Adresa: Cyrilometodějské náměstí 251/3, Olomouc
souřadnice: N49°36’10.2″ E17°14’01.9″
Kámen zmizelých položen: 2015

Nápis na kameni:

ZDE BYDLELA
EVA WACHSMANNOVÁ
NAR. 1932
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V BARANOVIČI

Další známé údaje:
Narozena 23. 02. 1932
transport AAm, č. 613 (04.07.1942 Olomouc -> Terezín)
transport AAy, č. 319 (28.07.1942 Terezín -> Baranoviči)
Zahynula

Oběť v databázi Institutu Terezínské iniciativy

Vzpomínka
na Evu a Hanuše Wachsmannovi

Oba jsem začátkem války znal. Eva chodila se mnou do kroužku k paní učitelce Schlesingerové. Jak bylo tehdy zvykem, půjčovali jsme si všichni vzájemně knížky. Byla to tehdy jediná a poslední možnost kulturního vyžití pro Židy. Moje poslední vzpomínka na Evu je její připomínka při loučení, abych jí příště přinesl dohodnutou knihu. Byla to dětská detektivka od Václava Řezáče – Kluci hurá za ním.
Evin starší bratr Hanuš se tehdy narychlo zaučoval na holiče. Tehdy panovala zoufalá představa, že pro život v ghettu je dobré si přivlastnit nějakou praktickou profesi. Možná to vycházelo z předválečné praxe, kdy se mladí Židé školili na různá řemesla jako přípravu na alija do Palestiny. Hanuš mně tehdy předváděl, jak se správně stříhají vlasy nůžkami.  Jedno rameno musí být drženo nehybně vodorovně a jen druhé se pohybuje a odstřihává vlasy.
Eva byla krásná, chytrá černovlasá dívenka. Hanuš byl pohledný inteligentní chlapec. Nosil s oblibou hnědou čepičku tzv. lodičku (na způsob postavy Červenáčka z tehdy populárních Foglarových Rychlých šípů).
Píšu tuto malou vzpomínku, protože je oba dodnes vidím v duchu před sebou.

V Olomouci, 19. 4. 2015
P.R.