Home » Nezařazené

Šavuot

22 prosince 2008

6. sivan (a mimo Izrael i 7. sivan) slavíme biblický poutní svátek šavuot jako oslavu darování Tory.

Čtyři jména. Čtyři jména svátku vypovídají o jeho aspektech:

1. chag hašavuot – svátkek týdnů, Sedmkrát sedm dní příprav od východu z Egypta po darování Tory na hoře Sinaj, hlavní téma svátku,
2. chag hakacir – svátek žní, dozrávám pšenice, hlavního zdroje obživy člověka, hospodářský aspekt svátku
3. chag habikurim – na památku prvních plodů, které bylo povinností v tomto období přinést do chrámu ze sedmi plodin, kterými je země Izrael proslavena, z pšenice, ječmene, vína, fíků, granátových jablek, oliv a datlí.
4. aceret – obdoba šmini aceret po sukot, završení svátku pesach, doplnění osobní svobody o svobodu duchovní přijetím Tory.

Dvě přísahy. Učenci si všímají podobnosti hebrejských výrazů pro týdny a přísahu Išavuot, ševuotl a komentují, že si na svátek šavuot připomínáme dvě přísahy:
Bůh slíbil, že nevymění židovský národ za žádný jiný.
Izrael slíbil, že nevymění Boha za žádnou modlu.

V synagoze. Na připomínku zemědělského aspektu svátku, pšeničných žní, je zvykem vyzdobovat synagogy zelení. V liturgii svátečního dne má významné místo čtení Desatera příkazů z Tory a připomenutí příběhu prababičky krále Davida Rút, který se odehrál v době pšeničných žní. Mimochodem, na šavuot připadá výročí úmrtí krále Davida.

Zvyky. Mezi nejznámější šavuotové zvyky, kromě již uvedené zelené výzdoby synagog, patří celonoční studium Tory. Tím se nejen připravujeme na ranní „přijetí Tory”, ale zároveň i napravujeme pochybení Mojžíšova pokolení, které podle tradice v den darování Tory na hoře Sinaj – zaspalo.

Velice rozšířeným zvykem je příprava mléčných pokrmů a medových koláčků na svátek šavuot. Mléko a med jsou často uváděny v souvislosti s Tórou. Král Šalamoun píše v Šir haširim: „Mléko a med je pod tvým jazykem/’ Mléko je nápoj dětí a Tóra z nás všech dělá děti, které se musejí vše pomalu učit. Mléko /hebr. chalav, CH=8, L=30, Vet=2, celkem 40/ také odpovídá 40ti dnům, které Mojžíš strávil na hoře Sinaj. I proto si na šavuot pochutnáváme na tvarohových palačinkách /jidiš blinces/.

Chceme-li hledat další důvody medověmléčné hostiny, můžeme se z komentářů poučit, že med jako produkt nekošer hmyzu – včel a mléko jako tekutina tvořená ze zapovězené krve savčích samic symbolizují schopnost Tory očišťovat a napravovat nás samotné a činit nás pro naše okolí „poživatelnými”.

Tóra a Izrael. Podle midraše byl celý svět stvořen s podmínkou, že Izrael 6. sivanu přijme na Sinaji Toru. Proto se v první kapitole Tory píše: „…a byl večer a bylo ráno ten den šestý.” Jaký šestý den zdůrazňuje zájmeno „ten”? Šestý den měsíce sivan, kdy se rozhodne, bude-li svět uchován nebo se vrátí do stavu pusta a prázdna jako před začátkem stvoření. Podle jiného výkladu nabízel Bůh nejdříve Toru jiným národům. Jišmael, syn Abraháma a služebné Hagar, odmítl, protože se nechtěl vzdát krádeží, Ezau se odmítl vzdát zabíjení a Lotovi potomci si nedokázali představit svůj život bez smilstva. Jen Izrael nabídku neodmítl. Naopak. Přijal Toru bez výhrad se slovy: Naase venišma. /Budeme tak konat a budeme se učit/

Desatero. Ač je téma Desatera zahrnuto do cyklu Příběhů a postav Tory, neuškodí si zde celé Desatero příkazů zopakovat.

Desatero tak, jak je zapsáno v Druhé knize Mojžíšově, kap. 20:

1. Já jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu otroctví
2. Nebudeš mít jiného boha přede mnou,; neuděláš si tesanou modlu ani jakékoli zobrazení
…Nebudeš se ničemu takovému klanět, ani tomu sloužit.
3. Nezneužiješ Božího jména…
4. Pamatuj dne Šabatu, abys jej světil. Šest dní pracuj.
5. Cti otce svého a matku svou.
6. Nezavraždíš.
7. Nezcizoložíš.
8. Nepokradeš.
9. Nevydáš křivého svědectví.
10. Nebudeš závidět svému bližnímu jeho dům, ženu …

Poušť a hora Sinaj. Tóra nebyla dána izraelskému národu v Himalájích, ani na žádné jiné výjimečně vysoké hoře. Hora Sinaj se svou výši patří do kategorie „hor obecných – obyčejných”. Přesto byla právě ona vybrána za místo darování Tory. To abychom se poučili, že s povyšováním se a pýchou to daleko nedotáhneme ani v životě, a ještě méně ve studiu. Za většinou úspěchů lidstva stojí každodenní práce a píle „obyčejných” lidí. Ani okolí hory Sinaj neláká poutníky k usídlení se. Kam oko dohlédne jen samá poušť. Však také člověk, který se rozhodne stát se učencem Tory, musí projít mnohými úskalími a často se musí omezit ve svých tužbách po kariéře a snadném životě. Ještě jedno poučení si můžeme odnést z pouště Sinaj. Tak jako poušť je územím nikoho, nikomu nepatří, tak ani Tóra nikomu nepatří. Každý z ní může čerpat její „živou vodu” a nikdo mu v tom nemůže bránit.



Vložte komentář!

Komentář můžete vložit prostřednictvím níže uvedeného formuláře.

Prosíme, neodbíhejte od tématu a nezaplňujte diskusi nevhodným obsahem.

Můžete použít následující tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>