Další známé údaje:
Narozena 6.1.1891
Transport AAo, č. 83 (08. 07. 1942, Olomouc -> Terezín)
Transport Es, č. 1145 (19. 10. 1944, Terezín -> Osvětim)
Zahynula

V z p o m í n k a
na Grétu Pollakovou, 6. 1. 1891 – 1944

Slečna Gréta Pollaková byla blízká přítelkyně mých rodičů. Po zřízení Protektorátu byla nucena opustit své bydliště. Tehdy můj otec Jakub Repper jí zprostředkoval náhradní bydlení v domě rodiny Podivínských (a své sestry Dory Podivínské/Repperové) na adrese Smetanova 4, Olomouc – Hodolany. Odtud pak byla společně s námi v červenci 1942 deportována do Terezína. Po jisté době jsme se tam mohli občas vzájemně setkat. Já jsem byl v Terezíně internován ve věku 10 -13 let. Slečna Pollaková byla vzdělaná kultivovaná dáma. Vyprávěla mně o různých oblastech lidského konání, o kultuře a umění, aby tak alespoň trochu nahradila moje chybějící základní školní vzdělání. Byla v Terezíně také mojí první učitelkou angličtiny. Měla s sebou tehdy moderní malou učebnici s názvem Englisch lernen ein Vergnügen, autor myslím MacCallum (?). Na podzim 1944 byla Gréta Pollaková zařazena do likvidačního transportu do Osvětimi, odkud se už nevrátila. Vzpomínám na ni se stálou vděčností.
V Olomouci, září, 2015, PR

Moje vzpomínka na slečnu Pollakovou je pouze letmá, což je dáno hlavně věkem raného dětství (byly mně 4 roky), nicméně pamatuji si na útlou drobnou paní s culíčkem prošedivělých vlasů, která přebývala ve sklepním bytě našeho domu. Několikrát jsem u ní byl, prostory pod schody mně zajímaly – byly trochu strašidelné, ale také mně přitahovaly. V bytě proti slečně Pollakové žila rodina pana Dichtera, krejčího, jejíž příslušníci mně všelijak rozmazlovali, navíc pan mistr zvláštním prskáním vlhčil před žehlením ušité kalhoty. Když jsem se rodičů na slečnu Pollakovou ptal, dozvěděl jsem se, že „musela odjet“, což byla bohužel přesmutná pravda.
JP