{"id":763,"date":"2008-12-25T15:59:45","date_gmt":"2008-12-25T13:59:45","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?p=763"},"modified":"2016-10-20T14:14:17","modified_gmt":"2016-10-20T12:14:17","slug":"arizace-zidovskeho-majetku-v-olomouci-1939","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/763\/arizace-zidovskeho-majetku-v-olomouci-1939\/","title":{"rendered":"Arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku v Olomouci 1939"},"content":{"rendered":"

Arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku v\u00a0Olomouci v\u00a0roce 1939<\/span><\/strong><\/h1>\n

Doc. PhDr. Josef Barto\u0161, DrSc.<\/h3>\n

Olomouc pat\u0159ila k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u017eidovsk\u00fdm st\u0159edisk\u016fm na Morav\u011b. Jestli\u017ee v n\u011bkter\u00fdch men\u0161\u00edch m\u011bstech a obc\u00edch po\u010dty \u017did\u016f od druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed sp\u00ed\u0161e klesaly, naopak v Olomouci tento po\u010det st\u00e1le rostl. Od roku 1880 v cel\u00e9m tehdej\u0161\u00edm olomouck\u00e9m okrese vzrostl z 1565 na 2216 \u017did\u016f v roce 1930, z toho 2198 p\u0159ipadalo p\u0159\u00edmo na m\u011bsto Olomouc (v\u010detn\u011b okoln\u00edch obc\u00ed p\u0159ipojen\u00fdch po roce 1918 a po vytvo\u0159en\u00ed tzv. Velk\u00e9 Olomouce). Uv\u00e1d\u00edme tato \u010d\u00edsla podle n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed obyvatel, proto\u017ee k \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti se hl\u00e1silo podstatn\u011b m\u00e9n\u011b \u017did\u016f. V Olomouci to bylo v roce 1930 jenom 917 osob, ostatn\u00ed se v tomto sm\u011bru (a jazykov\u011b) pova\u017eovali ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e za N\u011bmce a v men\u0161\u00ed za \u010cechy. 1)<\/strong><\/p>\n

\u017did\u00e9 sice tvo\u0159ili v roce 1930 ve m\u011bst\u011b Olomouci jenom malou men\u0161inu (4,6 %), ale jejich ekonomick\u00e1 s\u00edla a celkov\u00fd spole\u010densk\u00fd vliv byly podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. Vedle obecn\u00e9ho trendu soust\u0159e\u010fov\u00e1n\u00ed do v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bst tomu tak bylo i proto, \u017ee pr\u00e1v\u011b do Olomouce se st\u011bhovala \u0159ada hospod\u00e1\u0159sky aktivn\u00edch \u017eidovsk\u00fdch rodin z tradi\u010dn\u00edch st\u0159edisek \u017eidovsk\u00fdch komunit, jako byly v tomto p\u0159\u00edpad\u011b \u00dasov, Lo\u0161tice, P\u0159erov a Lipn\u00edk, ale v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e i „han\u00e1ck\u00fd Jeruzal\u00e9m“ Prost\u011bjov. Nebylo n\u00e1hodn\u00e9, \u017ee v\u016fbec nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed olomouck\u00fd \u017eidovsk\u00fd podnikatel Salomon Heikorn p\u0159i\u0161el z Prost\u011bjova. Hlavn\u00ed dom\u00e9nou \u017eidovsk\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed v Olomouci byl vedle velkoobchodu i maloobchodu (paliva, plodiny, obil\u00ed, lihoviny, textil, star\u00fd materi\u00e1l) potravin\u00e1\u0159sk\u00fd pr\u016fmysl, zejm\u00e9na v\u00fdroba um\u011bl\u00fdch jedl\u00fdch tuk\u016f, sladovnictv\u00ed, pivovarnictv\u00ed a lihovarnictv\u00ed.2)<\/strong><\/p>\n

I kdy\u017e bydli\u0161t\u011b \u017eidovsk\u00fdch rodin nebylo pom\u011brn\u011b \u010dasto toto\u017en\u00e9 s m\u00edstem jejich podnikatelsk\u00e9 \u010dinnosti a kapit\u00e1lov\u00e9 \u00fa\u010dasti, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b byla zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st podnikatel\u016f, a samoz\u0159ejm\u011b zejm\u00e9na men\u0161\u00edch \u017eivnostn\u00edk\u016f v oblasti obchodu a slu\u017eeb usazena p\u0159\u00edmo v Olomouci. St\u00e1le \u010dast\u011bji se ov\u0161em \u017eidovsk\u00fd kapit\u00e1l zde i jinde uplat\u0148oval tak\u00e9 pod\u00edlnictv\u00edm v anonymn\u00edch akciov\u00fdch i jin\u00fdch spole\u010dnostech, bank\u00e1ch a finan\u010dn\u00edch \u00fastavech.3)<\/strong><\/p>\n

Po Mnichovu 1938 se na kr\u00e1tkou dobu po\u010det \u017eidovsk\u00fdch obyvatel v Olomouci je\u0161t\u011b dosti zv\u00fd\u0161il, proto\u017ee zde hledaly \u00fato\u010di\u0161t\u011b \u017eidovsk\u00e9 rodiny z okupovan\u00e9ho severomoravsk\u00e9ho a slezsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed. Na druh\u00e9 stran\u011b za\u010daly n\u011bkter\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny nejist\u00e9 \u00fazem\u00ed druh\u00e9 republiky opou\u0161t\u011bt. Podle jedn\u00e9 zpr\u00e1vy, z\u0159ejm\u011b v\u0161ak nep\u0159esn\u00e9 a nadnesen\u00e9, bylo \u00fadajn\u011b k l. \u0159\u00edjnu 1941 v Olomouci je\u0161t\u011b 4015 \u017did\u016f, tj. podstatn\u011b v\u00edce ne\u017e p\u0159ed rokem 1938. Daleko re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed je \u00fadaj, \u017ee v roce 1939 (p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed datum nen\u00ed uvedeno) se k olomouck\u00e9 \u017didovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obci hl\u00e1silo z m\u011bsta Olomouce 2196 \u017did\u016f (jen 602 platilo ale p\u0159\u00edsp\u011bvky) a k 1. lednu 1940 to bylo 1477 \u017did\u016f (605 poplatn\u00edk\u016f). Ne v\u0161ichni \u017did\u00e9 v\u0161ak vyzn\u00e1vali \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a byli vedeni mezi \u010dleny t\u00e9to obce, tak\u017ee skute\u010dn\u00fd po\u010det byl ur\u010dit\u011b vy\u0161\u0161\u00ed. Ne v\u017edy je tak\u00e9 z\u0159ejm\u00e9, kdy se jedn\u00e1 o cel\u00fd obvod Olomouck\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce a kdy jen o m\u011bsto Olomouc. Dodejme k tomu hned, \u017ee koncem dubna 1945 z\u016fstalo v tomto m\u011bst\u011b jenom 368 z hlediska okupa\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f „rasov\u011b nevyhovuj\u00edc\u00edch osob“, v\u011bt\u0161inou tzv. Polo\u017eid\u016f.4)<\/strong><\/p>\n

Nep\u0159\u00edzniv\u00e9 ovzdu\u0161\u00ed druh\u00e9 republiky nutilo mnoh\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny uva\u017eovat o emigraci a tak\u00e9 o prodeji majetku, jak tomu bylo v Olomouci zejm\u00e9na u Hej\u010d\u00ednsk\u00e9ho cukrovaru, lihovaru a dro\u017e\u010f\u00e1rny brat\u0159\u00ed May\u016f. Po\u010dty i podrobnosti v\u0161ak v tomto sm\u011bru nejsou je\u0161t\u011b dostate\u010dn\u011b prozkoum\u00e1ny. Nelze nap\u0159. s jistotou tvrdit, zda \u0161\u00e9f firmy Heikorn odjel do Anglie jenom za obchodem, nebo zda \u0161lo o promy\u0161len\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed podm\u00ednek a mo\u017enost\u00ed p\u0159\u00edpadn\u00e9 emigrace. Zajist\u00e9 ov\u0161em byl sondov\u00e1n eventu\u00e1ln\u00ed prodej tov\u00e1rny v zahrani\u010d\u00ed. N\u011bkter\u00fdm \u010dlen\u016fm z podnikatelsk\u00e9 rodiny May\u016f se poda\u0159ilo do zahrani\u010d\u00ed uniknout v\u010das, ne v\u0161ak v\u0161em. U rozv\u011btven\u00e9 rodiny olomouck\u00fdch Briess\u016f lze sledovat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed osudy jednotlivc\u016f, od emigrace a z\u00e1chrany a\u017e po konec v nacistick\u00fdch vyhlazovac\u00edch t\u00e1borech.5)<\/strong> Dal\u0161\u00edm rodin\u00e1m budou muset historici je\u0161t\u011b v\u011bnovat soustavn\u011bj\u0161\u00ed pozornost.<\/p>\n

Postaven\u00ed \u017did\u016f v Olomouci se r\u00e1zem a radik\u00e1ln\u011b zm\u011bnilo po 15. b\u0159eznu 1939. Prvn\u00ed \u00fatok za\u010dal ji\u017e v noci 15. b\u0159ezna 1939, kdy byla n\u011bmeck\u00fdmi a \u00fadajn\u011b i \u010desk\u00fdmi fa\u0161isty vyp\u00e1lena olomouck\u00e1 synagoga.6)<\/strong> N\u00e1sledovaly stejn\u00e9 kroky, jak\u00e9 jsou dnes ji\u017e pom\u011brn\u011b dob\u0159e zn\u00e1my z cel\u00e9ho nacisty ovl\u00e1dan\u00e9ho teritoria a tak\u00e9 z \u00fazem\u00ed Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava.7)<\/strong> V tomto \u010dl\u00e1nku se soust\u0159ed\u00edme jen na po\u010d\u00e1tky arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku, resp. na jej\u00ed p\u0159\u00edpravu a na postoje jednotliv\u00fdch zainteresovan\u00fdch stran v prvn\u00edm obdob\u00ed po
\n15. b\u0159eznu 1939.<\/p>\n

Proti \u017did\u016fm st\u00e1la cel\u00e1 fronta nep\u0159\u00e1tel, nejen n\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 a jejich norimbersk\u00e9 z\u00e1kony, ale i \u010de\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9, antisemitsk\u00e9 n\u00e1lady mezi \u010d\u00e1st\u00ed obyvatelstva i dvojak\u00e1 role reprezentace p\u0159edstavitel\u016f protektor\u00e1tn\u00edho re\u017eimu ve vl\u00e1d\u011b i v N\u00e1rodn\u00edm souru\u010denstv\u00cd. V prvn\u00edm obdob\u00ed, kter\u00e9 zde popisujeme, nebyla je\u0161t\u011b \u017eidovsk\u00e1 ot\u00e1zka jednozna\u010dnou dom\u00e9nou okupa\u010dn\u00edho re\u017eimu, tak\u017ee i v arizaci \u017eidovsk\u00e9ho majetku se zpo\u010d\u00e1tku objevovaly r\u016fzn\u00e9 s\u00edly, z\u00e1jmy i n\u00e1zory.8)<\/strong><\/p>\n

Nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed antisemitsk\u00e9 postoje od po\u010d\u00e1tku vyjad\u0159ovali ve\u0159ejn\u011b zejm\u00e9na \u010de\u0161t\u00ed fa\u0161ist\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli v Olomouci pom\u011brn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 pozice (po Brn\u011b a Ostrav\u011b). I kdy\u017e se zde neodv\u00e1\u017eili tak drastick\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch \u00fatok\u016f proti \u017did\u016fm jako v Brn\u011b, velmi se p\u0159i\u010di\u0148ovali, aby byla d\u016fsledn\u011b dodr\u017eov\u00e1na v\u0161echna proti\u017eidovsk\u00e1 opat\u0159en\u00ed, z nich\u017e na prvn\u00edm m\u00edst\u011b bylo ji\u017e koncem b\u0159ezna 1939 na\u0159\u00edzen\u00e9 ozna\u010den\u00ed v\u0161ech obchod\u016f a podobn\u00fdch provozoven n\u00e1pisem, zda jde o \u017eidovsk\u00fd nebo tzv. \u00e1rijsk\u00fd podnik.<\/p>\n

V Olomouci to byli p\u016fvodn\u011b zejm\u00e9na p\u0159\u00edvr\u017eenci Gajdovy N\u00e1rodn\u00ed obce fa\u0161istick\u00e9, po Gajdov\u011b vykoupen\u00e9m odchodu do \u00fastran\u00ed N\u00e1rodn\u00ed t\u00e1bor fa\u0161istick\u00fd, Strana zelen\u00e9ho h\u00e1kov\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, Vlajka a Svatoplukovy gardy. I kdy\u017e \u0161lo ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech jen o hrstky vz\u00e1jemn\u011b nevra\u017e\u00edc\u00edch skupinek extremist\u016f, bylo jedn\u00e1n\u00ed t\u00e9to spodiny zejm\u00e9na v prvn\u00edm obdob\u00ed okupace velmi nebezpe\u010dn\u00e9. I z n\u011bmeck\u00e9 strany (n\u011bmeck\u00fdm komisa\u0159em m\u011bsta Olomouce) bylo nazna\u010deno, \u017ee pr\u00e1v\u011b odsud z\u0159ejm\u011b gestapo dostalo seznam v\u00fdznamn\u00fdch olomouck\u00fdch \u010desk\u00fdch a \u017eidovsk\u00fdch osobnost\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky zat\u010deny v r\u00e1mci tzv. akce Albrecht der Erste.9)<\/strong><\/p>\n

Nem\u016f\u017eeme tak\u00e9 pominout z\u00e1jem \u010desk\u00fdch uchaze\u010d\u016f o arizaci \u017eidovsk\u00e9ho majetku s c\u00edlem z\u00edskat pom\u011brn\u011b levn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 prost\u0159edky, a zv\u00fd\u0161it tak svoji hospod\u00e1\u0159skou i soci\u00e1ln\u00ed pozici. Probl\u00e9m byl samoz\u0159ejm\u011b v tom, \u017ee u \u010desk\u00fdch ariz\u00e1tor\u016f mohlo j\u00edt jenom st\u011b\u017e\u00ed tak\u00e9 o zv\u00fd\u0161en\u00ed presti\u017ee spole\u010densk\u00e9, sp\u00ed\u0161e naopak, v\u011bt\u0161inou bylo toti\u017e takov\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed spoluob\u010dany aspo\u0148 potaj\u00ed odsuzov\u00e1no. Z\u00e1jem o \u017eidovsk\u00fd majetek se objevil i u n\u011bkter\u00fdch p\u0159es\u00eddlenc\u016f z okupovan\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed, kte\u0159\u00ed hledali nov\u00e9 zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a podnikatelsk\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed, a mnoz\u00ed z nich se orientovali pr\u00e1v\u011b na Olomouc. 10)<\/strong><\/p>\n

Pozice vl\u00e1dy i N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed byla zd\u016fvod\u0148ov\u00e1na za dan\u00e9 situace tak, \u017ee v r\u00e1mci tzv. teorie „men\u0161\u00edho zla“ mohly b\u00fdt v\u0161echny kroky v tomto sm\u011bru ch\u00e1p\u00e1ny i vyd\u00e1v\u00e1ny za z\u00e1chranu toho, co lze u \u017did\u016f a pro \u017didy, ale tak\u00e9 pro \u010cechy, zachr\u00e1nit. Tato „obrann\u00e1 pozice“ m\u011bla b\u00fdt uplat\u0148ov\u00e1na nejen v\u016f\u010di okupa\u010dn\u00ed nacistick\u00e9 moci, ale i v\u016f\u010di \u010desk\u00fdm fa\u0161ist\u016fm jako zbra\u0148 proti jejich otev\u0159en\u00fdm proti\u017eidovsk\u00fdm \u00fatok\u016fm. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se t\u011bmito ot\u00e1zkami zab\u00fdvala jednak protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da, kter\u00e1 p\u0159ipravila vlastn\u00ed n\u00e1vrh na “ \u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky“, jednak veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed, kter\u00e9 ji\u017e 4. kv\u011btna 1939 ustavilo tzv. ariza\u010dn\u00ed komisi.<\/p>\n

Ji\u017e 17. b\u0159ezna 1939 schv\u00e1lila Beranova protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da cel\u00fd soubor proti\u017eidovsk\u00fdch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 znamenala zejm\u00e9na zastaven\u00ed praxe \u017eidovsk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f a advok\u00e1t\u016f, p\u016fsoben\u00ed ve ve\u0159ejn\u00fdch funkc\u00edch a jin\u00fdch v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch pozic\u00edch, v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b zejm\u00e9na v olomouck\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b. Ji\u017e o t\u0159i dny pozd\u011bji, kr\u00e1tce p\u0159ed odstoupen\u00edm, vydala tato vl\u00e1da na\u0159\u00edzen\u00ed (\u010d. 87\/39 Sb.), podle kter\u00e9ho mohly org\u00e1ny st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy dosazovat do podnik\u016f, kde to vy\u017eadoval ve\u0159ejn\u00fd z\u00e1jem, sv\u00e9 d\u016fv\u011brn\u00edky (spr\u00e1vce), co\u017e se t\u00fdkalo v rozhoduj\u00edc\u00ed v\u011bt\u0161in\u011b pr\u00e1v\u011b \u017eidovsk\u00e9ho majetku. Na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to vyhl\u00e1\u0161ky byl tak\u00e9 d\u00e1n pokyn okresn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm, aby vypracovaly seznam t\u011bch \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely v \u00favahu pro arizaci, a zji\u0161\u0165ovaly osoby, kter\u00e9 by mohly arizovan\u00fd majetek p\u0159evz\u00edt. 11)<\/strong><\/p>\n

Z olomouck\u00fdch materi\u00e1l\u016f je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee nez\u016fstalo jen u seznam\u016f \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed. Majitel\u00e9 v\u0161ech \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f toti\u017e museli vyplnit v pr\u016fb\u011bhu dubna dotazn\u00edk Ministerstva pr\u016fmyslu, obchodu a \u017eivnost\u00ed nejen o sv\u00e9m podniku, o jeho majetkov\u00fdch pom\u011brech a vedouc\u00edch pracovn\u00edc\u00edch, ale i o sob\u011b a sv\u00e9 rodin\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e byl kladen d\u016fraz na \u00fadaje o n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a n\u00e1rodnosti. Podle z\u00e1znam\u016f M\u011bstsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu v Olomouci (m\u011bl pravomoci okresn\u00edho \u00fa\u0159adu) bylo ve m\u011bst\u011b celkem 74 podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed \u017eidovsk\u00fdch majitel\u016f. V \u010dervnu 1939 byl je\u0161t\u011b proveden t\u00edmto \u00fa\u0159adem soupis zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy \u017eidovsk\u00fdch vlastn\u00edk\u016f, zejm\u00e9na podnikatelsk\u00fdch rodin May\u016f, Fischl\u016f, Briess\u016f, T. Schnitzlera a V. H\u00f6niga.12)<\/strong><\/p>\n

Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee v\u011bt\u0161ina \u017eidovsk\u00fdch olomouck\u00fdch podnikatelsk\u00fdch rodin se v t\u00e9 dob\u011b v uveden\u00fdch dotazn\u00edc\u00edch hl\u00e1sila k \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti a k \u017eidovsk\u00e9 v\u00ed\u0159e, i kdy\u017e p\u016fvodn\u011b p\u0159ed rokem 1918 p\u0159i zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed obcovac\u00ed \u0159e\u010di vykazovala v\u011bt\u0161ina jako dorozum\u00edvac\u00ed jazyk sp\u00ed\u0161e n\u011bm\u010dinu. K \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti a \u017eidovsk\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed se tentokr\u00e1t hl\u00e1sili i majitel\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00edho \u017eidovsk\u00e9ho podniku v Olomouci Adolf Heikorn a jeho syn Bed\u0159ich, podobn\u011b Robert a Leon Brachovi, Hanu\u0161 a Franti\u0161ek Mayerovi, Hugo K\u00f6nig, Salomon Gr\u00e4tzer a dal\u0161\u00ed. Majitel\u00e9 firem Zweig a synov\u00e9 i Abel a spol. zase p\u0159izn\u00e1vali v\u00edru i n\u00e1rodnost \u017eidovskou, jen m\u00e1lo rodin \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed uv\u00e1d\u011blo i nad\u00e1le n\u00e1rodnost n\u011bmeckou. 13)<\/strong><\/p>\n

Z\u00e1rove\u0148 se ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b, konkr\u00e9tn\u011b v kv\u011btnu 1939, poda\u0159ilo do n\u011bkter\u00fdch podnik\u016f dosadit \u010desk\u00e9 „d\u016fv\u011brn\u00edky“ (spr\u00e1vce), \u010dasto ov\u0161em \u0161lo o dosavadn\u00ed „\u00e1rijsk\u00e9“ zam\u011bstnance a vedouc\u00ed pracovn\u00edky p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch majetkov\u00fdch podstat a aktivit. Stalo se tak nap\u0159. u Heikornovy tov\u00e1rny na jedl\u00e9 tuky a po\u017eivatiny, v ko\u017eelu\u017en\u011b Leopolda Mayera, v tov\u00e1rn\u011b na konzervy Hugo K\u00f6niga, sladovn\u011b Markuse Zweiga a syn\u016f, v tov\u00e1rn\u011b na \u0161rouby Abel a spol., v olomouck\u00e9m z\u00e1vod\u011b Litovelsk\u00e9 pap\u00edrny S. Gr\u00e4tzera, v tov\u00e1rn\u011b na kysel\u00e9 zel\u00ed Theodora Schnitzlera a asi i jinde, ale o tom nem\u00e1me p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed \u00fadaje. D\u016fv\u011brn\u00edci m\u011bli na z\u00e1klad\u011b slibu, kter\u00fd skl\u00e1dali Zemsk\u00e9mu \u00fa\u0159adu v Brn\u011b, db\u00e1t na zachov\u00e1n\u00ed \u0159\u00e1dn\u00e9ho a neru\u0161en\u00e9ho chodu podniku, zamezit jak\u00fdmkoliv majetkov\u00fdm p\u0159evod\u016fm bez povolen\u00ed a kontrolovat ve\u0161ker\u00fd provoz i hospoda\u0159en\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 firmy. 14)<\/strong><\/p>\n

Zde v\u0161ak ji\u017e protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1da narazila na z\u00e1sadn\u00ed odpor okupa\u010dn\u00ed moci. Konrad Henlein jako tehdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9f n\u011bmeck\u00e9 civiln\u00ed spr\u00e1vy zak\u00e1zal ji\u017e 20. b\u0159ezna a znovu 29. b\u0159ezna jakkoliv m\u011bnit majetkov\u00e9 vztahy v \u017eidovsk\u00fdch podnic\u00edch a v\u016fbec disponovat \u017eidovsk\u00fdm majetkem. Potom n\u00e1sledovala cel\u00e1 s\u00e9rie dal\u0161\u00edch na\u0159\u00edzen\u00ed a opat\u0159en\u00ed, p\u0159i kter\u00fdch se st\u0159\u00eddaly i st\u0159et\u00e1valy protektor\u00e1tn\u00ed autonomn\u00ed org\u00e1ny s okupa\u010dn\u00edmi v tomto p\u0159\u00edpad\u011b v \u010dele s \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdm protektorem a jeho \u00fa\u0159adem. \u0160lo zejm\u00e9na o to, jak dalece budou i v Protektor\u00e1t\u011b \u010cechy a Morava zavedeny proti\u017eidovsk\u00e9 norimbersk\u00e9 z\u00e1kony, a o to, kdo a jak se bude pod\u00edlet na ko\u0159isti p\u0159i arizaci \u017eidovsk\u00e9ho majetku. St\u011b\u017e\u00ed lze dnes rozsoudit, jakou roli na \u010desk\u00e9 stran\u011b hr\u00e1la up\u0159\u00edmn\u00e1 snaha „zachr\u00e1nit \u017eidovsk\u00fd majetek“ a jakou z\u00e1jmy a ambice n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch politick\u00fdch a podnikatelsk\u00fdch kruh\u016f, o \u010desk\u00fdch fa\u0161istech ani nemluv\u011b.15)<\/strong><\/p>\n

Za dan\u00e9 situace se jak\u00e9si „ochrany“ \u010desk\u00e9 strany a prosazov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch z\u00e1jm\u016f ujalo hlavn\u011b N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed. To se rozhodlo uspo\u0159\u00e1dat \u0161irokou eviden\u010dn\u00ed a p\u0159\u00edpravnou akci k arizaci \u017eidovsk\u00e9ho majetku a rozeslalo 11. kv\u011btna 1939 v tomto smyslu tak\u00e9 nal\u00e9hav\u00e9 pokyny na v\u0161echny krajsk\u00e9 sekretari\u00e1ty, podepsan\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00edmi p\u0159edstaviteli veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed, p\u0159edsedou Adolfem Hrub\u00fdm a gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem \u0160imonem Drg\u00e1\u010dem. Krajsk\u00e9 sekretari\u00e1ty m\u011bly vypracovat urychlen\u011b seznamy \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f i men\u0161\u00edch \u017eivnost\u00ed podle jednotliv\u00fdch okres\u016f a m\u00edst, vyzna\u010dit tam pokud mo\u017eno po\u010det zam\u011bstnanc\u016f a ro\u010dn\u00ed obrat a uv\u00e9st kandid\u00e1ty na jejich spr\u00e1vce \u010di d\u016fv\u011brn\u00edka. Vedle toho m\u011bly b\u00fdt vytipov\u00e1ny dal\u0161\u00ed osoby \u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti, kter\u00e9 mohly a m\u011bly z\u00e1jem takovou funkci vykon\u00e1vat. To v\u0161e m\u011blo b\u00fdt posl\u00e1no na \u00fast\u0159ed\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed do Prahy do jednoho t\u00fddne, tj. tak, aby tam seznamy byly do 19. kv\u011btna a nejpozd\u011bji do sobotn\u00edho r\u00e1na 20. kv\u011btna 1939.16)<\/strong><\/p>\n

Olomouck\u00e9 krajsk\u00e9 veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed tento \u00fakol splnilo, jak dokazuj\u00ed zachovan\u00e9 seznamy, jenom jejich kvalita a \u00faplnost byla r\u016fzn\u00e1 podle jednotliv\u00fdch okres\u016f. Nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed seznamy \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed byly vypracov\u00e1ny pro okresy
\nOlomouc-m\u011bsto a Prost\u011bjov, co\u017e odpov\u00eddalo i po\u010dtu a v\u00fdznamu \u017eidovsk\u00fdch majetkov\u00fdch podstat a aktivit v t\u011bchto okresech v r\u00e1mci cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Moravy.<\/p>\n

V Olomouci zajistilo soupis m\u011bstsk\u00e9 veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed, z\u0159ejm\u011b ve spolupr\u00e1ci se zdej\u0161\u00ed Obchodn\u00ed a \u017eivnostenskou komorou a snad i s m\u011bstsk\u00fdm \u00fa\u0159adem, pom\u011brn\u011b pe\u010dliv\u011b, pokud to ov\u0161em kr\u00e1tkost \u010dasu v\u016fbec dovolovala (pot\u00ed\u017ee byly zejm\u00e9na p\u0159i zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed aktu\u00e1ln\u00edho po\u010dtu zam\u011bstnanc\u016f a ro\u010dn\u00edho obratu). Olomouck\u00fd seznam obsahoval podle pokyn\u016f v\u0161echny v \u00favahu p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed \u017eidovsk\u00e9 podniky a \u017eivnosti (jenom \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rozd\u011blen\u00e9 podle jejich velikosti, ale uvnit\u0159 bez n\u011bjak\u00e9ho z\u0159eteln\u00e9ho syst\u00e9mu), v\u010detn\u011b zjistiteln\u00fdch \u00fadaj\u016f o po\u010dtu zam\u011bstnanc\u016f a ro\u010dn\u00edm obratu v protektor\u00e1tn\u00edch korun\u00e1ch.<\/p>\n

U ka\u017ed\u00e9 firmy bylo uvedeno jm\u00e9no a povol\u00e1n\u00ed navrhovan\u00e9ho nebo z\u0159ejm\u011b ji\u017e existuj\u00edc\u00edho \u010desk\u00e9ho d\u016fv\u011brn\u00edka, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt schopen p\u0159evz\u00edt a v\u00e9st spr\u00e1vu t\u011bchto \u017eidovsk\u00fdch podnikatelsk\u00fdch podstat. \u0160lo zejm\u00e9na o vedouc\u00ed a prokuristy r\u016fzn\u00fdch podnik\u016f, \u010dasto p\u0159\u00edmo z p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch firem, bankovn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edky, in\u017een\u00fdry, \u00fa\u010detn\u00ed, ale i d\u016fstojn\u00edky b\u00fdval\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 arm\u00e1dy, uprchl\u00edky z pohrani\u010d\u00ed, v p\u0159ekvapiv\u011b mal\u00e9m rozsahu i o men\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 \u017eivnostn\u00edky a jin\u00e9 z\u00e1jemce. Byl po\u0159\u00edzen i seznam t\u011bch osob, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zely v \u00favahu jako kandid\u00e1ti na zm\u00edn\u011bnou funkci do budoucnosti. Je \u0161koda, \u017ee p\u0159\u00edmo z t\u011bchto seznam\u016f nelze vyvodit, v kter\u00fdch p\u0159\u00edpadech \u0161lo ji\u017e o ustaven\u00e9 d\u016fv\u011brn\u00edky (spr\u00e1vce) a kdy jen o n\u00e1vrhy na jejich jmenov\u00e1n\u00ed a dosazen\u00ed. Stejn\u011b tak z nich nelze posoudit, \u0161lo-li o osobn\u011b zainteresovan\u00e9 ariz\u00e1tory, anebo sp\u00ed\u0161e o jm\u00e9na takov\u00fdch „\u00e1rijsk\u00fdch“ vedouc\u00edch, kte\u0159\u00ed s v\u011bdom\u00edm a podporou \u017eidovsk\u00fdch majitel\u016f m\u011bli podnik \u010di \u017eivnost tak \u010di onak zachr\u00e1nit a zachovat. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by rozhodn\u011b nebylo spr\u00e1vn\u00e9 generalizovat, proto\u017ee se jednalo o \u010dasto velmi individu\u00e1ln\u00ed a specifick\u00e9 vazby, z\u00e1jmy i p\u0159edstavy o budoucnosti v\u0161ech zainteresovan\u00fdch osob, v\u010detn\u011b p\u016fvodn\u00edch \u017eidovsk\u00fdch majitel\u016f.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed v\u0161ak sp\u011bchala nov\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 okupa\u010dn\u00ed moc. Ta v \u0159ad\u011b p\u0159\u00edpad\u016f ne\u010dekala na pr\u00e1vn\u00ed \u00fapravu a prost\u011b dosazovalo do jednotliv\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f vnucen\u00e9 spr\u00e1vce. Dokazuj\u00ed to nap\u0159. doklady b\u00fdval\u00e9 firmy Heikorn, kde se ji\u017e 16. b\u0159ezna podepisoval za veden\u00ed z\u00e1vodu „komisa\u0159sk\u00fd vedouc\u00ed“. I kdy\u017e majitel firmy Adolf Heikom byl v zahrani\u010d\u00ed, m\u011bli pr\u00e1vo v\u00e9st podnik jeho spole\u010dn\u00edci, man\u017eelka Vilma a syn Bed\u0159ich. V rozs\u00e1hl\u00e9m podniku cukrovaru, lihovaru a dro\u017e\u010f\u00e1rny brat\u0159\u00ed May\u016f v Hej\u010d\u00edn\u011b byl zase ustaven vnucen\u00fd spr\u00e1vce bez ohledu na to (nebo sp\u00ed\u0161e pr\u00e1v\u011b proto), jak pokro\u010dila jedn\u00e1n\u00ed majitel\u016f o prodeji cel\u00e9ho podniku. Podobn\u011b tomu bylo s Hamburgerovou sladovnou, tkalcovnou Tich\u00fd-Braun a z\u0159ejm\u011b i jin\u00fdmi podniky. 17)<\/strong><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed pom\u011brn\u011b \u010dasto vyu\u017e\u00edvanou cestou arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku, celkem jednoduchou a z\u00e1rove\u0148 na ve\u0159ejnosti m\u00e1lo zn\u00e1mou, bylo vylou\u010den\u00ed \u017did\u016f z r\u016fzn\u00fdch p\u0159edstavenstev a spr\u00e1vn\u00edch rad akciov\u00fdch i jin\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, zejm\u00e9na tam, kde jejich kapit\u00e1lov\u00fd pod\u00edl p\u0159edstavoval jen men\u0161inu. V Olomouci lze uv\u00e9st jako nejtypi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edpad zdej\u0161\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010deskou firmu, tov\u00e1rnu na cukrovinky a \u010dokol\u00e1du Zora v Hodolanech (v tomto i dal\u0161\u00edch uv\u00e1d\u011bn\u00fdch p\u0159\u00edpadech jde o jm\u00e9no p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 m\u00edstn\u00ed \u010d\u00e1sti tzv. Velk\u00e9 Olomouce), z jej\u00ed\u017e spr\u00e1vn\u00ed rady byli na p\u0159\u00edm\u00fd n\u00e1tlak n\u011bmeck\u00fdch policejn\u00edch slo\u017eek odstran\u011bni tzv. ne\u00e1rijci. Podobn\u011b tomu bylo s tov\u00e1rnou na \u017eelezn\u00e9 v\u00fdrobky Kosmos v Hodolanech, kde dosavadn\u00ed \u0159editel emigroval do Palestiny, ze spr\u00e1vn\u00ed rady t\u00e9to akciov\u00e9 spole\u010dnosti byli odstran\u011bni t\u0159i a z revizn\u00ed komise tak\u00e9 t\u0159i „rasov\u011b ne\u017e\u00e1douc\u00ed“ \u010dlenov\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e jejich akcie p\u0159evzala jako majoritn\u00ed vlastn\u00edk zdej\u0161\u00ed podnikatelsk\u00e1 rodina Ottahal\u016f, majitelka z\u00e1mku v N\u00e1m\u011b\u0161ti na Han\u00e9. Jinde nemuselo j\u00edt p\u0159\u00edmo o danou firmu, ale o jej\u00edho vlastn\u00edka nebo pod\u00edln\u00edka v podob\u011b v\u011bt\u0161\u00ed (mate\u0159sk\u00e9) hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 jednotky nebo banky. Tak tomu bylo nap\u0159. u olomouck\u00fdch Moravsk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren a ocel\u00e1ren v \u0158ep\u010d\u00edn\u011b, cukrovaru v Holici i v olomouck\u00e9m veden\u00ed Spolku moravsk\u00fdch cukrovar\u016f. 18)<\/strong><\/p>\n

Protektor\u00e1tn\u00ed m\u00edsta a p\u0159edstavitel\u00e9 N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed sice st\u00e1le usilovali o urychlen\u00e9 jmenov\u00e1n\u00ed a dosazov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch, tj. \u010desk\u00fdch spr\u00e1vc\u016f (d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f) na \u017eidovsk\u00fd majetek, ale velmi brzy nar\u00e1\u017eely na jednozna\u010dn\u00fd odpor i z\u00e1kaz n\u011bmeck\u00fdch okupa\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f. Ji\u017e 9. \u010dervna 1939 olomouck\u00fd oberlandr\u00e1t (chybn\u011b hejtman) jako z\u00e1stupce \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora vyhro\u017eoval (v dopise okresn\u00edmu \u00fa\u0159adu v P\u0159erov\u011b), \u017ee pokud \u010de\u0161t\u00ed d\u016fv\u011brn\u00edci nep\u0159estanou vykon\u00e1vat svou \u010dinnost u \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f, hroz\u00ed jim zat\u010den\u00ed gestapem. Zemsk\u00fd viceprezident v Brn\u011b K. Drbalo tom 14. \u010dervna podal zpr\u00e1vu protektor\u00e1tn\u00edmu ministrovi obchodu s t\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u011b plnit \u00fakol p\u0159i ustavov\u00e1n\u00ed d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f podle vl\u00e1dn\u00edho na\u0159\u00edzen\u00ed (\u010d. 87\/1939 Sb.) z toho d\u016fvodu, \u017ee se proti tomu velmi ost\u0159e postavil olomouck\u00fd oberlandr\u00e1t Molsen. Na jeho p\u0159\u00edkaz musel olomouck\u00fd magistr\u00e1t p\u0159edvolat v\u0161echny ji\u017e ve m\u011bst\u011b ustaven\u00e9 d\u016fv\u011brn\u00edky i s \u017eidovsk\u00fdmi majiteli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed na m\u011bstsk\u00fd \u00fa\u0159ad, kde jim bylo sd\u011bleno, \u017ee nesm\u00ed do funkce d\u016fv\u011brn\u00edk\u016f nastoupit a v p\u0159\u00edpad\u011b neuposlechnut\u00ed budou ozn\u00e1meni gestapu, resp. budou zat\u010deni. V r\u00e1mci olomouck\u00e9ho krajsk\u00e9ho veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed bylo n\u011bco pozd\u011bji jeden tajemn\u00edk z Prost\u011bjova p\u0159\u00e1telsky, ale d\u016frazn\u011b varov\u00e1n, aby nepom\u00e1hal \u017did\u016fm a p\u0159eru\u0161il s nimi dal\u0161\u00ed styky, proto\u017ee je na n\u011bj v tomto sm\u011bru st\u00e1le v\u00edce st\u00ed\u017enost\u00ed. 19)<\/strong><\/p>\n

Toto po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed obdob\u00ed a tak\u00e9 \u00fasil\u00ed protektor\u00e1tn\u00ed vl\u00e1dy i N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed skon\u010dilo 21. \u010dervna 1939, kdy \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd protektor Konstantin von Neurath vydal na\u0159\u00edzen\u00ed o \u017eidovsk\u00e9m majetku, kter\u00fdm sv\u011b\u0159il ve\u0161kerou moc v tomto sm\u011bru do rukou okupa\u010dn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch org\u00e1n\u016f. Z\u00e1rove\u0148 Neurath v na\u0159\u00edzen\u00ed uplatnil v\u0161echny d\u016fle\u017eit\u00e9 klauzule norimbersk\u00fdch proti\u017eidovsk\u00fdch z\u00e1kon\u016f, pokud \u0161lo o definici \u017dida. Zvl\u00e1\u0161\u0165 \u0161irok\u00fd v\u00fdklad toho, co se pova\u017euje za \u017eidovsk\u00fd podnik, umo\u017e\u0148oval arizovat i takov\u00e9, kde byl \u017eidovsk\u00fd pod\u00edl nepatrn\u00fd.<\/p>\n

Z hlediska arizace si protektor a jeho \u00fa\u0159ad vyhradili pr\u00e1vo jmenovat do \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f sv\u00e9 vnucen\u00e9 spr\u00e1vce (Treuh\u00e4nder), a ti pak m\u011bli mo\u017enost se souhlasem p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho oberlandr\u00e1ta a protektora rozhodovat o v\u0161ech z\u00e1sadn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 firmy a navrhovat i prodej jej\u00edho majetku n\u011bjak\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 fyzick\u00e9 nebo pr\u00e1vnick\u00e9 osob\u011b. Podle dal\u0161\u00edho v\u00fdnosu z 29. b\u0159ezna 1940 do\u0161lo k up\u0159esn\u011bn\u00ed v tom smyslu, \u017ee si \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd protektor vyhradil schvalov\u00e1n\u00ed arizace v\u0161ech akciov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed a podnik\u016f nad sto zam\u011bstnanc\u016f nebo s ro\u010dn\u00edm obratem p\u0159es t\u0159i miliony korun, zat\u00edmco rozhodov\u00e1n\u00ed o men\u0161\u00edch z\u00e1vodech a \u017eivnostech z\u016fstalo i nad\u00e1le v pravomoci oberlandr\u00e1t\u016f.20)<\/strong><\/p>\n

V Olomouci se jednalo p\u0159inejmen\u0161\u00edm o deset takto vymezen\u00fdch velk\u00fdch nebo v\u00fdznamn\u00fdch podnik\u016f. O dal\u0161\u00edch men\u0161\u00edch firm\u00e1ch rozhodoval v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b \u00fa\u0159ad oberlandr\u00e1ta pro celou st\u0159edn\u00ed Moravu v Olomouci a pozd\u011bji v Ostrav\u011b. Zabaven\u00fd \u017eidovsk\u00fd majetek byl v\u00edcem\u00e9n\u011b form\u00e1ln\u011b sv\u011b\u0159en speci\u00e1ln\u00ed instituci s n\u00e1zvem Verm\u00f6gensamt (Majetkov\u00fd \u00fa\u0159ad), jeho\u017e jedna pobo\u010dka \u010di \u00fa\u0159adovna byla z\u0159\u00edzena tak\u00e9 v Olomouci. Ta vyb\u00edrala mimo jin\u00e9 i n\u00e1jemn\u00e9 ze zabaven\u00e9ho nebo obsazen\u00e9ho majetku a p\u0159eb\u00edrala p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1stky v p\u0159\u00edpad\u011b prodeje. K tomu v\u0161ak doch\u00e1zelo a\u017e pozd\u011bji, v roce 1939 se jednalo v podstat\u011b o arizaci v podob\u011b vnucen\u00e9 komisa\u0159sk\u00e9 spr\u00e1vy, majetkov\u00e9 p\u0159evody a prodeje byly \u0159e\u0161eny postupn\u011b v dal\u0161\u00edm obdob\u00ed, proto\u017ee i na n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b \u0161lo o st\u0159et\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch z\u00e1jm\u016f i vliv\u016f, zejm\u00e9na m\u00edstn\u00edch a tzv. \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch, pop\u0159\u00edpad\u011b i sudeton\u011bmeck\u00fdch. V jejich r\u00e1mci pak prob\u00edhaly z\u00e1kulisn\u00ed boje jednotliv\u00fdch kapit\u00e1lov\u00fdch skupin a tak\u00e9 nacistick\u00fdch slo\u017eek, zejm\u00e9na SS.21)<\/strong><\/p>\n

Krajsk\u00e9 veden\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed v Olomouci se ani za t\u00e9to situace zcela nevzdalo. Kdy\u017e bylo dopisem okresn\u00edho \u00fa\u0159adu v Olomouci z 31. \u010dervence 1939 d\u016frazn\u011b upozorn\u011bno, \u017ee v\u0161echny zpr\u00e1vy a n\u00e1vrhy ohledn\u011b arizace mus\u00ed p\u0159edkl\u00e1dat prost\u0159ednictv\u00edm okresn\u00edho hejtmana k rozhodnut\u00ed \u00fa\u0159adu n\u011bmeck\u00e9ho vrchn\u00edho zemsk\u00e9ho rady (oberlandr\u00e1ta), sd\u011blilo sice hned obsah tohoto dopisu pod\u0159\u00edzen\u00fdm okresn\u00edm tajemn\u00edk\u016fm N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed, ale s vlastn\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm koment\u00e1\u0159em. V n\u011bm bylo zd\u016frazn\u011bno: „V\u011bnujte nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u00e9\u010di ot\u00e1zce ariza\u010dn\u00ed, vyhled\u00e1vejte osoby, kter\u00e9 by \u017eidovsk\u00e9 podniky kupovaly, a p\u0159edkl\u00e1dejte je ke schv\u00e1len\u00ed, jak se v opise p\u00ed\u0161e, prost\u0159ednictv\u00edm okresn\u00edho \u00fa\u0159adu.“ A n\u00e1sledovalo velmi v\u00fdmluvn\u00e9 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed, toti\u017e „aby podniky \u017eidovsk\u00e9 se postupn\u011b po\u010de\u0161\u0165ovaly a zam\u011bstnanost a hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 s\u00edla \u010desk\u00e9ho \u017eivlu byla zachov\u00e1na“ .22)<\/strong><\/p>\n

Zde je t\u0159eba v z\u00e1jmu bli\u017e\u0161\u00edho pozn\u00e1n\u00ed a pochopen\u00ed situace p\u0159ipomenout, \u017ee N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed v olomouck\u00e9m kraji pat\u0159ilo k t\u011bm, jeho\u017e n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti, zejm\u00e9na tzv. po\u0159adatelsk\u00e9 sbory, pom\u011brn\u011b \u00fazce spolupracovaly s odbojem, konkr\u00e9tn\u011b s Obranou n\u00e1roda. Nebylo n\u00e1hodn\u00e9, \u017ee hlavn\u00ed organiz\u00e1tor t\u00e9to spolupr\u00e1ce a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch funkcion\u00e1\u0159\u016f N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed bylo zat\u010deno a internov\u00e1no v akci Albrecht der Erste, i kdy\u017e za n\u011b bylo na n\u011bkolika m\u00edstech intervenov\u00e1no. V\u00fdslovn\u011b proto tak\u00e9 byla N\u00e1rodn\u00edmu souru\u010denstv\u00ed v tomto kraji 18. prosince 1939 „pro podporu akc\u00ed \u0158\u00ed\u0161i nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch“ \u00fa\u0159edn\u011b zastavena \u010dinnost, v\u0161echny sekretari\u00e1ty uzav\u0159eny a n\u011bkte\u0159\u00ed tajemn\u00edci a dal\u0161\u00ed funkcion\u00e1\u0159i zat\u010deni a uv\u011bzn\u011bni. Neu\u0161el tomu o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji ani krajsk\u00fd vedouc\u00ed N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed Dr. Jan Sedl\u00e1\u010dek z Prost\u011bjova.23)<\/strong><\/p>\n

M\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd, resp. nedostate\u010dn\u011b zd\u016fraz\u0148ovan\u00fd je drastick\u00fd z\u00e1krok proti \u017eidovsk\u00e9mu obyvatelstvu Olomouce, kter\u00fd byl u\u010din\u011bn nacistick\u00fdmi policejn\u00edmi slo\u017ekami na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky v souvislosti s represivn\u00ed akc\u00ed Albrecht der Erste. Mezi zat\u010den\u00fdmi tehdy nebyli jenom v\u00fdznamn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9ho ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota od n\u00e1rodn\u011b i levicov\u011b politicky anga\u017eovan\u00fdch a\u017e po z\u00e1stupce inteligence, l\u00e9ka\u0159e, u\u010ditele a katolick\u00e9 duchovn\u00ed, ale i mimo\u0159\u00e1dn\u011b po\u010detn\u00e1 skupina \u017did\u016f. Olomouck\u00e9 gestapo tehdy v okruhu sv\u00e9 p\u016fsobnosti zatklo a internovalo v objektech b\u00fdval\u00fdch \u017eelez\u00e1ren v nedalek\u00e9m St\u011bp\u00e1nov\u011b celkem 204 osoby, z nich p\u0159ibli\u017en\u011b polovina byla z Olomouce. Mezi nimi bylo posti\u017eeno 68 mu\u017e\u016f (je uv\u00e1d\u011bn i po\u010det 77) z rasov\u00e9ho d\u016fvodu, tj. 34 % v\u0161ech internovan\u00fdch, a to bez jak\u00e9koliv jin\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny a bez ohledu na jejich n\u00e1rodnostn\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed a sm\u00fd\u0161len\u00ed \u010di jazykovou orientaci. 24)<\/strong><\/p>\n

Ze zat\u010den\u00fdch a internovan\u00fdch byla sice asi jedna t\u0159etina pom\u011brn\u011b brzy propu\u0161t\u011bna, n\u011bkte\u0159\u00ed z \u010desk\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f tak\u00e9 pozd\u011bji, ale ze \u017did\u016f z cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Moravy jich v\u011bt\u0161ina byla posl\u00e1na do koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f a nejm\u00e9n\u011b 53 se ji\u017e nikdy nevr\u00e1tilo. Z internovan\u00fdch \u017did\u016f bylo 36 p\u0159\u00edmo z Olomouce, v\u010detn\u011b dosavadn\u00edho rab\u00edna Dr. Bertholda Oppenheima, a 23 z nich prokazateln\u011b zem\u0159elo v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech Buchenwald, Osv\u011btim a Ravensbr\u00fcck, dva tak\u00e9 v Terez\u00edn\u011b.<\/p>\n

Z na\u0161eho hlediska je d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee z 98 podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt v Olomouci arizov\u00e1ny, v osmi p\u0159\u00edpadech jejich majitel\u00e9 jmenovit\u011b a v jeden\u00e1cti dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech n\u011bkte\u0159\u00ed \u010dlenov\u00e9 rodin byli zat\u010deni a uv\u011bzn\u011bni ji\u017e 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1939. Z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch olomouck\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch rodin to byl nap\u0159. Bed\u0159ich Heikorn, Robert Fischel, Otto Gr\u00e4tzer, Hugo Gro\u00e1k, Erich Beer, Viktor Bennann, Hugo a Otto Karpfenovi, Otto Kn\u00f6pfelmacher, Adolf Markus, Leo a Max Singerovi, Emil Zweig a dal\u0161\u00ed. Ostatn\u00ed byli podrobeni v\u0161em hr\u016fzn\u00fdm form\u00e1m represe a nakonec je v roce 1942 \u010dekaly transporty do Terez\u00edna.25)<\/strong><\/p>\n

P\u0159i zkoum\u00e1n\u00ed arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku v Olomouci nelze opomenout, \u017ee v\u0161echna uveden\u00e1 proti\u017eidovsk\u00e1 opat\u0159en\u00ed m\u011bla je\u0161t\u011b jeden d\u016fle\u017eit\u00fd rozm\u011br. I kdy\u017e je t\u0159eba zdej\u0161\u00ed situaci posuzovat ve vztahu k celkov\u00e9mu „\u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky“ v Protektor\u00e1tu (i v \u0161ir\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku), je nutn\u00e9 z\u00e1rove\u0148 nahl\u00ed\u017eet na tento probl\u00e9m i z pozice m\u011bsta Olomouce jako d\u016fle\u017eit\u00e9ho pil\u00ed\u0159e v pl\u00e1novan\u00e9 germanizaci Moravy a \u010cech. Toto m\u011bsto s pom\u011brn\u011b velkou n\u011bmeckou men\u0161inou (do roku 1918 v\u011bt\u0161inou) toti\u017e m\u011blo op\u011bt z\u00edskat statut a pov\u011bst starobyl\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho st\u0159ediska a z\u00e1rove\u0148 m\u011blo vytvo\u0159it ba\u0161tu n\u011bmectv\u00ed p\u0159i pl\u00e1novan\u00e9m p\u0159etnut\u00ed Moravy germaniza\u010dn\u00edm p\u00e1sem od Olomouce (a zdej\u0161\u00edho n\u011bmeck\u00e9ho ostr\u016fvku v okol\u00ed) p\u0159es Vy\u0161kovsko k Brnu. A k tomu m\u011bla u Olomouce (a tak\u00e9 Prost\u011bjova) vydatn\u011b p\u0159isp\u011bt arizace \u017eidovsk\u00e9ho pr\u016fmyslov\u00e9ho i pozemkov\u00e9ho majetku. V druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se jednalo zejm\u00e9na o pozemky statku hej\u010d\u00ednsk\u00e9ho cukrovaru a lihovaru brat\u0159\u00ed May\u016f a je\u0161t\u011b v\u00edc o p\u016fdu a majetek velkopodnikatelsk\u00e9 rodiny Guttmann\u016f na velkostatku Tova\u010dov. Nebylo proto v\u016fbec n\u00e1hodn\u00e9, \u017ee olomouck\u00fd oberlandr\u00e1t za\u0159adil koncem roku 1939 v elabor\u00e1tu o „aktivn\u00ed n\u00e1rodnostn\u00ed pr\u00e1ci“ p\u0159i vypo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u011bti hlavn\u00edch cest a \u00fakol\u016f germanizace v tomto prostoru hned na prvn\u00ed m\u00edsto „p\u0159ednostn\u00ed zapojen\u00ed N\u011bmc\u016f do arizace“.26)<\/strong><\/p>\n

Proces arizace \u017eidovsk\u00fdch podnik\u016f a \u017eivnost\u00ed v roce 1939 ani zdaleka neskon\u010dil, lze sp\u00ed\u0161e tvrdit, \u017ee byly u\u010din\u011bny teprve prvn\u00ed kroky, po nich\u017e n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed v podob\u011b p\u0159evodu zabaven\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho majetku do n\u011bmeck\u00fdch rukou. I kdy\u017e nen\u00ed \u00fakolem t\u00e9to studie zkoumat dal\u0161\u00ed osudy, metody a cesty arizace po roce 1939, uvedeme zde aspo\u0148 n\u011bkolik konkr\u00e9tn\u00edch a sp\u00ed\u0161e typick\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f, jak\u00fdm zp\u016fsobem k tomu v olomouck\u00e9m prost\u0159ed\u00ed doch\u00e1zelo.<\/p>\n

Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b lze sledovat osudy v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00edho olomouck\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho podniku, tov\u00e1rny tukov\u00e9ho pr\u016fmyslu Heikorn. Tento podnik byl po obdob\u00ed vnucen\u00e9 spr\u00e1vy zabaven na\u0159\u00edzen\u00edm (sic!) vedouc\u00ed \u00fa\u0159adovny gestapa v Praze z 12. kv\u011btna 1942 a prod\u00e1n se zp\u011btnou platnost\u00ed od 1. ledna 1942 rodinn\u00e9mu spole\u010denstv\u00ed profesora Dr. Thea Morella z Berl\u00edna, zn\u00e1m\u00e9ho osobn\u00edho l\u00e9ka\u0159e Adolfa Hitlera. V kupn\u00ed smlouv\u011b bylo v\u00fdslovn\u011b uvedeno, \u017ee kupuj\u00edc\u00ed nejpozd\u011bji do roka od zaplacen\u00ed kupn\u00ed ceny zm\u011bn\u00ed „\u017eidovsk\u00e9 jm\u00e9no firmy“, co\u017e bylo uskute\u010dn\u011bno nov\u00fdm n\u00e1zvem MILO Werke od listopadu 1943. Nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak to, \u017ee tato kupn\u00ed smlouva byla podeps\u00e1na a\u017e 16. \u010dervna 1944. Bylo to v dob\u011b, kdy b\u00fdval\u00fd Heikorn\u016fv podnik ji\u017e dlouhou dobu pracoval, v\u010detn\u011b odv\u00e1d\u011bn\u00ed zisku, pro nov\u00e9ho majitele a vyr\u00e1b\u011bl mj. v masov\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku Morell\u016fv vyn\u00e1lez, odv\u0161ivovac\u00ed pr\u00e1\u0161ek pro n\u011bmeckou arm\u00e1du na v\u00fdchod\u011b.27)<\/strong><\/p>\n

Morell p\u0159evzal tak\u00e9 \u010d\u00e1st olomouck\u00e9ho majetku \u017eidovsk\u00e9 rodiny Briess\u016f, konkr\u00e9tn\u011b chemickou tov\u00e1rnu Butyl v Kl\u00e1\u0161tern\u00edm Hradisku, a zah\u00e1jil zde v\u00fdrobu r\u016fzn\u00fdch vitamin\u016f pod hlavi\u010dkou firmy Hamma. P\u0159\u00edli\u0161 se nev\u00ed, \u017ee zde byly provedeny tak\u00e9 jedny z prvn\u00edch pokus\u016f s v\u00fdrobou penicilinu v tehdej\u0161\u00edm N\u011bmecku.28) <\/strong>Rozs\u00e1hl\u00fd majetek brat\u0159\u00ed May\u016f v Hej\u010d\u00edn\u011b a jejich cukrovar, lihovar a dro\u017e\u010f\u00e1rna byly prost\u0159ednictv\u00edm Akciov\u00e9 spole\u010dnosti pro cukrovarnick\u00fd pr\u016fmysl v Hodon\u00edn ovl\u00e1dnuty bankovn\u00edm domem Deutsche Rentenbank-Kreditanstalt v Berl\u00edn\u011b, p\u0159itom v cukrovaru byl koncem v\u00e1lky zastaven provoz. Byl zabr\u00e1n i zem\u011bd\u011blsk\u00fd velkostatek tohoto podniku (p\u0159es 200 hektar\u016f p\u016fdy) a sv\u011b\u0159en n\u011bmeck\u00e9 os\u00eddlovac\u00ed spole\u010dnosti.<\/p>\n

Tov\u00e1rnu na \u010dokol\u00e1du a cukrovinky Deutsch-Olfedo z\u00edskal jeden nacistick\u00fd pohlav\u00e1r z Hamburku. Aby nep\u0159i\u0161el zkr\u00e1tka sudeton\u011bmeck\u00fd kapit\u00e1l, byly v\u00edcem\u00e9n\u011b st\u00e1tn\u00ed olomouck\u00e9 Soln\u00e9 ml\u00fdny p\u0159ed\u00e1ny libereck\u00e9mu Kreditanstalt der Deutschen.29) <\/strong>Snahy \u010desk\u00fdch fa\u0161ist\u016f i n\u011bkter\u00fdch dal\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch z\u00e1jemc\u016f o arizaci skon\u010dily bez \u00fasp\u011bchu. Naopak germanizace postihla zcela nebo z\u010d\u00e1sti i \u010desk\u00fd kapit\u00e1l, ale to je ji\u017e jin\u00fd probl\u00e9m a tak\u00e9 jin\u00fd badatelsk\u00fd \u00fakol.<\/p>\n

Pro Olomouc a celou st\u0159edn\u00ed Moravu byla trag\u00e9die zdej\u0161\u00edch \u017did\u016f zavr\u0161ena podobn\u011b jako v cel\u00e9m Protektor\u00e1tu v roce 1942, kdy zde bylo z\u0159\u00edzeno ve \u0161koln\u00ed budov\u011b v Hodolanech st\u0159edisko pro deportaci \u017did\u016f do Terez\u00edna. M\u00edsto bylo vybr\u00e1no nejen pro bl\u00edzkost sb\u011brn\u00e9ho st\u0159ediska a olomouck\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed, ale ur\u010dit\u011b i z toho d\u016fvodu, \u017ee \u0161lo o m\u011bsto Olomouc jako s\u00eddlo d\u016fle\u017eit\u00e9 a relativn\u011b velk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity. Ve \u010dty\u0159ech transportech bylo do terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta odvezeno z Olomouce od 26. \u010dervna do 8. \u010dervence 1942 3445 \u017did\u016f z cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Moravy. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed hrstka 53 lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou tzv. \u017eidovsk\u00fdch m\u00ed\u0161enc\u016f, byla posl\u00e1na do Terez\u00edna je\u0161t\u011b 7. b\u0159ezna 1945. Ze v\u0161ech t\u011bchto transport\u016f (v\u010detn\u011b posledn\u00edho) se do\u017eilo osvobozen\u00ed jenom 288 osob. Fyzick\u00e1 likvidace ob\u011bt\u00ed hr\u016fzn\u00e9 rasov\u00e9 nen\u00e1visti dokon\u010dila d\u00edlo, kter\u00e9 bylo v tomto m\u011bst\u011b a kraji zapo\u010dato po 15. b\u0159eznu 1939.30)<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/strong><\/p>\n

1)<\/strong> Historick\u00fd m\u00edstopis Moravy a Slezska 1848-1960, <\/em>sv. 3, Ostrava 1972, s. 30 a 42. Jaroslav Klenovsk\u00fd, Miroslav Papou\u0161ek, \u017didovsk\u00e1 obec v Olomouci, Historie, osobnosti, pam\u00e1tky, <\/em>Olomouc 1997-1998.
\n2)<\/strong> I v Prost\u011bjov\u011b, kter\u00fd byl v nov\u00e9 dob\u011b pova\u017eov\u00e1n na nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159edisko \u017did\u016f na Morav\u011b, se jejich po\u010det postupem doby sni\u017eoval, z 1804 osob hl\u00e1s\u00edc\u00edch se k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1bo\u00ad\u017eenstv\u00ed v roce 1880 se sn\u00ed\u017eil na 1442 v roce 1930.
\n3)<\/strong> Historick\u00fd m\u00edstopis Moravy a Slezska 1848-1960, <\/em>sv. 3-6, Ostrava 1972-1978, kde jsou uvedeny v jednotliv\u00fdch m\u00edstech konkr\u00e9tn\u00ed firmy.
\n4)<\/strong> St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv v Olomouci (d\u00e1le SOkA), Archiv m\u011bsta Olomouce (d\u00e1le AMO), manipulace 1920-1940, inv. \u010c. 46, kart. 106, \u017didovsk\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 obec. Osud \u017eid\u016f <\/em>v protektor\u00e1tu <\/em>1939-1945, Praha 1991, s. 40, 64-66. Robert Filip, Zm\u011bny <\/em>v \u017eivot\u011b m\u011bsta Olomouce vroce <\/em>1939, Olomouc 1997, s. 55, diplomov\u00e1 pr\u00e1ce.
\n5)<\/strong> J. Klenovsk\u00fd, M. Papou\u0161ek, c. d., s. 33-39. Podnikov\u00fd archiv Milo v Olomouci (d\u00e1le jen PA Milo), fond S. Heikorn, korespondence Bed\u0159icha Heikorna s otcem Adolfem v Anglii v roce 1939.
\n6)<\/strong> Lubo\u0161 Kalousek, Olomouck\u00fd patn\u00e1ct\u00fd b\u0159ezen 1939<\/em>. Han\u00e1ck\u00e9 noviny, <\/em>19. 10. 1993, s. 9. Jarom\u00edr Grygar, Vyp\u00e1len\u00ed olomouck\u00e9 synagogy. Han\u00e1ck\u00e9 noviny, <\/em>14.5.
\n1994, s. 10. Sv\u011bdectv\u00ed Pavla Neumanna z Olomouce. Pod\u00edl n\u011bmeck\u00fdch a \u010desk\u00fdch fa\u0161ist\u016f na t\u00e9to akci nen\u00ed je\u0161t\u011b zcela osv\u011btlen.
\n7)<\/strong> Viz bl\u00ed\u017ee Josef Barto\u0161, Odboj proti nacistick\u00fdm okupant\u016fm na Olomoucku v letech <\/em>1939-1945 (d\u00e1le Odboj). Olomouc 1997, s. 37-38.
\n8)<\/strong> Z pom\u011brn\u011b ji\u017e bohat\u00e9 literatury o osudech \u017did\u016f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a konkr\u00e9tn\u011b v Pro\u00adtektor\u00e1tu \u010cechy a Morava uv\u00e1d\u00edme jen z\u00e1kladn\u00ed: Osud \u017eid\u016f v protektor\u00e1tu <\/em>1939-1945. Praha 1991. Miroslav K\u00e1rn\u00fd, „Kone\u010dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed“, genocida \u010desk\u00fdch \u017eid\u016f v n\u011bmeck\u00e9 protektor\u00e1tn\u00ed politice. <\/em>Praha 1991. Miroslav K\u00e1rn\u00fd, Genocida \u010desk\u00fdch \u017did\u016f. <\/em>In: Te\u00adrez\u00ednsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha, <\/em>Praha 1996. \u017did\u00e9 a Morava, <\/em>Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e 1994.
\n9)<\/strong> Hlas lidu, <\/em>1.4. 1939. Tom\u00e1\u0161 Pas\u00e1k, \u010cesk\u00fd fa\u0161ismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945<\/em>. Praha 1999, s. 288-297. Tom\u00e1\u0161 Pas\u00e1k, Pod ochranou \u0158\u00ed\u0161e. <\/em>Praha 1998, s. 102-123, 136, 172-178. Zemsk\u00fd archiv Opava (d\u00e1le ZA), pobo\u010dka Olomouc, P\u00edsemn\u00e1 poz\u016fstalost V. Medka 1893-1947, kart. 60, N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed v z\u00e1\u0159\u00ed 1939 (d\u00e1le jen Poz\u016fstalost V. Medka). O situaci v Olomouci i o \u017eidovsk\u00e9m probl\u00e9mu v t\u00e9 dob\u011b p\u00ed\u0161e p\u016fsobiv\u011b n\u011bmeck\u00fd spisovatel P. H\u00e4rtling v knize Opo\u017ed\u011bn\u00e1 l\u00e1ska, <\/em>Praha 1987.
\n10)<\/strong> Poz\u016fstalost V. Medka, kart. 60, N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed, 1939.
\n11)<\/strong> T. P a s \u00e1 k, \u010cesk\u00fd fa\u0161ismus 1922-1945<\/em>, s. 279- 282. V\u00e1clav Kr\u00e1l, Ot\u00e1zky hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho a soci\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje <\/em>v \u010desk\u00fdch zem\u00edch 1938-1945<\/em>. I, Praha 1957, s. 67-69.
\n12)<\/strong> AMO, inv. \u010d. 45, kart. 103, zem\u011bd\u011blsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 podniky.
\n13)<\/strong> AMO, inv \u010c. 163, kart. 425 a 426, \u017eidovsk\u00e9 podniky.
\n14) <\/strong>Tamt\u00e9\u017e.
\n15) <\/strong>Viz bl\u00ed\u017ee T. Pas\u00e1 k, Pod ochranou \u0158\u00ed\u0161e. <\/em>s. 123-128 ad.
\n16)<\/strong> Poz\u016fstalost V. Medka, kart. 60, N\u00e1rodn\u00ed souru\u010denstv\u00ed, 1939, seznam ne\u00e1rijsk\u00fdch podnik\u016f okresu Velk\u00e1 Olomouc. Medek tehdy vykon\u00e1val funkci placen\u00e9ho tajemn\u00edka NS pro m\u011bsto Olomouc.
\n17)<\/strong> ZA Opava, pob. Olomouc, O\u017dK Olomouc, i. \u010d. 16484, sign. XII De, kart. 1986, jedn\u00e1n\u00ed o p\u0159id\u011blen\u00ed deviz firm\u011b Heikorn; i. \u010d. 15107, sign. X\/B-a, kart. 1854, dopis z Hej\u010d\u00edna zl. 12. 1940.
\n18)<\/strong> ZA, pob. Olomouc, MLS Olomouc, Ls 18048, L. Posp\u00ed\u0161il. Jaroslav Dost\u00e1l, 50 let Moravsk\u00fdch \u017eelez\u00e1ren, <\/em>Olomouc 1957. Milan Tich\u00e1k, Sigma Olomouc v minulosti a sou\u010dasnosti, <\/em>Olomouc 1982. Celkov\u011b viz: Hans Rad a n t, Pod\u00edly n\u011bmeck\u00fdch kon\u00adcern\u016f na podnic\u00edch v \u010ceskoslovensku v letech 1938-1945<\/em>. In: Pr\u016fmyslov\u00e9 oblasti, <\/em>sv. 3, Ostrava 1971, s. 154-203.
\n<\/em>19)<\/strong> M. K\u00e1rn\u00fd, Jaroslava Milotov\u00e1 (ed.), Anatomie okupa\u010dn\u00ed politiky hitlerov\u00adsk\u00e9ho N\u011bmecka v \u201eProtektor\u00e1tu \u010cechy a Morava“. <\/em>In: Sborn\u00edk k problematice d\u011bjin imperialismu, <\/em>sv. 21, Praha 1987, s.141-143 (d\u00e1le jen Anatomie). <\/em>V. Kr\u00e11, c. d., s. 70. Poz\u016fstalost V. Medka, kart. 60, korespondence 1939.
\n20)<\/strong> Anatomie, <\/em>s. 134-135, 145-146, 154-155, 203-241. Viz t\u00e9\u017e pozn. \u010d. 15.
\n21)<\/strong> ZA Opava, pob. Olomouc, MLS Olomouc, Ls 753\/46, Bruno Hauk, kde je v\u0161ak jen mal\u00e1 zm\u00ednka o t\u00e9to instituci v Olomouci.
\n22)<\/strong> Poz\u016fstalost V. Medka, kart. 60, NS, korespondence 1939. ,
\n23)<\/strong> Jan Sedl\u00e1\u010dek, Prvn\u00ed odboj v kraji olomouck\u00e9m. <\/em>Prost\u011bjov 1945. Josef Barto\u0161, Odboj<\/em> , s. 46-53.
\n24)<\/strong> Svatoslav Kub\u00edn, Sb\u011brn\u00fd t\u00e1bor \u0160tep\u00e1nov. <\/em>Olomouc 1988, strojopis. Franti\u0161ek Mal\u00ednsk\u00fd, \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e1 kapitola k po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. <\/em>Olomouc, b. d., strojopis. Akce Albrecht 1939<\/em>, Na\u0161e noviny, <\/em>St\u011bp\u00e1nov, \u010d. 208, z\u00e1\u0159\u00ed 1999, s. 7-12. Zde jsou uvedeny jmenovit\u00e9 seznamy, kter\u00fdch se p\u0159idr\u017eujeme, i kdy\u017e se sou\u010dty pon\u011bkud odli\u0161uj\u00ed od jin\u00fdch zdroj\u016f.
\n25)<\/strong> Akce Albrecht 1939<\/em>. Poz\u016fstalost V. Medka, kart. 60, NS, 1939, seznamy internovan\u00fdch ve St\u011bp\u00e1nov\u011b.
\n26)<\/strong> ZA Opava, pob. Olomouc, Oberlandr\u00e1t Olomouc, kart. I, dopis moravsk\u00e9 slu\u017eebn\u011b \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora v Brn\u011b z 9. 12. 1939. Viz bl\u00ed\u017ee Josef Barto\u0161, Projekty propojen\u00ed okupovan\u00fdch \u00fazem\u00ed severn\u00ed Moravy a Slezska s ji\u017en\u00ed Moravou a Rakouskem v letech 1938-1945<\/em>. In: Historie okupovan\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed, <\/em>sv. 3, \u00dast\u00ed n. Labem 1999, s. 7- 28. 27) Podnikov\u00fd archiv Milo Olomouc, kupn\u00ed smlouva, smlouva o zalo\u017een\u00ed spol. s r. o. Milo Werke a dal\u0161\u00ed dokumenty z let 1942-1944. T\u00e9\u017e: Prvn\u00edch sto let koncernov\u00e9ho podniku Milo. <\/em>Olomouc 1985. 125 let Milo a. s., <\/em>Olomouc 1995.
\n28)<\/strong> Eduard Wondr\u00e1k, Byl v Olomouci vyr\u00e1b\u011bn penicilin? <\/em>In: Okresn\u00ed archiv v Olomouci <\/em>1983, Olomouc (1984), s. 159-161. T\u00fd\u017e autor, Je\u0161t\u011b k olomouck\u00e9mu penicilinu. <\/em>In: Okresn\u00ed archiv v Olomouci <\/em>1986, Olomouc (1987), s. 185-187.
\n29)<\/strong> J. Barto\u0160, Odboj, <\/em>s:33-35.
\n30)<\/strong> Vladim\u00edr Jorda, Do nezn\u00e1ma a na smrt (k v\u00fdro\u010d\u00ed olomouck\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch tran\u00adsport\u016f). Han\u00e1ck\u00e9 noviny, <\/em>27. 9. 1997. Viz bl\u00ed\u017ee Terez\u00ednsk\u00e1 pam\u011btn\u00ed kniha. \u017didovsk\u00e9 ob\u011bti nacistick\u00fdch deportac\u00ed Z \u010cech a Moravy 1941-1945<\/em>. Praha 1995.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku v\u00a0Olomouci v\u00a0roce 1939
\nDoc. PhDr. Josef Barto\u0161, DrSc.
\nOlomouc pat\u0159ila k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm \u017eidovsk\u00fdm st\u0159edisk\u016fm na Morav\u011b. Jestli\u017ee v n\u011bkter\u00fdch men\u0161\u00edch m\u011bstech a obc\u00edch po\u010dty \u017did\u016f od druh\u00e9 poloviny devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed sp\u00ed\u0161e klesaly, naopak v Olomouci tento po\u010det st\u00e1le rostl. Od roku 1880 v cel\u00e9m tehdej\u0161\u00edm olomouck\u00e9m okrese vzrostl z 1565 na 2216 \u017did\u016f v roce 1930, z toho 2198 p\u0159ipadalo p\u0159\u00edmo na m\u011bsto Olomouc (v\u010detn\u011b okoln\u00edch obc\u00ed p\u0159ipojen\u00fdch po roce 1918 a po vytvo\u0159en\u00ed tzv. Velk\u00e9 Olomouce). Uv\u00e1d\u00edme tato \u010d\u00edsla podle n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed obyvatel, proto\u017ee k \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti se …<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[57,59,58],"class_list":["post-763","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene","tag-arizace","tag-mnichov","tag-zidovsky-majetek"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/763"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=763"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/763\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8651,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/763\/revisions\/8651"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=763"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=763"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=763"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}