Adresa: Horní náměstí 407/27, Olomouc
souřadnice: 49°35’38.5″N 17°14’59.2″E
Kámen zmizelých položen: 2016

Nápis na kameni:
ZDE BYDLELA
ANNA KRAUSOVÁ
NAR. 1891
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V MALÉM TROSTINCI

Další známé údaje:
Narozena 26. 07. 1891
Transport AAg, č. 787 (30. 06. 1942, Olomouc -> Terezín)
Transport Bc, č. 362 (25. 08. 1942, Terezín -> Malý Trostinec)
Zahynula

Oběť v databázi Institutu Terezínské iniciativy

Anna Krausová

Manželé Krausovi a jejich dcera Gretl

Poslední adresou Arnošta a Anny Krausových před transportem AAg do Terezína 30. června 1942 byla Komenského 7.

Arnošt (Ernst) Kraus se narodil 25. 11. 1886 v Praze. Jeho manželka Anna, narozená ve Vídni 26. 7. 1891, pocházela z rodiny Hermanna Armina Diamanta, obchodního cestujícího továrny na pánské spodní prádlo Kellerman & Fried ve Vídni. Krausovi se usídlili v Olomouci nejpozději v roce 1917, o čemž svědčí parte Herrmanna Diamanta zadané rodinou, které vyšlo spolu s úmrtním oznámením firmy Kellerman & Fried ve vídeňských novinách Neue Freie Presse 5. října 1917. Místem vydání rodinného smutečního oznámení, pod nímž je uvedena též Anna Krausová a její manžel Ernst, je „Wien – Olmütz“.

Podle Adresáře Olomouce z roku 1921 byl Arnošt Kraus obchodníkem na adrese Masarykovo náměstí 8. Později, a to až do konce 30. let, sídlil na Masarykově náměstí č. 26 (dnes Horní náměstí).

Když Krausovi odjížděli do Terezína, bylo jim jistě útěchou, že jejich jediná dcera Gretl, která se narodila 18. dubna 1919 v Olomouci, byla tou dobou v Londýně, kam odjela v roce 1939. V Terezíně Krausovi dlouho nepobyli, 25. srpna 1942 odjeli na východ, do Malého Trostince, odkud se nevrátili.

Gretl Krausová strávila v Londýně celkem 12 let. V roce 1951 odjela do Kanady, provdala se za právníka Hugo Fischera, s nímž žila 38 let ve Vancouveru a Ottavě. Studovala obor anglická literatura na University of British Columbia a na Carlton University, na níž pak mnoho let vyučovala. Titul Ph.D. získala Gretl Keren Fischerová na McGill University. Je autorkou divadelních her (v 80. letech dvě z nich uvedla Velká kanadská divadelní společnost v Ottawě), literárních kritik, esejů (jmenujme například esej Edward Albee and Virginia Woolf zabývající se symbolikou v těchto dílech), a povídek.

Gretlin zájem o otázky judaismu našel výraz v její studii In Search of Jerusalem: Religion and Ethics in the Writings of A. M. Klein (Hledání Jeruzaléma: náboženství a etika ve spisech A. M. Kleina).

Nejznámějším dílem Gretl Keren Fischerové je její první román An Answer for Pierre (Odpověď pro Pierra) z roku 1999.  Hrdinou románu je Jacob Harald, který se v naší neklidné době snaží obnovit své duchovní zakotvení. Nemůže přijmout myšlenku, která se rozšířila na konci tisíciletí, že objektivně není nic dobré ani zlé, a nazývat věci dobrými nebo špatnými je jen otázka společenského úzu nebo individuální preference. Konfrontace s bezednou korupcí vede Jacoba Haralda k hledání etických norem mimo člověka. Obrací se o pomoc k tzv. nové vědě. Zároveň si však klade otázky: Je to v souladu s jeho židovskou vírou? Vyvěrá silný etický imperativ ze samé podstaty vesmíru? Jacobův vnitřní zápas se odehrává na pozadí jeho manželství, odcizení dětí a trýznivého přátelství s tajemným Pierrem, který ho posílá na nejzoufalejší pátrání v jeho životě.

V 70. letech navštívila Gretl Fischerová jeruzalémské Muzeum holocaustu Yad Vashem. Do jeho archivu přispěla stránkami svědectví (Pages of Testimony) o osudu svých rodičů Arnošta a Anny Krausových.

Na konci života se rozhodla věnovat peníze získané z prodeje domu, ve kterém žila se svým manželem, na výzkum kmenových buněk. Zemřela v Ottawě 24. listopadu 2013 ve věku 94 let.