{"id":7570,"date":"2015-11-23T21:50:05","date_gmt":"2015-11-23T19:50:05","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?p=7570"},"modified":"2015-11-23T21:50:05","modified_gmt":"2015-11-23T19:50:05","slug":"o-kromerizske-konferenci-zide-a-morava-xxii","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/7570\/o-kromerizske-konferenci-zide-a-morava-xxii\/","title":{"rendered":"O krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 konferenci \u017did\u00e9 a Morava XXII"},"content":{"rendered":"

\"887503_1033548356676542_3717568682781236227_o\"<\/a>V\u00a0Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska se ve st\u0159edu 11. listopadu 2015 uskute\u010dnil 22. ro\u010dn\u00edk konference \u017did\u00e9 a Morava, na 60 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f si vyslechlo 20 zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. P\u0159ijeli z\u00e1stupci 5 archiv\u016f, \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0Brn\u011b, Olomouci, Ostrav\u011b a Praze, p\u011bti muze\u00ed, \u010dty\u0159 vysok\u00fdch \u0161kol (UK v\u00a0Praze, UP v\u00a0Olomouci, Ostravsk\u00e1 univerzita, Slezsk\u00e1 univerzita v\u00a0Opav\u011b, Univerzita v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9), dvou \u00fazemn\u00edch pracovi\u0161\u0165 n\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu, n\u011bkolika ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00ed a dorazili i soukrom\u00ed badatel\u00e9 a z\u00e1jemci. Muzeum z\u00e1rove\u0148 nab\u00eddlo ke koupi za 210 korun XXI. svazek edice \u017did\u00e9 a Morava sestaven\u00fd z\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f p\u0159ednesen\u00fdch na konferenci vloni dopln\u011bn\u00fd \u010dty\u0159mi dal\u0161\u00edmi odborn\u00fdmi texty. Vyd\u00e1n\u00ed publikace op\u011bt podpo\u0159il Nada\u010dn\u00ed fond ob\u011btem holocaustu, za co\u017e mu pat\u0159\u00ed d\u00edk.<\/p>\n

\u00davodn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek o osudech synagog v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch od roku 1945 do sou\u010dasnosti p\u0159ednesl architekt Jaroslav Klenovsk\u00fd ze \u017didovsk\u00e9 obce Brno. B\u011bhem II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky bylo zni\u010deno 70 synagog a bezprost\u0159edn\u011b po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky byly demolov\u00e1ny dal\u0161\u00ed (Vala\u0161sk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed) nebo doch\u00e1zelo k\u00a0jejich p\u0159estavb\u00e1m nap\u0159. na prodejny (Kory\u010dany) nebo byly p\u0159ed\u00e1ny c\u00edrkv\u00edm \u2013 zpravidla reformovan\u00fdm. P\u0159itom obvykle byly z\u00a0objekt\u016f odstran\u011bny hebrejsk\u00e9 prvky. Jedinou mimopra\u017eskou synagogou, kter\u00e1 se do\u010dkala pam\u00e1tkov\u00e9 obnovy byla tzv. \u0160achova synagoga v\u00a0Hole\u0161ov\u011b. Dnes stoj\u00ed v\u00a0\u010cR 145 synagog, z\u00a0toho v\u00a0sedmi se konaj\u00ed \u017eidovsk\u00e9 bohoslu\u017eby. Mezi lety 1990-2015 bylo opraveno 70 synagog hlavn\u011b pro \u00fa\u010dely muzejn\u00edch expozic, v\u00a0posledn\u00ed dob\u011b je preferov\u00e1no jejich vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed k\u00a0obecn\u011b kulturn\u011b spole\u010densk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm.<\/p>\n

Docentka Blanka Soukupov\u00e1 z Fakulty humanitn\u00edch studi\u00ed UK v\u00a0Praze n\u00e1sledn\u011b d\u016fkladn\u011b probrala v\u00fdchodiska \u017eidovsk\u00e9 Moravy po roce 1989, kter\u00e1 byla limitov\u00e1na faktem, \u017ee o \u017eidovsk\u00e9 Morav\u011b nem\u011bli dost informac\u00ed a nezmi\u0148ovali se o n\u00ed jak prezident V\u00e1clav Havel, tak p\u0159edseda Federace \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed Dr. Dezider Galsk\u00fd. Jejich z\u00e1jem byl zam\u011b\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm na Prahu. Nerozli\u0161ovali jinakost \u017eidovsk\u00e9 Moravy od \u010cech, nezaj\u00edmali se o slo\u017eitost jej\u00edho historick\u00e9ho v\u00fdvoje, kter\u00fd byl d\u00e1n t\u00edm, \u017ee Morava nem\u011bla jedno siln\u00e9 centrum oproti \u010cech\u00e1m. Historicky stoupl v\u00fdznam \u017eidovsk\u00e9 Moravy po roce 1945 po n\u00e1stupu moravsk\u00e9ho oblastn\u00edho rab\u00edna Dr. Richarda Federa do funkce vrchn\u00edho rab\u00edna \u010desk\u00fdch zem\u00ed i d\u00edky tomu, \u017ee nad\u00e1le z\u016fstal v\u00a0Brn\u011b. V\u00fdznam Ostravy byla dlouhodob\u011b v\u00a0tom, \u017ee p\u0159edstavovala hrani\u010dn\u00ed stanici mezi v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed \u017eidovskou tradic\u00ed. Po roce 1989 m\u011bla Morava hor\u0161\u00ed napojen\u00ed na sv\u011btov\u00e9 a evropsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 organizace ne\u017e Praha, co\u017e m\u011blo za d\u016fsledek hor\u0161\u00ed majetkov\u00e9 pom\u011bry \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed na Morav\u011b.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b p\u0159edstavila projekt Yerusha Mgr. Jarka V\u00edt\u00e1mv\u00e1sov\u00e1 z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea v\u00a0Praze. Jde o evropsk\u00fd projekt zam\u011b\u0159en\u00fd na vytvo\u0159en\u00ed datab\u00e1ze archivn\u00edch pramen\u016f k\u00a0\u017eidovsk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m 19.-20.stolet\u00ed. C\u00edlem m\u00e1 b\u00fdt rozs\u00e1hl\u00e1 ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupn\u00e1 datab\u00e1ze identifikuj\u00edc\u00ed jednotliv\u00e9 archivn\u00ed fondy, popis a zpracov\u00e1n\u00ed t\u011bchto fond\u016f v\u010detn\u011b editace. V\u00a0na\u0161\u00ed republice projekt za\u0161ti\u0165uje \u017didovsk\u00e9 muzeum v\u00a0Praze, tematicky se v\u00fdzkum zam\u011b\u0159uje na moravsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 politick\u00e9 obce a na t\u00e9ma \u017did\u00e9 v\u00a0Sudetech 1848-1938.<\/p>\n

N\u00e1sledovalo vystoupen\u00ed Dr. Evy Jan\u00e1\u010dov\u00e9 z\u00a0Prahy, kter\u00e1 zmapovala \u017eivot a pr\u00e1ci znojemsk\u00e9ho rod\u00e1ka sionistick\u00e9ho grafika Otto Walische. Neomezila se p\u0159itom na jeho p\u016fsoben\u00ed v\u00a0meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku, ale p\u0159ipomn\u011bla ho i jako p\u0159edn\u00edho izraelsk\u00e9ho grafika. Od 30. let 20. stolet\u00ed spolupracoval s\u00a0\u017didovsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm fondem, pro kter\u00fd navrhl mno\u017estv\u00ed v\u00fdtvarn\u011b zda\u0159il\u00fdch plak\u00e1t\u016f, navrhl m\u00edstnost, v\u00a0n\u00ed\u017e do\u0161lo Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti St\u00e1tu Izrael 14.5. 1948 i grafickou podobu Deklarace nez\u00e1vislosti St\u00e1tu Izrael. Navrhoval rovn\u011b\u017e prvn\u00ed izraelsk\u00e9 bankovky, m\u00ednce a p\u0159edev\u0161\u00edm zn\u00e1mky.<\/p>\n

Osudy olomouck\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f po Mnichovu a v\u00a0dob\u011b protektor\u00e1tu objasnil Docent Pavel Ma\u0148\u00e1k z\u00a0L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty UP v\u00a0Olomouci. Po odstoupen\u00ed Sudet po\u017e\u00e1dali \u00fa\u0159ady o souhlas s\u00a0vykon\u00e1v\u00e1n\u00edm l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 praxe 3 l\u00e9ka\u0159i \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu. Zemsk\u00e1 l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 komora vyj\u00e1d\u0159ila nesouhlas s\u00a0ud\u011blen\u00edm povolen\u00ed. L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 stavovsk\u00e9 organizace v\u00a0protektor\u00e1tu po\u017eadovaly ji\u017e 16.3. 1939 plo\u0161n\u00fd z\u00e1kaz praxe \u017eidovsk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f, k\u00a0\u010demu\u017e se nep\u0159ipojil prezident moravskoslezsk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komory prof. MUDr. V\u00e1clav Tom\u00e1\u0161ek, zat\u010den byl v\u00a0roce 1941, v\u011bzn\u011bn v\u00a0Mauthausenu a Osv\u011btimi. \u017didov\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i mohli sv\u00e9 povol\u00e1n\u00ed vykon\u00e1vat jen u \u017eidovsk\u00fdch pacient\u016f, nesm\u011bli u\u017e\u00edvat titulu MUDr., jejich ozna\u010den\u00ed bylo \u201e\u017eidovsk\u00fd l\u00e9ka\u0159\u201c.<\/p>\n

Ze 17 zji\u0161t\u011bn\u00fdch olomouck\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu t\u0159i p\u0159e\u017eili koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory, u dvou nen\u00ed zn\u00e1m jejich osud.<\/p>\n

M\u00edstop\u0159edseda \u017didovsk\u00e9 obce v\u00a0Olomouci PhDr. Tom\u00e1\u0161 Hrbek referoval o \u017eivot\u011b houslisty, olomouck\u00e9ho rod\u00e1ka Karla Fr\u00f6hlicha (1917-1994) a jeho rodin\u011b. Jeho matka byla u\u017e v\u00a0\u010dervnu 1938 z\u00a0V\u00eddn\u011b koresponden\u010dn\u011b informov\u00e1na o hr\u016fz\u00e1ch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f (Dachau), kde \u201eje smrt vysvobozen\u00edm\u201c. Fr\u00f6hlichova matka i bratr zahynuli v\u00a0Lod\u017ei, Karel Fr\u00f6hlich je zachycen na zn\u00e1m\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m propagandistick\u00e9m filmu z\u00a0Terez\u00edna, jak hraje s\u00a0ostatn\u00edmi hudebn\u00edky pod taktovkou Karla An\u010derla. Karel Fr\u00f6hlich se kr\u00e1tce p\u0159ed transportem do Terez\u00edna o\u017eenil, z\u00a0Terez\u00edna byl odesl\u00e1n do Osv\u011btimi, a pak Buchenwaldu, kde na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159e\u017eil. Man\u017eelstv\u00ed bylo po v\u00e1lce rozvedeno, o\u017eenil se s\u00a0francouzskou hudebnic\u00ed a \u017eili spolu v New Yorku, kde i zem\u0159el.<\/p>\n

V\u00fdznamnou prost\u011bjovskou \u017eidovskou Hamburgerovu rodinu p\u0159ipomn\u011bla PhDr.Marie Dokoupilov\u00e1 z\u00a0Muzea a galerie v\u00a0Prost\u011bjov\u011b, kter\u00e1 nejen\u017ee pohovo\u0159ilo o \u017eivotn\u00edch osudech jednotliv\u00fdch \u010dlen\u016f, ale z\u00e1rove\u0148 jejich \u010dinnost dolo\u017eila sn\u00edmky sb\u00edrkov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f ulo\u017een\u00fdch v\u00a0prost\u011bjovsk\u00e9m muzeu i jinde. Jednu z\u00a0\u010dlenek rodu Herm\u00ednu Gallia (rozenou Hamburgerovou) \u017eij\u00edc\u00ed v\u00a0Brunt\u00e1le a ve V\u00eddni portr\u00e9toval Gustav Klimt. Obraz je ulo\u017een v\u00a0Tate Gallery. Hamburgerovi vlastnili v Prost\u011bjove koncem 19. stolet\u00ed velkou sladovnu a Karel Hamburger si zde nechal\u00a0roce 1890 postavit na Pern\u0161t\u00fdnsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed architektonicky zda\u0159il\u00fd d\u016fm prohl\u00e1\u0161en\u00fd v\u00a0roce 2009 za kulturn\u00ed pam\u00e1tku \u2013 architektem byl Max Fleischer.<\/p>\n

O po\u010d\u00e1tc\u00edch arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku na Morav\u011b v\u00a0roce 1939 pohovo\u0159il Mgr. Ji\u0159\u00ed Fl\u00e9gl z\u00a0Vojensk\u00e9ho historick\u00e9ho archivu v\u00a0Praze. \u017did\u00e9 byli na Morav\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm m\u011bstkou ekonomicky aktivn\u00ed slo\u017ekou obyvatelstva. V\u011bnovali se obchodu, pen\u011b\u017enictv\u00ed, doprav\u011b, svobodn\u00fdm povol\u00e1n\u00edm, pr\u016fmyslu, \u017eivnostem ale i zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Konfiskace jejich majetku a p\u0159evod do n\u011bmeck\u00fdch rukou prob\u00edhal v\u00a0r\u00e1mci germanizace hospod\u00e1\u0159stv\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed. N\u011bmci zam\u00edtli \u010deskou cestu arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku a pro jeho spr\u00e1vu preferovali hlavn\u011b \u010dleny n\u011bmeck\u00fdch ni\u017e\u0161\u00edch st\u0159edn\u00edch vrstev.<\/p>\n

Dr. Jan Dvo\u0159\u00e1k z\u00a0\u00dastavu pro v\u00fdzkum totalitn\u00edch re\u017eim\u016f v\u00a0Praze objasnil specifika \u0159e\u0161en\u00ed \u201e\u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky\u201c v\u00a0\u010cesk\u00e9m Slezsku. Po podeps\u00e1n\u00ed mnichovsk\u00e9 dohody vznikl Opavsk\u00fd vl\u00e1dn\u00ed obvod, specifick\u00e9 postaven\u00ed m\u011blo Hlu\u010d\u00ednsko bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ipojen\u00e9 k\u00a0N\u011bmecku. Zde nez\u016fstal v\u00a0roce 1938 ji\u017e skoro nikdo \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, kdo mohl, prchl na Opavsko. Po obsazen\u00ed pohrani\u010d\u00ed zavedli N\u011bmci v\u00a0Sudetech stejnou antisemitskou praxi, jak\u00e1 panovala v\u00a0\u0159\u00ed\u0161i a po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed protektor\u00e1tu v\u00a0n\u011bm byly zav\u00e1d\u011bny stejn\u00e9 represe jako p\u0159edt\u00edm v\u00a0Sudetech. V\u0161emi t\u011bmi pokusy o vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f jako nap\u0159. do San Dominga na ja\u0159e 1939 sledovali N\u011bmci jeden c\u00edl, a to zjistit, kdo m\u00e1 majetek, aby ho o n\u011bj p\u0159ipravili. Zvl\u00e1\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e1 byla situace pro \u017didy na T\u011b\u0161\u00ednsku – na \u00fazem\u00ed pora\u017een\u00e9ho Polska. Byli transportov\u00e1ni do roku 1941 do ghett v\u00a0Horn\u00edm Slezsku a z\u00a0nich brzy do Osv\u011btimi.<\/p>\n

Dr. Kamil Rodan ze Slezsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea pokra\u010doval v\u00a0mapov\u00e1n\u00ed osud\u016f \u010dlen\u016f rodiny Rothov\u00fdch z ostravsk\u00e9 Nov\u00e9 vsi. Tentokr\u00e1t \u0161lo o Leo Rotha, kter\u00fd se dostal v\u00a0pr\u016fb\u011bhu n\u011bmeck\u00e9 Akce Nisko v roce 1939 do Lvova na Ukrajin\u011b. Zde pracoval jako soustru\u017en\u00edk, ne\u017e byl v\u00a0\u010dervnu 1940 coby podvratn\u00fd \u017eivel zat\u010den, vysl\u00fdch\u00e1n NKVD a odsouzen na 5 let v\u00a0n\u00e1pravn\u011b pracovn\u00edm sov\u011btsk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e, kde str\u00e1vil obdob\u00ed mezi \u010dervnem a z\u00e1\u0159\u00edm 1940. Po napaden\u00ed Sov\u011btsk\u00e9ho Svazu N\u011bmeckem byl coby \u010ds. ob\u010dan osvobozen, vstoupil do \u010deskoslovensk\u00fdch jednotek v\u00a0Sov\u011btsk\u00e9m Svazu, pro\u0161el Duklou a svoji vojenskou misi skon\u010dil v\u00a0\u010dervnu 1945 v\u00a0Prost\u011bjov\u011b. Leo Roth zem\u0159el v\u00a0roce 1975 v\u00a0Ostrav\u011b.<\/p>\n

Odpoledn\u00ed \u010d\u00e1st programu zah\u00e1jil Dr. Peter Bu\u010dka ze \u017diliny p\u0159\u00edsp\u011bvkem o \u010dinnosti \u017didovsk\u00e9ho fotbalov\u00e9ho svazu zalo\u017een\u00e9ho v\u00a0\u010ceskoslovensku 21.11. 1920. Prvn\u00edm p\u0159edsedou svazu byl Egon \u0160tern, ve svazov\u00e9m v\u00fdboru byla pro ji\u017en\u00ed Moravu vyd\u011blena funkce archiv\u00e1\u0159e a zapisovatele, pro Ostravsko funkce dorosteneck\u00e9ho referenta. Svaz se d\u011blil na 5 \u017eup, s\u00eddlem jihomoravsk\u00e9 bylo Brno, severomoravsk\u00e9 spolu se Slezskem Ostrava. Stav \u010dlensk\u00e9 z\u00e1kladny v\u00a0roce 1922 byl 1 654 organizovan\u00fdch \u010dlen\u016f v\u00a044 organizac\u00edch. Do\u00a0I. t\u0159\u00eddy sout\u011b\u017e\u00ed byla za\u0159azena mu\u017estva: Hagibor Praha, Makabi Brno, Makabi Prost\u011bjov, Makabi Hodon\u00edn, Hakoah Olomouc, Hakoah Moravsk\u00e1 Ostrava a Hakoah Ko\u0161ice. V\u00a0dob\u011b vzniku Brn\u011bnsk\u00e9 \u017eupy \u017dFS existovala mu\u017estva: Makabi Brno, Brn\u011bnsk\u00fd n\u011bmeck\u00fd fotbalov\u00fd klub, Makabi Prost\u011bjov, Makabi Znojmo, Makabi Miroslav a\u00a0Makabi Ivan\u010dice. U\u00a0Ostravsk\u00e9 \u017eupy \u017dFS to byly Makabi Moravsk\u00e1 Ostrava, Hakoah Olomouc, Hakoah V\u00edtkovice, Hakoah Orlov\u00e1. V\u00a0roce 1933 bylo veden\u00ed svazu p\u0159elo\u017eeno do Brna, rok nato ukon\u010dil svaz \u010dinnost.<\/p>\n

N\u00e1sledoval p\u0159\u00edsp\u011bvek Mgr. Pavla Kocmana z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea v\u00a0Praze, kter\u00fd provedl rozbor z\u00e1pis\u016f dvou boskovick\u00fdch kronik (Pardubsk\u00e9ho a Ku\u010derovy) ulo\u017een\u00fdch v\u00a0SOkA Blansko. Z\u00e1pisy rozebral podle t\u00e1mat: a) po\u017e\u00e1ry a pohromy \u2013 nap\u0159. p\u0159i po\u017e\u00e1ru roku 1772 spolupracovali k\u0159es\u0165an\u00e9 a \u017eid\u00e9 p\u0159i ha\u0161en\u00ed po\u017e\u00e1ru, p\u0159i morov\u00e9 r\u00e1n\u011b 1745 do\u0161lo k\u00a0izolaci ghetta. Pogrom roku 1736 vedli ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, pogrom r. 1742 voj\u00e1ci kr\u00e1lovny Marie Terezie a n\u00e1sledn\u011b vesni\u010dan\u00e9; b) \u00fa\u0159edn\u00ed n\u00e1sil\u00ed: 1711 \u2013 zabaven\u00ed t\u00f3r v\u00a0synagoze; c) proces\u00ed – nap\u0159. p\u0159i v\u00edt\u00e1n\u00ed nov\u00e9 vrchnosti, v\u017edy i s\u00a0\u017eidovsk\u00fdm proces\u00edm, kdy byli Zid\u00e9 \u201epo turecku p\u0159istrojeni\u201c; d) krimin\u00e1lia a popravy \u2013 nap\u0159. s\u00a0nab\u00eddkou konverze ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed \u017didovi pod \u0161ibenic\u00ed.<\/p>\n

O osobnosti p\u0159erovsk\u00e9ho rod\u00e1ka Dr. Theobalda Pollaka (1855-1912) pohovo\u0159il Ing. Milan Pal\u00e1k z\u00a0Ostravy. Po absolvov\u00e1n\u00ed piaristick\u00e9ho gymn\u00e1zia v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, kde bydlel v\u00a0jenom z\u00a0dom\u016f n\u011bkdej\u0161\u00edho \u017eidovsk\u00e9ho ghetta (v Moravcov\u011b ulici) vystudoval Pollak univerzitu ve V\u00eddni, ji\u017e v\u00a0t\u00e9 dob\u011b se pohyboval mezi hudebn\u00edky a mal\u00ed\u0159i. N\u00e1sledn\u011b z\u00edskal m\u00edsto vysok\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka ministerstva \u017eeleznic, Gustav Mahler od n\u011bho dost\u00e1val levn\u011b j\u00edzdenky pro cesty vlakem. Pollak byl liter\u00e1rn\u00edm mentorem v\u00edde\u0148sk\u00fdch um\u011blc\u016f a jejich \u017een. S\u00a0Mahlerem si vym\u011b\u0148oval d\u00e1rky, nav\u0161t\u011bvoval ho na dovolen\u00fdch. Zorganizoval cestu \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le do V\u00eddn\u011b, za co\u017e obdr\u017eel \u0158\u00e1d Isabely Katolick\u00e9. Zem\u0159el ve V\u00eddni a jeho ostatky byly p\u0159evezeny na \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov v\u00a0P\u0159erov\u011b, kde byl \u010destn\u00fdm ob\u010danem \u017eidovsk\u00e9 politick\u00e9 obce.<\/p>\n

Na sv\u00e9 lo\u0148sk\u00e9 vystoupen\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu mezi monarchi\u00ed a republikou nav\u00e1zal Dr. Petr Kadlec z\u00a0Centra pro hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed d\u011bjiny FF Ostravsk\u00e9 univerzity rozborem s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v\u00a0\u010ceskoslovensku v\u00a0roce 1930 ve vztahu k \u017did\u016fm. V\u00fdsledky s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed byly d\u016fle\u017eit\u00e9 proto, \u017ee z\u00a0n\u00e1rodnostn\u00ed skladby vych\u00e1zely p\u0159edpisy o vydr\u017eov\u00e1n\u00ed men\u0161inov\u00fdch \u0161kol a ve\u0159ejn\u00fdch knihoven i komunikace s\u00a0\u00fa\u0159ady v\u00a0jazyce men\u0161iny. N\u011bmci, Ma\u010fa\u0159i, Pol\u00e1ci i n\u00e1rodn\u00ed \u017did\u00e9 st\u00e1li o to, aby se \u017eidov\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 st\u00e1tu p\u0159ihl\u00e1sili k nim. Pro ony p\u0159edpisy byla stanovena hranice 20% obyvatel \u010ds. st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti v\u00a0soudn\u00edm okrese, kte\u0159\u00ed se p\u0159ihl\u00e1sili k\u00a0dan\u00e9 n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161in\u011b. T\u011bch 20% bylo aktu\u00e1ln\u00edch t\u0159eba v\u00a0Brn\u011b \u010di Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b. K\u00a0\u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti se ob\u010dan mohl p\u0159ihl\u00e1sit i bez znalosti mate\u0159sk\u00e9ho jazyka.<\/p>\n

D\u00e1le zodpov\u011bd\u011bl Mgr. Petr V\u00edt\u00e1mv\u00e1s z\u00a0Muzea Boskovicka ot\u00e1zku, zda byli v\u00a0Boskovic\u00edch \u017did\u00e9 ji\u017e ve st\u0159edov\u011bku. Kriticky zhodnotil dosavadn\u00ed n\u00e1zory na po\u010d\u00e1tky \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed Boskovic s\u00a0upozorn\u011bn\u00edm na chybnou interpretaci sentenc\u00ed z\u00a0pr\u00e1vn\u00ed knihy m\u011bsta Brna provedenou B. Bretholzem, na jej\u00edm\u017e z\u00e1klad\u011b bylo uva\u017eov\u00e1no o st\u0159edov\u011bk\u00e9m us\u00eddlen\u00ed \u017did\u016f v\u00a0Boskovic\u00edch. Na z\u00e1klad\u011b z\u00e1znam\u016f v\u00a0boskovick\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch knih\u00e1ch p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed dolo\u017eil datov\u00e1n\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed do 16. stolet\u00ed \u2013 zvl\u00e1\u0161t\u011b si zapamatujme rok 1565, kdy byla do m\u011bstsk\u00e9m kniha zaps\u00e1na \u010d\u00e1st smlouvy uzav\u0159en\u00e9 mezi m\u011b\u0161\u0165any, \u017didy a majitelem panstv\u00ed V\u00edtem Ederem ze \u0160tiavnice.<\/p>\n

Do hostitelsk\u00e9 Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee \u00fa\u010dastn\u00edky zavedl Mgr. Daniel Polakovi\u010d z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea v\u00a0Praze p\u0159\u00edsp\u011bvkem o historick\u00e9m v\u00fdvoji krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch h\u0159bitov\u016f. Za\u010dal nejstar\u0161\u00edm, kter\u00fd identifikoval na vedut\u011b m\u011bsta z\u00a0roku 1592 Analyzoval dochovan\u00e9 pl\u00e1ny \u017eidovsk\u00e9 \u010dtvrti i m\u011bsta, hebrejsk\u00e9 texty zapsan\u00e9 v\u00a0knih\u00e1ch \u00famrtn\u00ed a pam\u011btn\u00ed zdej\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e9 obce, a pouk\u00e1zal na dochovan\u00e9 n\u00e1hrobky z\u00a0\u017eidovsk\u00e9ho h\u0159bitova z po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed. Vedle d\u011bjin star\u00e9ho h\u0159bitova p\u0159ipomn\u011bl i v\u00fdvoj toho mlad\u0161\u00edho a\u017e k\u00a0jeho likvidaci v\u00a0roce 1942.<\/p>\n

Mgr. Jan Machala z\u00a0\u00dastavu pro v\u00fdzkum totalitn\u00edch re\u017eim\u016f p\u0159ipomn\u011bl zd\u016fraznil jak v\u00fdnos prezidia ministerstva vnitra z\u00a0\u0159\u00edjna 1941 zakazuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016fm protektor\u00e1tu vyjad\u0159ovat v\u016f\u010di \u017did\u016fm na ve\u0159ejnosti p\u0159\u00e1telsk\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed, tak vl\u00e1dn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed z\u00a0b\u0159ezna 1942 zakazuj\u00edc\u00ed s\u0148atek a pohlavn\u00ed styk mezi \u017didy a ne\u017eidy. V\u00a0Kojet\u00edn\u011b byla po jeho vyhl\u00e1\u0161en\u00ed zadr\u017eena pok\u0159t\u011bn\u00e1 \u017didovka M. Gr\u00fcnov\u00e1, bez \u017eidovsk\u00e9 hv\u011bzdy, jak ve\u010der vych\u00e1z\u00ed od kamar\u00e1dky M. Gazd\u00edkov\u00e9. Vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm vy\u0161lo najevo, \u017ee 27 let\u00e1 Gr\u00fcnov\u00e1, m\u00e1 v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei milence, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka wehrmachtu. Ob\u011b \u017eeny byly p\u0159es koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor Pod ka\u0161tany v\u00a0Brn\u011b transportov\u00e1ny do Osv\u011btimi, kde je\u0161t\u011b roku 1942 zahynuly. Dal\u0161\u00ed 4 osoby zapleten\u00e9 do p\u0159\u00edpadu byly transportov\u00e1ny do Osv\u011btimi nebo Bergen-Belsenu.<\/p>\n

Ing. Lenka Hoffmanov\u00e1 ze \u0160umperku n\u00e1sledn\u011b coby dobrovolnice na Evropsk\u00fdch hr\u00e1ch Maccabi v\u00a0Berl\u00edn\u011b 2015 a jedin\u00e1 z\u00e1stupkyn\u011b\u00a0\u010cesk\u00e9 republiky p\u0159ibl\u00ed\u017eila na mnoha sn\u00edmc\u00edch pr\u016fb\u011bh a atmosf\u00e9ru t\u00e9to ud\u00e1lost\u00ed prob\u011bhnuv\u0161\u00ed mezi 25. \u010dervencem a 5.srpnem. Sportovn\u00ed are\u00e1l se nach\u00e1zel v\u00a0m\u00edstech kon\u00e1n\u00ed letn\u00edch olympijsk\u00fdch her 1936. Makabi\u00e1dy se letos z\u00fa\u010dastnilo 2\u00a0300 sportovc\u016f z\u00a037 zem\u00ed, kte\u0159\u00ed sout\u011b\u017eili v\u00a019 discipl\u00edn\u00e1ch. Ona sama byla p\u0159\u00edtomna coby fotografka t\u00fdmu soci\u00e1ln\u00edch m\u00e9di\u00ed, kter\u00fd m\u011bl s\u00eddlo v\u00a0Goebbelsov\u011b vile. Sou\u010d\u00e1st\u00ed doprovodn\u00fdch akc\u00ed byla i prohl\u00eddka koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen.<\/p>\n

\u010ceskoslovenskou vojenskou pomoc Izraeli v\u00a0letech 1948-1949 popsal ing. Jarom\u00edr Vykoukal z\u00a0Prost\u011bjova. \u0160lo hlavn\u011b o akci \u201eD\u016fv\u011brn\u00e9 Izrael\u201c ustavenou v\u00a0lednu 1948. C\u00edlem byly dod\u00e1vky zbran\u00ed, v\u00fdcvik voj\u00e1k\u016f a postaven\u00ed vojensk\u00e9 jednotky pro Izrael. Jeden z\u00a0kurz\u016f pilot\u016f prob\u00edhal o pr\u00e1zdnin\u00e1ch 1948 v\u00a0Leteck\u00e9m u\u010dili\u0161ti v\u00a0Prost\u011bjov\u011b, u Pilotn\u00ed \u0161koly III. Olomouc. Ohledn\u011b vojensk\u00e9 jednotky \u0161lo o motomechanizovanou brig\u00e1du s\u00a0velitelem majorem Anton\u00ednem Sochorem. V\u00fdcvik dobrovoln\u00edk\u016f za\u010dal v\u00a0srpnu 1948 v\u00a0Hranic\u00edch. K za\u010d\u00e1tku listopadu 1948 m\u011bla brig\u00e1da 1 335 osob. Voj\u00e1ci prezen\u010dn\u00ed slu\u017eby ode\u0161li v listopadu 1848 na dovolenou s\u00a0p\u0159esunem do Izraele, voj\u00e1ci z\u00a0povol\u00e1n\u00ed byli p\u0159elo\u017eeni do z\u00e1lohy s\u00a0od\u016fvodn\u011bn\u00edm: \u201eDobrovoln\u00e1 \u00fa\u010dast na osvobozovac\u00edch boj\u00edch ve St\u00e1t\u011b Izrael\u201c.<\/p>\n

Na z\u00e1v\u011br konference promluvil o 20 letech konference \u017did\u00e9 a Morava v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei Mgr. Petr P\u00e1lka z\u00a0Muzea Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska. P\u0159ipomn\u011bl okolnosti vzniku krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fdch konferenc\u00ed s\u00a0prvn\u00ed konanou 5.-6. \u0159\u00edjna 1994, jej\u00edho inici\u00e1tora \u0159editele muzea Mgr. Tom\u00e1\u0161ka i prvn\u00edho organiz\u00e1tora, jeho n\u00e1stupce ve funkci \u0159editele Tom\u00e1\u0161e Kv\u011bt\u00e1ka (nyn\u00ed Dr. Bergman). Prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk konference byl spojen s\u00a0odhalen\u00edm pam\u00e1tn\u00edku krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunit\u011b a zni\u010den\u00e9 synagoze. P\u0159ipomn\u011bl i sborn\u00edky p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z\u00a0konferenc\u00ed, prvn\u00edm editorem, kter\u00fd dal publikaci tvar, byl Igor Fic. Od sborn\u00edku \u017did\u00e9 a Morava IX Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska p\u0159isp\u00edv\u00e1 na vyd\u00e1n\u00ed publikace ka\u017edoro\u010dn\u011b Nada\u010dn\u00ed fond ob\u011btem holocaustu, jen jubilejn\u00ed 10. sborn\u00edk vy\u0161el s\u00a0podporou Edice Zl\u00ednsk\u00fd kraj. Od roku 2011 jde o svazky edi\u010dn\u00ed \u0159ady \u017did\u00e9 a Morava. P\u00e1lka p\u0159ipomn\u011bl vlny p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch, kter\u00e9 se v\u017edy po \u010dase zm\u00edrnily. Z\u0159eteln\u00fd ostravsk\u00fd blok z Ostravsk\u00e9 univerzity a Archivu m\u011bsta Ostravy a dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed ze severn\u00ed\u00a0Moravy a Slezska, dal\u0161\u00ed blok p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch spjat\u00fdch s\u00a0projektem Austria Judaica-Bohemia, Moravia et Silesia Judaica a dal\u0161\u00ed vlnu p\u0159edstavovali vyu\u010duj\u00edc\u00ed z dne\u0161n\u00edho Centra judaistick\u00fdch studi\u00ed Kurta a Ursuly Schubertov\u00fdch FF UP v\u00a0Olomouci. P\u0159ed 5 lety zase za\u010dali na konferenci p\u0159edn\u00e1\u0161et ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e pracovn\u00edci z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea v\u00a0Praze a v sou\u010dasnosti doch\u00e1z\u00ed k\u00a0pestr\u00e9mu prol\u00edn\u00e1n\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch z\u00a0nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst a instituc\u00ed. P\u00e1lka kr\u00e1tce jmenoval i nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed: Architekt Jaroslav Klenovsk\u00fd st\u00e1l u zrodu konference a prov\u00e1z\u00ed ji dosud. Dokud mu zdrav\u00ed zcela slou\u017eilo, p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl ka\u017ed\u00fdm rokem s p\u0159\u00edsp\u011bvkem PhDr. Jaroslav Br\u00e1nsk\u00fd z\u00a0Boskovic, od roku 1998 mapuje ve sv\u00fdch textech d\u011bjiny prost\u011bjovsk\u00fdch \u017did\u016f PhDr. Marie Dokoupilov\u00e1 z\u00a0prost\u011bjovsk\u00e9ho muzea a v posledn\u00edch v\u00edce ne\u017e 10 letech konference ka\u017edoro\u010dn\u011b obohacuje docentka Blanka Soukupov\u00e1 z\u00a0Fakulty humanitn\u00edch studi\u00ed UK v\u00a0Praze.<\/p>\n

Petr P\u00e1lka, Muzeum Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00a0Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska se ve st\u0159edu 11. listopadu 2015 uskute\u010dnil 22. ro\u010dn\u00edk konference \u017did\u00e9 a Morava, na 60 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f si vyslechlo 20 zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. P\u0159ijeli z\u00e1stupci 5 archiv\u016f, \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0Brn\u011b, Olomouci, Ostrav\u011b a Praze, p\u011bti muze\u00ed, \u010dty\u0159 vysok\u00fdch \u0161kol (UK v\u00a0Praze, UP v\u00a0Olomouci, Ostravsk\u00e1 univerzita, Slezsk\u00e1 univerzita v\u00a0Opav\u011b, Univerzita v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9), dvou \u00fazemn\u00edch pracovi\u0161\u0165 n\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu, n\u011bkolika ob\u010dansk\u00fdch sdru\u017een\u00ed a dorazili i soukrom\u00ed badatel\u00e9 a z\u00e1jemci. Muzeum z\u00e1rove\u0148 nab\u00eddlo ke koupi za 210 korun XXI. svazek edice \u017did\u00e9 a Morava sestaven\u00fd z\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f p\u0159ednesen\u00fdch na konferenci vloni dopln\u011bn\u00fd \u010dty\u0159mi dal\u0161\u00edmi …<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-7570","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-featured"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7570"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7570"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7570\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7573,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7570\/revisions\/7573"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7570"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7570"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7570"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}