Další známé údaje:
Narozen 3.9.1880
Zahynul 20.1.1941

Fotograf Joachim Wasservogel (narozen 15. 6. 1817 Úsov – zemřel 5. 7. 1905, pohřben v Olomouci-Neředíně) se přestěhoval s rodinou do Olomouce v roce 1867. Se svým synem Sigmundem Salomonem Wasservogelem (narozen 18. 8. 1846 Úsov – zemřel 11. 12. 1909, pohřben v Olomouci-Neředíně) působili zpočátku jako fotografičtí pomocníci ve fotografickém ateliéru Hermanna Seeburgera v Ostružnické ulici 25. V říjnu roku 1870 získal živnostenské oprávnění k fotografování Sigmund Salomon Wasservogel, který na svou osobu převedl fotografický ateliér firmy A. Pichler–Čurda v domě na Horním náměstí 7 (č. p. 365), založený na tomto místě v roce 1869 Antonem Czurdou.

Olomoucký fotografický ateliér rodiny Wasservogelů byl na konci 19. a na začátku 20. století jedním z nejvýznamnějších fotografických ateliérů na Moravě, jehož věhlas znásobovaly pobočné závody v Prostějově, ve Vídni, v Bielsku-Białe, Opavě, Krnově a Ostravě.  V ateliéru pracoval od svého útlého mládí také syn Sigmunda Salomona Wasservogela Adolf Wasservogel (narozen 3. 9. 1880 Olomouc), který jej po úmrtí svého otce dne 11. 12. 1909 převzal.

Adolf Wasservogel se nechal v roce 1907 pokřtít a konvertoval k římsko-katolickému vyznání. Za manželku si vzal Hilde Heigelovou, také fotografku (narozena 24. 9. 1888 Zábřeh – 1946 odsunuta jako antifašitska do Německa).

V roce 1918 bylo povoleno Adolfu Wasservogelovi užívat místo dosavadního příjmení Wasservogel, příjmení Waldek. Povolení změny příjmení se vztahovalo na jeho manželku Hildu a dvě dcery, Margarethe (narozena 15. 12. 1912 Olomouc) a Johannu (narozena 21. 5. 1917 Olomouc). Dne 25. 7. 1918 byla Hilda Waldeková jmenována ve fotografické firmě prokuristkou. Od srpna 1918 zněl název firmy A. Wasservogel, c. a k. fotograf, majitel Adolf Waldek. Od roku 1924 byla z názvu firmy vypuštěna titulatura c. a k. a roku 1938 byl změněn název fotografické firmy na A. Waldek. Dne 13. 6. 1939 se Adolf Waldek vzdal fotografické živnosti na Horním náměstí 7. Tomuto kroku předcházelo písemné potvrzení Hildy Waldekové ze dne 3. 4. 1939, ve kterém oznamovala, že fotografický ateliér na Horním náměstí 7 vede od 1. 8. 1918 ona samotná a že fotografické zkoušky složila již dne 10. 3. 1922.

Adolf Waldek-Wasservogel pod tlakem nacistické perzekuce zvolil ve věku 61 let dobrovolný odchod ze života požitím neznámého jedu a zemřel v Olomouci při převozu do nemocnice dne 20. 1. 1941.

Jeho dcera Margarethe, provdaná za Roberta Goldbergera, byla s manželem a synem Petrem v roce 1942 deportována do Terezína a následně do Osvětimi, kde byla spolu se synem v roce 1944 zavražděna, její manžel zahynul 8. 2. 1945 v Dachau.

Během války fotografovala v rodinném  ateliéru Hilda Waldeková s dcerou Johannou. Obě pak ve zmíněném, již znárodněném ateliéru, pracovali až do roku 1946, kdy byly dne 5. 10. 1946 jako antifašistky odsunuty do Německa.

Dne 5. 6. 1945 byl ustanoven národním správcem fotografického ateliéru na Horním náměstí 7 Rudolf Smahel. Smahel byl ze své funkce odvolán dne 21. 10. 1949 a vedením fotografického ateliéru byla pověřena Ústřední správa komunálních podniků v Olomouci. Dne 5. 12. 1949 převzal bývalý ateliér rodiny Wasservogelů-Waldeků fotograf Jaroslav Juryšek,. který dne 1. 3. 1950 oznámil přemístění fotozávodu, dříve Hilda Waldek, Horní nám. 7, v národní správě Rudolfa Smahela, na adresu Dolní náměstí 49 (s pobočným závodem v Pavelčákově 22). Tím se završil osud fotografického ateliéru rodiny Wasservogel–Waldek na Horním náměstí 7.