt svátku
3. chag habikurim – na památku prvních plodů, které bylo povinností v tomto období přinést do chrámu ze sedmi plodin, kterými je země Izrael proslavena, z pšenice, ječmene, vína, fíků, …

Čtyřicet devět dní mezi druhým dnem pesachu a svátkem šavuot nazýváme omer /doslova snop/.
Dny přípravy. V době, kdy stál jeruzalémský chrám, bylo povinností přinést 16. nisanu sváteční oběť prvního snopu z nové úrody ječmene, který právě v této době v Izraeli dozrává, a začít počítat sedm týdnů do svátku šavuot /doslova týdny/, svátku darování Tory. Těchto sedmkrát sedm dní představuje období očisty a příprav na „přijetí Tory“ a odpovídá
sedmi týdnům putování pouští z Egypta k hoře Sinaj. Tím, že každý večer počítáme, kolikátý den „v omeru“ začíná, vyjadřujeme naše radostné
očekávání …