{"id":768,"date":"2008-12-25T16:00:02","date_gmt":"2008-12-25T14:00:02","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?p=768"},"modified":"2016-10-20T14:14:17","modified_gmt":"2016-10-20T12:14:17","slug":"akce-albrecht-der-erste-a-zdejsi-zidovska-komunita","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/768\/akce-albrecht-der-erste-a-zdejsi-zidovska-komunita\/","title":{"rendered":"Akce Albrecht der Erste a zdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita"},"content":{"rendered":"

Akce Albrecht der Erste na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b a zdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita <\/strong><\/p>\n

Doc. PhDr. Josef Barto\u0161, DrSc.<\/p>\n

Akce Albrecht der Erste (Albrecht I.) byla realizov\u00e1na nacistick\u00fdmi policejn\u00edmi slo\u017ekami na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava v souvislosti se zah\u00e1jen\u00edm druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a ta\u017een\u00edm proti Polsku za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 1939. Nebyla to jen policejn\u00ed „preventivn\u00ed akce“ proti potencion\u00e1ln\u00edmu nep\u0159\u00edteli na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky. Bylo toti\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee byla vedena „front\u00e1ln\u011b“ proti elit\u011b \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda bez rozd\u00edlu toho, zda se n\u011bjak jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u00fa\u010dastnili nebo ne\u00fa\u010dastnili opozi\u010dn\u00edho \u010di dokonce odbojov\u00e9ho hnut\u00ed – a byla zde pou\u017eita v modern\u00ed demokratick\u00e9 spole\u010dnosti nemysliteln\u00e1 instituce tzv. rukojm\u00ed, tj. posti\u017een\u00ed skupiny zcela nevinn\u00fdch osob k zastra\u0161en\u00ed a k pacifikaci v\u0161ech ostatn\u00edch.<\/p>\n

K uveden\u00fdm a pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fdm skute\u010dnostem je t\u0159eba dodat dal\u0161\u00ed podstatnou, by\u0165 doposud pom\u011brn\u011b opom\u00edjenou skute\u010dnost, \u017ee toti\u017e akce Albrecht I. byla zam\u011b\u0159ena tak\u00e9 proti \u017did\u016fm a tvo\u0159ila d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st prvn\u00ed etapy tzv. \u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky v Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava. Dosv\u011bd\u010duje to jednozna\u010dn\u011b realizace akce Albrecht I. na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b s centrem v Olomouci. 1)<\/p>\n

Je pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee p\u0159es pom\u011brn\u011b ji\u017e podrobn\u00e9 prozkoum\u00e1n\u00ed perzekuce \u017did\u016f v Protektor\u00e1tu se spojen\u00edm tzv. \u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky a akce Albrecht I. prozat\u00edm nikdo podrobn\u011bji nezab\u00fdval, tak\u017ee na tomto m\u00edst\u011b nelze ani rozhodnout, zda ne\u0161lo o n\u011bjak\u00e9 st\u0159edomoravsk\u00e9 \u010di olomouck\u00e9 specifikum. O akci se nezmi\u0148uje ani obs\u00e1hl\u00fd a velmi podrobn\u00fd dokument Hl\u00e1\u0161en\u00ed \u017didovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce v roce 1942 a Terez\u00ednsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha. 2)<\/p>\n

Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee v akci Albrecht bylo podle p\u0159ipraven\u00fdch seznam\u016f zat\u010deno v cel\u00e9m Protektor\u00e1tu asi 2 000 osob, z toho 800 na Morav\u011b. Toto \u010d\u00edslo bude asi pon\u011bkud nadnesen\u00e9, proto\u017ee podle jin\u00e9ho zdroje olomouck\u00e9 gestapo tehdy zatklo kolem 200 a brn\u011bnsk\u00e9 p\u0159es 160 osob. Bl\u00ed\u017ee skute\u010dnosti se pohybovalo asi dobov\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed protektor\u00e1tn\u00edho ministerstva vnitra, podle n\u011bho\u017e bylo k\u00a029. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 zat\u010deno 1247 osob, z\u0159ejm\u011b v\u0161ak bez 114-164 osob, kter\u00e9 byly vz\u00e1p\u011bt\u00ed po zat\u010den\u00ed a v\u00fdslechu op\u011bt propu\u0161t\u011bny na svobodu. Na z\u00e1klad\u011b jmenovit\u00fdch, by\u0165 dodate\u010dn\u011b brzy po v\u00e1lce vyhotoven\u00fdch seznam\u016f, jak je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee uvedeme, zatklo olomouck\u00e9 gestapo a internovalo v r\u00e1mci akce Albrecht I. na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b v okresech Olomouc – m\u011bsto a venkov, Litovel, Prost\u011bjov, P\u0159erov, Hranice n. M. a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b Boskovice celkem 202-208 osob. P\u016fvodn\u011b zde snad bylo jako rukojm\u00ed evidov\u00e1no pro tento p\u0159\u00edpad asi 350 osob. 3)<\/p>\n

———————————————<\/p>\n

\u017didovsk\u00e9 komunity na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b m\u011bly n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch st\u0159edisek, z nich\u017e je t\u0159eba jmenovat vedle nejv\u011bt\u0161\u00ed v Olomouci aspo\u0148 Prost\u011bjov, Boskovice, Lipn\u00edk nad Be\u010dvou, Hranice na Morav\u011b a Hole\u0161ov, z men\u0161\u00edch v P\u0159erov\u011b, Kojet\u00edn\u011b, Litovli a Lo\u0161tic\u00edch. Dal\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e9 rodiny bydleli v diaspo\u0159e v jin\u00fdch m\u00edstech. V Olomouci se v roce 1930 hl\u00e1silo k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed 2198 osob, z toho \u010d\u00e1st tak\u00e9 k \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, dal\u0161\u00ed k n\u00e1rodnosti n\u011bmeck\u00e9 a zbytek se p\u0159iklonil k \u010cech\u016fm. V\u00a0Prost\u011bjov\u011b bylo v t\u00e9 dob\u011b evidov\u00e1no 1 442 osob \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, v Boskovic\u00edch 395, P\u0159erov\u011b 267, Hranic\u00edch 192, Lipn\u00edku 154, Kojet\u00edn\u011b 72, Lo\u0161tic\u00edch 56 a Litovli 34. Krom\u011b Olomouce se po\u010det \u017did\u016f od 19. stolet\u00ed ve v\u0161ech uveden\u00fdch m\u00edstech sni\u017eoval. Olomouck\u00e1 komunita naopak rostla, po z\u00e1\u0159\u00ed 1938 do\u010dasn\u011b tak\u00e9 p\u0159\u00edlivem n\u011bkter\u00fdch rodin z pohrani\u010d\u00ed \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b z\u0159ejm\u011b i ze Zakarpatska a Slovenska. 4)<\/p>\n

Na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b, tj. v obvodu pozd\u011bj\u0161\u00edho oberlandr\u00e1ta v Olomouci (v\u010detn\u011b \u010d\u00e1sti pozd\u011bji zru\u0161en\u00e9ho obvodu oberlandr\u00e1ta v Prost\u011bjov\u011b) bylo evidov\u00e1no k 15. b\u0159eznu 1939 celkem 5 390 \u017did\u016f. K 1. \u0159\u00edjnu 1941 byl v Olomouci uv\u00e1d\u011bn po\u010det 4 015 \u017did\u016f, ale to nen\u00ed p\u0159esn\u00e9, proto\u017ee i zde se z\u0159ejm\u011b jednalo o \u0161ir\u0161\u00ed obvod oberlandr\u00e1ta, zat\u00edm co olomouck\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 obec vykazovala v roce 1939 (bez bli\u017e\u0161\u00edho \u010dasov\u00e9ho ur\u010den\u00ed) 2\u00a0196 a k 1. lednu 1940 1 477 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f, teprve potom byla ponech\u00e1na ur\u010ditou dobu jako jedin\u00e1 i pro ostatn\u00ed \u017eidovsk\u00e9 komunity na cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Morav\u011b (do povolen\u00ed jedin\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce v Praze). V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byla Olomouc nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm a nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00edm st\u0159ediskem \u017did\u016f na cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Morav\u011b. 5)<\/p>\n

Pom\u011brn\u011b velk\u00e1 skupina \u017eid\u016f (ve smyslu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m) z obvodu \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce v Olomouce se ji\u017e p\u0159ed okupac\u00ed vyst\u011bhovala do zahrani\u010d\u00ed, mj. \u010di zejm\u00e9na do Palestiny, co\u017e se nap\u0159. t\u00fdkalo cel\u00e9 podnikatelsk\u00e9 rodiny A. a H. May\u016f, olomouck\u00fdch majitel\u016f cukrovaru, lihovaru, dro\u017e\u010f\u00e1rny a velkostatku v\u00a0p\u0159edm\u011bst\u00ed Hej\u010d\u00edn. P\u0159edstavitel druh\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho podniku tohoto druhu, tov\u00e1rny na tukov\u00e9 v\u00fdrobky a m\u00fddlo, Salomon Heikorn zase odjel ji\u017e p\u0159ed okupac\u00ed za obchodem do ciziny a ji\u017e se nevr\u00e1til. Podobn\u00fdm zp\u016fsobem se poda\u0159ilo uniknout n\u011bkter\u00fdm \u010dlen\u016fm rodinn\u00e9 firmy velkoobchodu zemsk\u00fdmi plodinami a sladovny I. a W. Briess\u016f. 6)<\/p>\n

Prvn\u00edm v\u00fdrazn\u00fdm z\u00e1krokem proti \u017did\u016fm po okupaci Olomouce bylo vyp\u00e1len\u00ed zdej\u0161\u00ed synagogy v noci 15. b\u0159ezna 1939, na n\u011bm\u017e se z\u0159ejm\u011b vedle n\u011bmeck\u00fdch nacist\u016f pod\u00edlely i \u010desk\u00e9 fa\u0161istick\u00e9 kruhy, zejm\u00e9na z \u0159ad N\u00e1rodn\u00ed obce fa\u0161istick\u00e9 a Vlajky. Tyto s\u00edly vytvo\u0159ily dokonce v Olomouci samo zvan\u00fd N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor a tzv. Gajdovy gardy. Nacistick\u00fdmi m\u00edsty byla tak\u00e9 okam\u017eit\u011b na\u0159\u00edzena r\u016fzn\u00e1 proti\u017eidovsk\u00e1 opat\u0159en\u00ed, to v\u010detn\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho ozna\u010den\u00ed \u017eidovsk\u00fdch obchod\u016f a \u017eivnost\u00ed. Jen o n\u011bco l\u00e9pe dopadly v dal\u0161\u00edm obdob\u00ed synagogy v dal\u0161\u00edch m\u011bstech na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u017eidovsk\u00fdch komunit byli vystaveni a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9mu poni\u017eov\u00e1n\u00ed, \u0161ikanov\u00e1n\u00ed a teroru, ka\u017edodenn\u00edmu omezov\u00e1n\u00ed, hl\u00edd\u00e1n\u00ed, utla\u010dov\u00e1n\u00ed, vyvlast\u0148ov\u00e1n\u00ed a v\u0161em dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkaz\u016fm a z\u00e1kaz\u016fm, kter\u00e9 byly postupn\u011b proti nim uplatn\u011bny. V Olomouci vedle v\u0161ech v\u0161eobecn\u011b platn\u00fdch repres\u00ed nesm\u011bli nap\u0159. \u017did\u00e9 ani p\u0159ej\u00edt p\u0159es ob\u011b hlavn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, aby pr\u00fd tak nepo\u0161pinili jm\u00e9no Hitlerovo \u010di Goringovo. 7)<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed z\u00e1va\u017en\u00fd krok spo\u010d\u00edval v\u00a0obstaven\u00ed a nakonec zabaven\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho majetku, dosazen\u00ed vnucen\u00fdch spr\u00e1vc\u016f do \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed. O t\u011bchto i dal\u0161\u00edch kroc\u00edch v\u0161ak nelze na tomto m\u00edst\u011b podrobn\u011bji ps\u00e1t, proto\u017ee se hodl\u00e1me soust\u0159edit jenom na dal\u0161\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u011b, z\u00e1va\u017en\u00fd represivn\u00ed krok proti \u017did\u016fm, kter\u00fd byl spojen pr\u00e1v\u011b s akc\u00ed Albrecht I. 8 )<\/p>\n

—————————————-\u00ad<\/p>\n

Z \u010desk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed byli v\u00a0akci Albrecht I. na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b pozat\u00fdk\u00e1ni zejm\u00e9na funkcion\u00e1\u0159i n\u00e1rodn\u00edch spolk\u016f, jako byla N\u00e1rodn\u00ed jednota pro v\u00fdchodn\u00ed Moravu, Sokol, legion\u00e1\u0159i, skauti, d\u00e1le b\u00fdval\u00fd d\u016fstojn\u00edci, policejn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci, advok\u00e1ti, l\u00e9ka\u0159i, st\u0159edo\u0161kol\u0161t\u00ed profeso\u0159i, u\u010ditel\u00e9, soci\u00e1ln\u011b demokrati\u010dt\u00ed a komunisti\u010dt\u00ed funkcion\u00e1\u0159i, tak\u00e9 n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota. Objevili se zde i pom\u011brn\u011b v\u00fdznamn\u00ed funkcion\u00e1\u0159i N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed, co\u017e ov\u0161em souviselo i s opozi\u010dn\u00edm postaven\u00edm krajsk\u00e9 organizace NS v Olomouci, jak se uk\u00e1zalo po jej\u00edm z\u00e1kazu a zat\u010den\u00ed dal\u0161\u00edch funkcion\u00e1\u0159\u016f v prosinci 1939. Bylo pozoruhodn\u00e9, \u017ee v mimo\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e9m rozsahu byli posti\u017eeni p\u0159edstavitel\u00e9 katolick\u00e9 c\u00edrkve a duchovn\u00ed. Celkem se jednalo o 20 katolick\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed a vedle nich o jednoho far\u00e1\u0159e \u010deskoslovensk\u00e9 c\u00edrkve. V po\u010dtu je p\u0159ed\u010dilo jenom 33 u\u010ditel\u016f z\u00e1kladn\u00edch \u0161kol a 10 st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch profesor\u016f.<\/p>\n

Ze zji\u0161t\u011bn\u00fdch skute\u010dnost\u00ed na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b je v\u0161ak zcela z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nacistick\u00e1 okupa\u010dn\u00ed moc vyu\u017eila akce Albrecht I. tak\u00e9 k dal\u0161\u00edmu drastick\u00e9mu z\u00e1kroku proti \u017did\u016fm. Jejich v\u00fdb\u011br byl ov\u0161em pon\u011bkud jin\u00fd, co\u017e odpov\u00eddalo nejen celkov\u011b odli\u0161n\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed a profesn\u00ed struktu\u0159e \u017eidovsk\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch komunit na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b, ale i jin\u00fdm faktor\u016fm a hledisk\u016fm, kter\u00e9 je v\u0161ak obt\u00ed\u017en\u00e9 n\u011bjak ur\u010dit a vymezit.<\/p>\n

Byli to jednak p\u0159edstavitel\u00e9 \u017eidovsk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obc\u00ed (v \u010dele s dlouho1et\u00fdm olomouck\u00fdm rab\u00ednem Dr.B.Oppenheimem a prost\u011bjovsk\u00fdm rab\u00ednem Dr. Albertem Sch\u00f6nem), p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci inteligence, advok\u00e1ti (JUDr. N. Salzer, JUDr. O.Ziffer) a l\u00e9ka\u0159i (MUDr. M. Fischer, MUDr. E. Grossmann, MUDr.\u00a0 A. Hirsch, MUDr. E. Taussig, MUDr. E. Zurckerkandel), ale zejm\u00e9na se jednalo o celou \u0159adu r\u016fzn\u00fdch obchodn\u00edk\u016f a tov\u00e1rn\u00edk\u016f. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee odstran\u011bn\u00edm t\u011bchto i kapit\u00e1lov\u011b siln\u00fdch \u017did\u016f (B. Heikorn, syn majitele firmy, O. Somagyi, E. Zweig, V. Bermann, R. Fischel, O. Graetzer, F. Presser, O. Wolf ad.), se jednalo o dal\u0161\u00ed krok v arizaci a ko\u0159ist\u011bn\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho majetku. Ze seznamu je sice z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v\u011bt\u0161ina ze zat\u010den\u00fdch \u017did\u016f n\u00e1le\u017eela do kategorie podnikatel\u016f, obchodn\u00edk\u016f a \u017eivnostn\u00edk\u016f, ale z\u00e1rove\u0148 je zde t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 naj\u00edt n\u011bjakou, by\u0165 zvr\u00e1cenou „logiku“, krom\u011b z\u0159ejm\u00e9ho z\u00e1m\u011bru postihnout \u0159adu majetn\u00fdch \u017did\u016f. Celkov\u011b v\u00fdb\u011br internovan\u00fdch p\u016fsob\u00ed v uveden\u00e9m sm\u011bru navenek jako velmi nesourod\u00fd a zna\u010dn\u011b nahodil\u00fd.<\/p>\n

Seznam zat\u00fdkan\u00fdch byl vyhotoven ji\u017e d\u0159\u00edve a pod\u00edlely se na n\u011bm vedle olomouck\u00e9 slu\u017eebny gestapa, p\u016fvodn\u011b slu\u017eebny v Prost\u011bjov\u011b a Hranic\u00edch na Morav\u011b, tak\u00e9 olomouck\u00e1 slu\u017eebna Sicherheisdienstu <\/em>(nacistick\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eba) a vedle toho snad tak\u00e9 jeden \u010desk\u00fd policejn\u00ed inspektor i \u010de\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9. Mnoz\u00ed \u017did\u00e9 byli hanobeni a tak\u00e9 ud\u00e1v\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdmi fa\u0161isty hned po 15. b\u0159eznu 1939, \u010dasto i z osobn\u00ed nevra\u017eivosti, tak\u017ee do seznam\u016f gestapa se dostali i v tomto smyslu nepr\u00e1vem a „n\u00e1hodn\u011b“. To platilo i pro n\u011bkter\u00e9 \u010dinitele N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed a dal\u0161\u00ed osoby z \u0159ad \u010desk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f. T\u00edm se d\u00e1 vysv\u011btlit, \u017ee se mezi zat\u010den\u00fdmi objevily i lid\u00e9 ud\u00e1ni n\u00e1hodn\u011b \u010di nep\u0159esn\u011b, v jednom p\u0159\u00edpad\u011b dokonce i \u010dlov\u011bk ji\u017e del\u0161\u00ed dobu mrtv\u00fd. Byly to v\u0161ak jen zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e9 omyly, kter\u00e9 nemohou nic zm\u011bnit na mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 represivn\u00ed vln\u011b, kter\u00e1 byla nam\u00ed\u0159ena proti \u010cech\u016fm a \u017did\u016fm jako celku. 9)<\/p>\n

Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina p\u0159edem vybran\u00fdch rukojm\u00ed byla zat\u010dena, pokud je gestapo zastihlo doma nebo v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, v p\u00e1tek dne 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939 r\u00e1no a dopoledne. Z Olomouce byli sv\u00e1\u017eeni auty a autobusy m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy do b\u00fdval\u00e9 vojensk\u00e9 v\u011bznice a pozd\u011bji s\u00eddla gestapa na Envelop\u011b (tzv. gar\u0148\u00e1ku) a odtud odpoledne odvezeni do objekt\u016f b\u00fdval\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v nedalek\u00e9 obci \u0160t\u011bp\u00e1nov. Z ostatn\u00edch m\u00edst st\u0159edn\u00ed Moravy byli n\u011bkte\u0159\u00ed rukojm\u00ed posl\u00e1ni s\u00a0eskortami p\u0159\u00edmo do \u0160t\u011bp\u00e1nova. N\u011bkolik zat\u010den\u00fdch, kte\u0159\u00ed z\u0159ejm\u011b nebyli v ur\u010den\u00e9 dob\u011b doma, p\u0159ivezlo gestapo do \u0160t\u011bp\u00e1nova je\u0161t\u011b v\u00a0sobotu a ned\u011bli 2. a 3. z\u00e1\u0159i. 10)<\/p>\n

Kdysi v\u00fdznamn\u00e9 hut\u011b a \u017eelez\u00e1rny ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b severn\u011b od Olomouce z 19. stolet\u00ed byly v roce 1932 definitivn\u011b zru\u0161eny a z\u016fstaly zde jen objekty, kter\u00e9 byly \u010das od \u010dasu pronaj\u00edm\u00e1ny a vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jako skladi\u0161t\u011b. V roce 1938 je v t\u00e9to funkci a podob\u011b p\u0159evzala \u010ds. arm\u00e1da. Vzhledem k tomu, \u017ee byly cel\u00e9 obehn\u00e1ny vysokou zd\u00ed, byly potom, v dob\u011b z\u00e1\u0159ijov\u00e9 krize a po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Sudeton\u011bmeck\u00e9 strany, vyu\u017eity na pom\u011brn\u011b kr\u00e1tkou dobu po 16. z\u00e1\u0159\u00ed a zejm\u00e9na po mobilizaci 23. z\u00e1\u0159\u00ed k internaci nacistick\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f z pohrani\u010dn\u00edch okres\u016f a m\u00edst severoz\u00e1padn\u00ed Moravy. Internovan\u00ed byli tehdy na z\u00e1klad\u011b mnichovsk\u00e9 dohody brzy propu\u0161t\u011bni a vr\u00e1tili se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b do sv\u00fdch obc\u00ed na severn\u00ed Morav\u011b a ve Slezsku. Je zcela pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b tato skute\u010dnost a touha po pomst\u011b vedla po z\u0159\u00edzen\u00ed Protektor\u00e1tu nacistick\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky v \u010dele s\u00a0olomouck\u00fdm gestapem k tomu, \u017ee byly \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e9 \u017eelez\u00e1rny vyu\u017eity jako p\u0159echodn\u00e9 m\u00edsto k internaci zat\u010den\u00fdch v\u00a0akci Albrecht I. 11)<\/p>\n

Pro gestapo bylo nav\u00edc v\u00fdhodn\u00e9, \u017ee v are\u00e1lu tov\u00e1rny ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b st\u00e1la uprost\u0159ed nevyu\u017eit\u00e1 dvoupatrov\u00e1 administrativn\u00ed budova. Zat\u010den\u00ed byli rozd\u011bleni do n\u011bkolika skupin a odvedeni do dvou s\u00e1l\u016f v patrech a dal\u0161\u00edch m\u00edstnost\u00ed v p\u0159\u00edzem\u00ed. Po kousku chleba s \u010dernou n\u00e1hra\u017ekovou k\u00e1vou nesm\u011bli vyj\u00edt ven a spali oble\u010deni na zemi pokryt\u00e9 sl\u00e1mou. Podle pam\u011btn\u00edk\u016f se zde jako hl\u00edda\u010di objevovali lid\u00e9 v uniform\u00e1ch SS i SA, v posledn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b z n\u011bmeck\u00fdch vesnic Kyselov a Nemilany v sousedstv\u00ed Olomouce. Velitelem t\u00e1bora byl sice \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd N\u011bmec Oberscharf\u00fchrer Schade tedy hodnost ne p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00e1 asi na \u00farovni prapor\u010d\u00edka, ale ten neum\u011bl \u010desky, tak\u017ee hlavn\u00ed slovo zde m\u011bl jist\u00fd olomouck\u00fd n\u011bmec Kaufman, p\u016fvodn\u011b s \u010desk\u00fdm jm\u00e9nem Zavadil. Ten, jak osv\u011bd\u010dili pam\u011btn\u00edci, si vedle surovosti v\u016f\u010di v\u0161em obzvl\u00e1\u0161t\u011b zasedl na \u017eidovsk\u00e9 internovan\u00e9, kter\u00e9 bez ohledu na fyzick\u00e9 s\u00edly a st\u00e1\u0159\u00ed honil p\u0159i cvi\u010deni dvakr\u00e1t denn\u011b nemilosrdn\u011b po dvo\u0159e a\u017e do \u00fapln\u00e9ho vy\u010derp\u00e1n\u00ed. 12)<\/p>\n

Mezi v\u011bzni vznikl jak\u00fdsi „t\u00e1borov\u00fd v\u00fdbor“, v jeho\u017e \u010dele byl odbojov\u00fd pracovn\u00edk, v\u00fdznamn\u00fd \u010dlen Obrany n\u00e1roda na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b, \u0161t\u00e1bn\u00ed kapit\u00e1n Jan Skok\u00e1nek, kter\u00fd pozd\u011bji zahynul v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e. Naprosto nere\u00e1ln\u00e1 byla ov\u0161em p\u0159edstava, \u017ee ve v\u00e1lce s\u00a0Polskem N\u011bmecko prohraje a v tomto p\u0159\u00edpad\u011b by m\u011bli b\u00fdt internovan\u00ed p\u0159ipraveni na vzpouru. Brzy bylo jasn\u00e9, \u017ee v\u0161e je naopak. 13)<\/p>\n

Proto\u017ee bylo povoleno p\u0159in\u00e9st internovan\u00fdm deky, \u0161atstvo, pr\u00e1dlo, j\u00eddlo a cigarety, byly nav\u00e1z\u00e1ny kontakty nejen s m\u00edstn\u00edmi vlastenci ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b, ale tak\u00e9 s ileg\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u00ed Obrany n\u00e1roda a na druh\u00e9 stran\u011b i s N\u00e1rodn\u00edm souru\u010denstv\u00edm v Olomouci. To evidovalo zat\u010den\u00e9, v\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech \u0161lo toti\u017e o \u010deln\u00e9 funkcion\u00e1\u0159e a dokonce intervenovalo u olomouck\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho starosty F. Czermaka, kter\u00fd se ale odvolal na to, \u017ee je to z\u00e1le\u017eitost gestapa. Prozradil v\u0161ak, \u017ee na seznamech posti\u017een\u00fdch osob se pod\u00edleli tak\u00e9 \u010de\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9. 14)<\/p>\n

Podle po v\u00e1lce po\u0159\u00edzen\u00e9ho seznamu se celkov\u00fd po\u010det zat\u010den\u00fdch pohyboval mezi 208-210, ale jmenovit\u011b jsou zn\u00e1ma 204 jm\u00e9na. U internovan\u00fdch \u017eid\u016f se \u010d\u00edsla pon\u011bkud rozch\u00e1zej\u00ed, je jich uv\u00e1d\u011bno 77-79, ale dochovan\u00fd seznam obsahuje jen 68 jmen. Podle stejn\u00e9ho zdroje byla asi t\u0159etina internovan\u00fdch z \u0159ad \u010cech\u016f propu\u0161t\u011bna ji\u017e ze \u0160t\u011bp\u00e1nova, zat\u00edm co v\u011bt\u0161ina \u017did\u016f, asi 50-60, z\u016fstala rukou gestapa, podrobn\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaj v\u0161ak nen\u00ed zn\u00e1m. 15)<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed rukojm\u00ed byli propu\u0161t\u011bni ze \u0160t\u011bp\u00e1nova ji\u017e 4. a zejm\u00e9na 8. z\u00e1\u0159\u00ed, p\u0159ed transportem do Brna. Mezi nimi byli nap\u0159. m\u00edstn\u00ed vedouc\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed v Olomouci, advok\u00e1t Dr. Franti\u0161ek Los, tajemn\u00edci Obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komory Dr. Vladim\u00edr Sv\u011br\u00e1k a Dr. Emil Sommer, profesor teologie ThDr. Frant Cinek, gener\u00e1ln\u00ed vik\u00e1\u0159 ThDr. Jan Martin\u016f, b\u00fdval\u00fd poslanec a kanovn\u00edk ThDr. Franti\u0161ek Sv\u011btl\u00edk, \u017eupn\u00ed n\u00e1\u010deln\u00edk Jun\u00e1ka Prof. Ing. Bohuslav Glos, ale tak\u00e9 odborov\u00fd a komunistick\u00fd p\u0159ed\u00e1k Jan Ku\u010dera, Prof. Ing. Alexandr Trusov a nap\u0159. \u0159editel \u0161koly v Olomouci-Pavlovi\u010dk\u00e1ch Josef Pet\u0159ek. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich se ov\u0161em dostali pozd\u011bji do nacistick\u00fdch v\u011bznic znovu a nejeden nep\u0159e\u017eil, jak tomu bylo nap\u0159. s A. Trusovem a J. Pet\u0159kem, otcem pravoslavn\u00e9ho kn\u011bze v Praze, popraven\u00e9ho po atent\u00e1tu na Hendricha. Po v\u00fdslechu byly propu\u0161t\u011bny tak\u00e9 \u010dty\u0159i zat\u010den\u00e9 \u017eeny, kter\u00e9 nebyly ani odvozeny z\u00a0Olomouce do \u0160t\u011bp\u00e1nova mezi nimi i b\u00fdval\u00e1 poslankyn\u011b za KS\u010c Herma Barfusov\u00e1, kter\u00e1 se v\u0161ak musela potom ka\u017ed\u00fd t\u00fdden hl\u00e1sit na gestapu. V pramenech nen\u00ed bohu\u017eel mo\u017en\u00e9 zjistit, zda a kolik by1o mezi propu\u0161t\u011bn\u00fdmi ze \u0160t\u011bp\u00e1nova \u017did\u016f. 16)<\/p>\n

Po t\u00fddenn\u00edm \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e9m „intermezzu“ provedl l\u00e9ka\u0159 v uniform\u011b SS MUDr. Karschulin zb\u011b\u017enou prohl\u00eddku, zapsal nemocn\u00e9, ale v noci byli v\u0161ichni internovan\u00ed probuzeni a podle p\u0159ipraven\u00e9ho seznamu nahn\u00e1ni do \u010dty\u0159ech autobus\u016f, kter\u00e9 je odvezly na n\u00e1dra\u017e\u00ed do Brna, kde ji\u017e \u010dekal vlak do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Dachau u Mnichova. Z Olomouce a st\u0159edn\u00ed Moravy to bylo asi 140-150 zat\u010den\u00fdch, ale stejn\u00fdm vlakem byli transportov\u00e1ni i zat\u010den\u00ed z Brna, Zl\u00edna, Jihlavy a Prahy. 17)<\/p>\n

Pro v\u011bt\u0161inu z nich v\u0161ak nebyl KT Dachau kone\u010dnou stanic\u00ed, proto\u017ee byli vz\u00e1p\u011bt\u00ed, tj. koncem z\u00e1\u0159\u00ed 1939, p\u0159em\u00edst\u011bni do nov\u00e9ho koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Buchenwald. Tam byli internovan\u00ed z\u00a0oblasti Han\u00e9 um\u00edst\u011bni spole\u010dn\u011b na bloku \u010d. 47 a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b \u010d. 46. Je t\u0159eba dodat, \u017ee byli pova\u017eov\u00e1ni za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kategorii v\u011bz\u0148\u016f, tj. rukojm\u00ed, tak\u017ee m\u011bli na ruk\u00e1vech speci\u00e1ln\u00ed v\u00ednov\u011b \u010derven\u00e9 p\u00e1sky a bylo s nimi zach\u00e1zeno o n\u011bco l\u00e9pe ne\u017e s ostatn\u00edmi v\u011bzni. Mohli dokonce ps\u00e1t jednou t\u00fddn\u011b dom\u016f a naopak dost\u00e1vat dopisy. 18)<\/p>\n

Z odvezen\u00fdch do Dachau nebyl propu\u0161t\u011bn nikdo, z p\u0159evezen\u00fdch do Buchenwaldu byl v listopadu uvoln\u011bn biskupsk\u00fd tajemn\u00edk a pozd\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt\u00edc\u00ed biskup Stanislav Zela, \u00fadajn\u011b byl vykoupen arcibiskupem Pre\u010danem na kauci 100 000 K a po n\u00e1vratu jmenov\u00e1n titul\u00e1rn\u00edm biskupem. V roce 1940 bylo propu\u0161t\u011bno 25 internovan\u00fdch ze st\u0159edn\u00ed Moravy, v roce 1941 dal\u0161\u00edch 15, v letech 1942 a 1943 ji\u017e jenom 7, tedy celkem 54. Skupina kn\u011b\u017e\u00ed byla p\u0159evezena v roce 1942 op\u011bt z\u00a0Buchenwaldu do Dachau. 19)<\/p>\n

\u017didov\u0161t\u00ed „\u00fa\u010dastn\u00edci“ akce Albrecht I. byli v Buchenwaldu od ostatn\u00edch odd\u011bleni a d\u00e1ni na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed bar\u00e1k – blok. Informace o jejich dal\u0161\u00edch osudech v\u0161ak jsou velmi mezerovit\u00e9. Je jenom jist\u00e9, \u017ee i n\u011bkte\u0159\u00ed z nich byli, byt v men\u0161\u00edm po\u010dtu, propu\u0161t\u011bni, proto\u017ee je lze nal\u00e9zt v <\/em>seznamech t\u011bch \u017did\u016f, kte\u0159\u00ed byli z Olomouce a Brna (\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b z Ostravy a snad i Uhersk\u00e9ho Brodu) odvezeni od konce roku 1941 do roku 1943 do Terez\u00edna a odtud k fyzick\u00e9 likvidaci do dal\u0161\u00edch t\u00e1bor\u016f. Podle n\u011bkter\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed byli n\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch, co byli zat\u010deni l. z\u00e1\u0159\u00ed 1939, p\u0159evezeni z Buchenwaldu p\u0159\u00edmo do Osv\u011btimi. 20)<\/p>\n

———————————————–\u00ad<\/p>\n

Proto\u017ee je dochov\u00e1n pom\u011brn\u011b p\u0159esn\u00fd jmenn\u00fd seznam t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b zat\u010den\u00fdch osob v\u00a0akci Albrecht I., a to v\u00a0po\u010dtu 202 (z celkov\u00e9ho po\u010dtu 204 a\u017e 208}, lze z n\u011bj vyvodit i n\u011bkter\u00e9 charakteristiky a z\u00e1v\u011bry. 21)<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm je t\u0159eba konstatovat, \u017ee internovan\u00ed ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b poch\u00e1zeli z\u00a0pom\u011brn\u011b velk\u00e9 oblasti protektor\u00e1tn\u00ed \u00ad\u010d\u00e1sti Moravy, i kdy\u017e v\u011bt\u0161ina p\u0159ece jen p\u0159ipadala na Olomouc. \u0160lo jist\u011b o dohodu vy\u0161\u0161\u00edch nacistick\u00fdch m\u00edst, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo o obvody tehdej\u0161\u00edch dvou oberlandr\u00e1t\u016f v\u00a0Olomouci (politick\u00e9 okresy Olomouc-m\u011bsto a venkov, P\u0159erov, Hranice) a Prost\u011bjov\u011b (okresy Prost\u011bjov, Boskovice a Litovel) a t\u0159\u00ed venkovsk\u00fdch slu\u017eeben gestapa v Olomouci, Prost\u011bjov\u011b a Hranic\u00edch na Morav\u011b. 22)<\/p>\n

Porovn\u00e1me-li v\u0161ak politick\u00e9 okrasy, zjist\u00edme mimo\u0159\u00e1dn\u011b velkou nerovnom\u011brnost. Dokazuj\u00ed to tato \u010d\u00edsla: z tehdej\u0161\u00edho m\u011bsta Olomouce to bylo celkem 96 a z okresu Olomouc-venkov dal\u0161\u00edch 13 osob, z Prost\u011bjovska (v\u011bt\u0161inou se jednalo o okresn\u00ed m\u011bsto) 21, z P\u0159erovska 13, z Hranicka 21,. z\u00a0Lipnicka 13, z Litovelska 10, z Boskovicka a Blanenska 9 a z jin\u00fdch m\u00edst 6 osob. Celkem tak bylo mo\u017eno ur\u010dit m\u00edsta pobytu p\u0159ed zat\u010den\u00edm u 198 mu\u017e\u016f a 4 \u017een, kter\u00e9 v\u0161ak byly, jak ji\u017e zm\u00edn\u011bno, brzy propu\u0161t\u011bny na svobodu.<\/p>\n

Pod\u00edv\u00e1me-li se podrobn\u011bji na internovan\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky \u017eidovsk\u00fdch komunit ze st\u0159edn\u00ed Moravy, dostaneme tento obraz: z Olomouce jich bylo 37, z Prost\u011bjova 10, z P\u0159erova 6, z Hranic n. M. 5, z Lipn\u00edka 4, z Litovle a Blanska po 2 a z Kojet\u00edna a Boskovic po jednom. Bylo to celkem 68 osob, co\u017e bylo 34 % a pln\u00e1 jedna t\u0159etina v\u0161ech internovan\u00fdch. I zde v\u0161ak je na prvn\u00ed pohled z\u0159eteln\u00e1 velk\u00e1 nerovnom\u011brnost, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e bychom porovnali po\u010dty zat\u010den\u00fdch s v\u00fd\u0161e uveden\u00fdmi po\u010dty \u017eidovsk\u00fdch komunit v jednotliv\u00fdch m\u011bstech. I p\u0159i tomto v\u011bdom\u00ed toti\u017e daleko p\u0159eva\u017eoval po\u010det zat\u010den\u00fdch \u017did\u016f z m\u011bsta Olomouce, i kdy\u017e velk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity byly tak\u00e9 v\u00a0Prost\u011bjov\u011b a Boskovic\u00edch. Zap\u016fsobily zde z\u0159ejm\u011b i r\u016fzn\u00e9 vn\u011bj\u0161\u00ed tlaky a udava\u010dstv\u00ed pom\u011brn\u011b siln\u00fdch skupin \u010desk\u00fdch fa\u0161ist\u016f v Olomouci, zat\u00edm co d\u0159\u00edve velmi aktivn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed p\u0159\u00edvr\u017eenci fa\u0161istick\u00e9ho hnut\u00ed v Prost\u011bjov\u011b byli ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry tzv. mimo hru. Dal\u0161\u00ed a z\u0159ejm\u011b nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed d\u016fvod spo\u010d\u00edval ov\u0161em v horlivosti t\u011bch nebo on\u011bch nacistick\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek a n\u011bmeck\u00fdch obyvatel v jednotliv\u00fdch m\u011bstech. N\u011bmeck\u00e1 men\u0161ina v Olomouci byla ze v\u0161ech zm\u00edn\u011bn\u00fdch m\u00edst nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed a nejvlivn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Spekulovat nad t\u00edm, kdo, kdy a zejm\u00e9na pro\u010d ten a ne onen byl propu\u0161t\u011bn z internace a v\u011bzen\u00ed, by bylo velmi nezodpov\u011bdn\u00e9, nejsou-li k dispozici jak\u00e9koliv p\u016fvodn\u00ed historick\u00e9 prameny nacistick\u00e9 provenience. Bez komplexn\u00edho pohledu nelze vyvozovat z\u00e1v\u011bry ani z n\u011bkter\u00fdch soudn\u00edch materi\u00e1l\u016f pov\u00e1le\u010dn\u00fdch, proto\u017ee ty zase byly podm\u00edn\u011bny dobovou situac\u00ed. To se t\u00fdk\u00e1 zejm\u00e9na pov\u00e1le\u010dn\u00fdch na\u0159\u010den\u00ed biskupa Stanislava Zely, ale tak\u00e9 advok\u00e1ta Leopolda Posp\u00ed\u0161ila a dal\u0161\u00edch. Osudy jednotliv\u00fdch zat\u010den\u00fdch byly toti\u017e zna\u010dn\u011b odli\u0161n\u00e9. Vedle t\u011bch, kte\u0159\u00ed byli jenom vyslechnuti a okam\u017eit\u011b propu\u0161t\u011bni, byli v\u00a0ojedin\u011bl\u00fdch p\u0159\u00edpadech dal\u0161\u00ed vr\u00e1ceni z internace po r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edmluv\u00e1ch a snad tak\u00e9 \u00faplatc\u00edch, jin\u00ed z\u016fstali pod kontrolou a museli se pravideln\u011b hl\u00e1sit na gestapu – a nechyb\u011bly i p\u0159\u00edpady slibu spolupr\u00e1ce s nacisty a jejich bezpe\u010dnostn\u00edmi slo\u017ekami. P\u0159ekr\u00fdvat t\u00edm ale podstatu, tj. v\u011bzn\u011bn\u00ed a \u010dasto i smrt zcela nevinn\u00fdch lid\u00ed, by bylo velmi nezodpov\u011bdn\u00e9. 23)<\/p>\n

U \u017eidovsk\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f lze vyvodit ur\u010dit\u00e9 z\u00e1v\u011bry jen na z\u00e1klad\u011b srovn\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edho seznamu internovan\u00fdch s dal\u0161\u00edmi seznamy ob\u011bt\u00ed nacismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b zejm\u00e9na s t\u011bmi, kter\u00e9 obsahuj\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed a jmenovit\u00e9 \u00fadaje o osob\u00e1ch za\u0159azen\u00fdch znovu do transport\u016f sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch od konce roku 1941 nap\u0159ed do Terez\u00edna a odtud do dal\u0161\u00edch, tentokr\u00e1t ji\u017e likvida\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, kter\u00e9 znamenaly smrt.<\/p>\n

Podle pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho odhadu (F. Mal\u00ednsk\u00e9ho) ze 79 ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch \u017did\u016f ze st\u0159edn\u00ed Moravy jich 53 za okupace zem\u0159elo a jenom 24 p\u0159e\u017eilo. U \u010cech\u016f se ze 129 nebo 130 nedo\u017eilo svobody 13 mu\u017e\u016f. Tato \u010d\u00edsla sice vypov\u00eddaj\u00ed sama o sob\u011b, nejsou v\u0161ak z\u0159ejm\u011b naprosto p\u0159esn\u00e1 a u \u017eidovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed jde ur\u010dit\u011b tak\u00e9 o ty, kter\u00e9 spadaj\u00ed do pozd\u011bj\u0161\u00edch deportac\u00ed z Olomouce do Terez\u00edna. Hr\u016fznosti a velikosti ob\u011bt\u00ed v\u0161ak na celkov\u00fdch v\u00fdsledc\u00edch nic podstatn\u00e9ho nem\u011bn\u00ed. 24)<\/p>\n

Proti\u017eidovsk\u00e1 opat\u0159en\u00ed v\u00a0Olomouci a na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b vyvrcholila v \u010dervnu a \u010dervenci 1942, kdy bylo z t\u00e9to oblasti v olomouck\u00e9m interna\u010dn\u00edm a soust\u0159e\u010fovac\u00edm st\u0159edisku v budov\u011b \u0161koly v H\u00e1lkov\u011b ulici ve \u010dtvrti Hodolany nedaleko od hlavn\u00edho n\u00e1dra\u017e\u00ed soust\u0159ed\u011bno z cel\u00e9 st\u0159edomoravsk\u00e9 oblasti t\u00e9m\u011b\u0159 3\u00a0500 \u017eid\u016f, kte\u0159\u00ed pak byli ve \u010dty\u0159ech transportech odvezeni do ghetta v\u00a0Terezin\u011b a odtud v\u011bt\u0161ina d\u00e1le do likvida\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, zejm\u00e9na v Osv\u011btimi, Treblince, Mal\u00e9m Trostinci, Baranovi\u010d\u00edch, Raasiku a Rize. Byli mezi nimi i mnoz\u00ed z t\u011bch, kte\u0159\u00ed za\u017eili prvn\u00ed hromadn\u00e9 zat\u00fdk\u00e1 \u017did\u016f v Olomouci a na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b v r\u00e1mci akce Albrecht I. za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 1939. 25)<\/p>\n

Podle jmenovit\u00e9ho seznamu internovan\u00fdch \u017did\u016f ze st\u0159edn\u00ed Moravy v r\u00e1mci akce Albrecht I. a na z\u00e1klad\u011b dal\u0161\u00edm v\u00fdzkumem zji\u0161t\u011bn\u00fdch \u00fadaj\u016f lze, s jistou d\u00e1vkou pravd\u011bpodobnosti, \u0159\u00edci, \u017ee z\u00a068 internovan\u00fdch \u017did\u016f se osvobozen\u00ed do\u017eili jenom t\u0159i. 26)<\/p>\n

U dev\u00edti se nepoda\u0159ilo zjistit, v kter\u00e9m m\u00edst\u011b \u010di koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e zem\u0159eli. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee 18 ob\u011bt\u00ed, kter\u00e9 zem\u0159ely v KT Buchenwald, nebylo v\u016fbec po internaci v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1939 propu\u0161t\u011bno, co\u017e m\u016f\u017ee platit i pro n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed umu\u010den\u00e9 a usmrcen\u00e9, zejm\u00e9na z 21 zahynul\u00fdch jedinc\u016f v Osv\u011btimi. Po srovn\u00e1n\u00ed s \u00fadaji v Terez\u00ednsk\u00e9 pam\u011btn\u00ed knize z internovan\u00fdch jich bylo nejm\u00e9n\u011b 16 znovu za\u0159azeno, tj. po p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm propu\u0161t\u011bn\u00ed do likvida\u010dn\u00edch transport\u016f, kter\u00e9 byly vypraveny z Olomouce a Brna (jednotlivci tak\u00e9 z Prahy, Ostravy a Uhersk\u00e9ho Brodu) do Terez\u00edna. P\u0159\u00edmo v Terez\u00edn\u011b zem\u0159ely t\u0159i osoby ze seznamu akce Albrecht I., dal\u0161\u00ed v r\u00e1mci ji\u017e uveden\u00e9ho po\u010dtu 21 v Osv\u011btimi, 3 v Treblince a 8 v jin\u00fdch likvida\u010dn\u00edch t\u00e1borech. Na nezn\u00e1m\u00fdch m\u00edstech zahynuly dal\u0161\u00ed t\u0159i \u017eidovsk\u00e9 ob\u011bti. Jak\u00e9koliv bli\u017e\u0161\u00ed \u00fadaje se nepoda\u0159ilo zjistit u 9 jmen v seznamu.<\/p>\n

Prokazateln\u011b lze dolo\u017eit, \u017ee z celkov\u00e9ho po\u010dtu 68 nositel\u016f \u017eidovsk\u00e9 hv\u011bzdy z jmenovit\u00e9ho seznamu internovan\u00fdch na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b po\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed l939 ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b jich 56 za nacistick\u00e9ho re\u017eimu zahynulo. T\u00edm lze aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b opravit a doplnit dosavadn\u00ed a v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 \u00fadaje, kter\u00e9 nev\u011bnovaly dostate\u010dnou pozornost \u017eidovsk\u00fdm osob\u00e1m, kter\u00e9 byly internov\u00e1ny za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 1939 na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b. Nutno ov\u0161em dodat, \u017ee v\u0161echna tato \u010d\u00edsla jsou sice d\u016fle\u017eit\u00e1, ale nemohou ani v nepatrn\u00e9m procentu postihnout kolik osud\u016f, ob\u011bt\u00ed, \u017eivot\u016f a hr\u016fz se za nimi skr\u00fdv\u00e1. 27)<\/p>\n

Pozn\u00e1mky:<\/p>\n

1)<\/strong> \u010cesk\u00fd antifa\u0161istick\u00fd odboj<\/em> , Praha 1988, s. 11. Ani slovem zde nen\u00ed zm\u00edn\u011bno, \u017ee se vedle zat\u00fdk\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f jednalo tak\u00e9 o \u017didy.<\/p>\n

2)<\/strong> Na velk\u00fd pod\u00edl \u017did\u016f mezi internovan\u00fdmi na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b upozornil prvn\u011b Stanislav KUB\u00cdN: Akce Albrecht, <\/em>Str\u00e1\u017e lidu, 26. a 29. 8. 1989. Viz t\u00e9\u017e: \u017did\u00e9 v\u00a0protektor\u00e1tu, Dokumenty, <\/em>Praha 1997. Terez\u00ednsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha, <\/em>2. sv., Praha 1995.<\/p>\n

3)<\/strong> \u010cesk\u00fd antifa\u0161ismus a odboj, <\/em>c.d., s. 11. GEBHART, Jan – KUKL\u00cdK , Jan: Dramatick\u00e9 i v\u0161edn\u00ed dny Protektor\u00e1tu<\/em>, Praha 1996, s.82.<\/p>\n

4)<\/strong> Dokumentace Kabinetu region\u00e1ln\u00edch d\u011bjin UP v Olomouci. Viz t\u00e9\u017e: KLENOVSK\u00dd, Jaroslav – PAPOU\u0160EK, Miroslav: \u017didovsk\u00e1 obec v Olomouci, <\/em>Olomouc 1998. KLENOVSK\u00dd, Jaroslav: \u017didovsk\u00e9 m\u011bsto v Prost\u011bjov\u011b, <\/em>Brno-Prost\u011bjov 1997. BR\u00c1NSK\u00dd, Jaroslav: Osud \u017did\u016f z\u00a0Boskovic a b\u00fdval\u00e9ho okresu boskovick\u00e9ho 1939-1945<\/em>, Boskovice 1995.<\/p>\n

5)<\/strong> \u017did\u00e9 v protektor\u00e1tu<\/em>, Praha 1997, s. 56. Osud \u017did\u016f v protektor\u00e1tu 1939-1945<\/em>, Praha 1991, s. 40. P\u011aKN\u00dd, Tom\u00e1\u0161: Historie \u017did\u016f v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b<\/em>, Praha 1993, s. 404-405. St\u00e1tn\u00ed Archiv v Olomouci (SOkA), Archiv m\u011bsta Olomouce (AMO), manipulace 1920-1940, inv. \u010d. 46, kart 106, \u017eidovsk\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 obec. K oberlandr\u00e1tu Olomouc byly pozd\u011bji p\u0159ipojeny z prost\u011bjovsk\u00e9ho obdobn\u00e9ho obvodu okresy Prost\u011bjov a Litovel, zat\u00edm co okres Boskovice p\u0159ipadl k Brnu.<\/p>\n

6)<\/strong> 125 let Milo Olomouc, a. s<\/em>., Olomouc 1995, s. 35-46. Prvn\u00edch sto let Milo Olomouc<\/em>, Olomouc 1985, s. 34-42. KLENOVSK\u00dd, J. – PAPOU\u0160EK, M.: c. d., s. 32-39. Zemsk\u00fd archiv Opava, pob. Olomouc (ZAO), O\u017dK Olomouc, inv. \u010d. 15107, X\/B a, kart. 1854.<\/p>\n

7)<\/strong> Materi\u00e1ly Franti\u0161ka Rittera (v dr\u017een\u00ed autora). Hlas lidu, 1. 4. a 30. 8. 1939. Na\u0161inec, 7. 4. 1939. Str\u00e1\u017e lidu, 23. 4. 1985. Han\u00e1ck\u00e9 noviny, 14. 5. 1994. SOkA Olomouc, AMO, registratura 1920-1940, inv. \u010d. 36, I\/26, kart. 78; inv. \u010d. 45-46, IIa\/39-40, kart. 103-106; inv. \u010d. 163, IIc\/73, kart. 425-426. Jako jeden p\u0159\u00edklad uve\u010fme man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r olomouck\u00e9ho rod\u00e1ka, zn\u00e1m\u00e9ho karikaturisty Petra Engelmanna (nar.1892), kter\u00fd p\u016fsobil v Berl\u00edn\u011b a ve V\u00eddni. Ten se odst\u011bhoval s \u017eenou Annou v roce 1938 do Palestiny, ale odsud se oba vr\u00e1tili do Olomouce a 16. b\u0159ezna zvolili cestu sebevra\u017edy. Petrova sestra Anna (1987), ilustr\u00e1torka knih, byla v roce 1942 posl\u00e1na do Terwz\u00edna a zahynula v Mal\u00e9m Trostinci. Zachr\u00e1nil se jejich nejstar\u0161\u00ed sourozenec Paul Angelmann, kter\u00fd se ji\u017e v roce 1934 odst\u011bhoval do Palestiny (zem\u0159el tam r. 1965). Petr byl v dob\u011b \u00famrt\u00ed katolick\u00e9ho a jeho \u017eena evangelick\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Pavel Ma\u0148\u00e1k: Olomouck\u00fd pobyt a olomou\u010dt\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 Ludwiga Wittgensteina<\/em>. Vlastiv\u011bdn\u00fd v\u011bstn\u00edk moravsk\u00fd, 53, 2001, \u010d. 4, s. 375-384.<\/em><\/p>\n

8) <\/strong>Viz k tomu BARTO\u0160, Josef: Arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku v Olomouci v roce 1939<\/em>, in: Terez\u00ednsk\u00e9 studie a dokumenty 2000, Praha 2000, s. 297-308. T\u00e9\u017e n\u011bmecky: Die Arisierung j\u00fcdischen Verm\u00f6gnes in Olm\u00fctz im Jahre 1939<\/em>, in: Theresienst\u00e4dter Studien und Dokumente 2000, Praha 2000, s. 282-296.
<\/p>\n

9)<\/strong> ZAO Opava, pobo\u010dka Olomouc, MLS Olomouc, Ls 22\/48 kart. 192 – E. Liedke.<\/em> SOkA Olomouc, fond Obecn\u00ed archiv \u0160t\u011bp\u00e1nov, kart. 30, materi\u00e1ly ze setk\u00e1n\u00ed b\u00fdval\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f ve \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1949. Za upozorn\u011bn\u00ed a poskytnut\u00ed fotokopi\u00ed d\u011bkuje autor JUDr. J. Kr\u00e1\u010dmarovi ze \u0160t\u011bp\u00e1nova. BARTO\u0160, Josef: Odboj proti nacistick\u00fdm okupant\u016fm na Olomoucku<\/em>, Olomouc 1997, s. 46-53.<\/p>\n

10)<\/strong> KUB\u00cdN, Stanislav: Sb\u011brn\u00fd t\u00e1bor \u0160t\u011bp\u00e1nov<\/em>, Olomouc 1989, strojopis v materi\u00e1lech J. Kr\u00e1\u010dmara.<\/p>\n

11)<\/strong> KR\u00c1\u010cMAR, Ji\u0159\u00ed: \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e9 \u017eelez\u00e1rny p\u0159ed Akc\u00ed Albrecht I.<\/em> Na\u0161e noviny, \u0160t\u011bp\u00e1nov, \u010d. 208, z\u00e1\u0159\u00ed 1999, s. 1112. Do t\u0159etice byl v objektech \u0161t\u011bp\u00e1novsk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren z\u0159\u00edzen interna\u010dn\u00ed a shroma\u017e\u010fovac\u00ed t\u00e1bor po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, tentokr\u00e1t zase pro N\u011bmce, kte\u0159\u00ed byli ur\u010deni k odsunu do N\u011bmecka.<\/p>\n

12)<\/strong> Vzpom\u00ednka Franti\u0161ka MAL\u00cdNSK\u00c9HO: \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e1 kapitola k po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em>, strojopis ve St\u00e1tn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 knihovn\u011b v Olomouci. P\u00edsemn\u00e9 vzpom\u00ednky Adolfa KUB\u00cd\u010cKA (opis v dr\u017een\u00ed autora). Viz t\u00e9\u017e Na\u0161e noviny, \u0160t\u011bp\u00e1nov, \u010d. 208, z\u00e1\u0159\u00ed 1999, s. 7-9.<\/p>\n

13)<\/strong> Vzpom\u00ednky F. Mal\u00ednsk\u00e9ho. Stanislav KUB\u00cdN: Akce Albrecht<\/em>, Str\u00e1\u017e lidu, 26. 8. 1989.<\/p>\n

14)<\/strong> Zemsk\u00fd archiv Opava, pob. Olomouc (ZAO), P\u00edsemnosti Vojt\u011bcha Medka 1893-1947, kart. 60, N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed.<\/p>\n

15)<\/strong> Na\u0161e novina, \u0160t\u011bp\u00e1nov, viz pozn. 12, kde byly shrom\u00e1\u017ed\u011bny z\u00e1kladn\u00ed materi\u00e1ly o akci Albrecht I. a o \u0160t\u011bp\u00e1nov\u011b (v\u010detn\u011b \u010d\u00e1sti vzpom\u00ednek F. Mal\u00ednsk\u00e9ho).<\/p>\n

16)<\/strong> ZAO, P\u00edsemnosti V. Medka, viz pozn. 14. V seznamu zat\u010den\u00fdch zm\u011bsta Olomouce je uvedeno u \u010cech\u016f 51 u \u017did\u016f 33 jmen s t\u00edm, \u017ee se jednalo celkem o 94 internovan\u00fdch.<\/p>\n

17)<\/strong> P\u0159i transportu do Brna se poda\u0159ilo jednomu zat\u010den\u00e9mu, sedmn\u00e1ctilet\u00e9mu B\u0159etislavu Malu\u0161ovi z Olomouce-Hodolan, p\u0159i vynucen\u00e9 zast\u00e1vce z autobusu ut\u00e9ci a uniknout.<\/p>\n

18)<\/strong> Vzpom\u00ednky A. Kub\u00ed\u010dka a F. Mal\u00ednsk\u00e9ho.<\/p>\n

19)<\/strong> Viz pozn. 12. Noviny P\u0159erovsko, 2. 7. 1993.<\/p>\n

20)<\/strong> BR\u00c1NSK\u00dd, J..: c. d. s. 14 a 51. Autor sice nazna\u010duje, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed \u017did\u00e9 byli propu\u0161t\u011bni z Buchenwaldu v z\u00e1\u0159\u00ed 1942, ale uv\u00e1d\u00ed konkretn\u011b jen t\u0159i internovan\u00e9 z Boskovicka a hned u jednoho z nich d\u00e1le sd\u011bluje, \u017ee se vr\u00e1til a\u017e po osvobozen\u00ed v roce 1945.<\/p>\n

21)<\/strong> Pokud nen\u00ed uvedeno inak, op\u00edraj\u00ed se dal\u0161\u00ed rozbory a z\u00e1v\u011bry o publikovan\u00fd seznam. Na\u0161e noviny, \u010d. 208, c. d.<\/p>\n

22)<\/strong> Historick\u00fd m\u00edstopis Moravy a Slezska 1848-1960<\/em>, sv. 1, Ostrava 1966, s. 29 a 73. Oberlandr\u00e1t a slu\u017eebna gestapa v Prost\u011bjov\u011b byly pozd\u011bji zru\u0161eny, s\u00eddlem gestapa se m\u00edsto Hranic stal P\u0159erov.<\/p>\n

23)<\/strong> Jednao se o n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edpady ze spolupr\u00e1ce s nacisty, kter\u00e9 byly \u0159e\u0161eny p\u0159ed Mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm lidov\u00fdm soudem v Olomouci, nap\u0159. JUDr. Leopolda Posp\u00ed\u0161ila, a zem\u00e9na po\u00fanorov\u00fd proces s p\u0159edstaviteli katolick\u00e9 c\u00edrkve, konkr\u00e9tn\u011b s olomouck\u00fdm sv\u011bt\u00edc\u00edm biskupem Stanislavem Zelou, kter\u00fd byl v prosinci 1950 odsouzen k 25 let\u016fm v\u011bzen\u00ed, v roce 1953 byl propu\u0161t\u011bn na svobodu a v roce 1969 rehabilitov\u00e1n. P\u0159erovsko, 2. 7. 1993. ZAO, MLS Olomouc, Ls 180\/48 – JUDr. L. Posp\u00ed\u0161il.<\/p>\n

24)<\/strong> Franti\u0161ek Mal\u00ednsk\u00fd byl historikem, st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdm profesorem d\u011bjepisu a po roce 1946 docentem na Univerzit\u011b Palack\u00e9ho, tak\u017ee jeho seznamy z roku 1949 byly ur\u010dit\u011b v\u00fdsledkem odborn\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

25)<\/strong> Probl\u00e9m spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee ani v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch seznamech ob\u011bt\u00ed okupace, nap\u0159. z Olomouce a Prost\u011bjova, nejsou vedle \u010cech\u016f uvedeni jmenovit\u011b tak\u00e9 \u017did\u00e9, nap\u0159. u Olomouce s jedinou v\u00fdjimkou. Viz nap\u0159. \u010cesk\u00fd m\u00e1j<\/em>, Olomouc, 1946, s. 51-64.<\/p>\n

26)<\/strong> Viz Terez\u00ednsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha<\/em>, c. d. Osud \u017did\u016f v protektor\u00e1tu 1939-1945<\/em>, c. d. s. 64-67. BUBEN\u00cd\u010cKOV\u00c1, R\u016f\u017eena- KUB\u00cd\u010cKOV\u00c1, Ludmila – MAL\u00c1, Irena: T\u00e1bory utrpen\u00ed a smrti<\/em>, Praha 1969, obrazov\u00e1 p\u0159\u00edloha s. 20. JORDA, Vladim\u00edr: Do nezn\u00e1ma a na smrt<\/em> (k v\u00fdro\u010d\u00ed olomouck\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch transport\u016f), Han\u00e1ck\u00e9 noviny, 27. 9. 1997.<\/p>\n

27)<\/strong> Lze dodat, \u017ee 11 osob ze 38 olomouck\u00fdch internovan\u00fdch se objevilo ji\u017e na seznamu k arizaci ur\u010den\u00fdch firem.
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Akce Albrecht der Erste na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b a zdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e1 komunita
\nDoc. PhDr. Josef Barto\u0161, DrSc.
\nAkce Albrecht der Erste (Albrecht I.) byla realizov\u00e1na nacistick\u00fdmi policejn\u00edmi slo\u017ekami na \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava v souvislosti se zah\u00e1jen\u00edm druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a ta\u017een\u00edm proti Polsku za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed 1939. Nebyla to jen policejn\u00ed „preventivn\u00ed akce“ proti potencion\u00e1ln\u00edmu nep\u0159\u00edteli na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky. Bylo toti\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee byla vedena „front\u00e1ln\u011b“ proti elit\u011b \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda bez rozd\u00edlu toho, zda se n\u011bjak jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci \u00fa\u010dastnili nebo ne\u00fa\u010dastnili opozi\u010dn\u00edho \u010di dokonce odbojov\u00e9ho hnut\u00ed – a byla zde pou\u017eita …<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[56,54,55],"class_list":["post-768","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene","tag-gestapo","tag-protektorat","tag-zidovska-otazka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/768"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=768"}],"version-history":[{"count":30,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/768\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8650,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/768\/revisions\/8650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=768"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=768"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=768"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}