{"id":6636,"date":"2014-11-23T01:58:06","date_gmt":"2014-11-22T23:58:06","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?p=6636"},"modified":"2015-11-16T14:49:16","modified_gmt":"2015-11-16T12:49:16","slug":"kromerizska-konference-zide-a-morava-xxi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/6636\/kromerizska-konference-zide-a-morava-xxi\/","title":{"rendered":"Krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 konference \u017did\u00e9 a Morava XXI"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/\u017did\u00e9-a-Morava-XXI.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft size-full wp-image-6639\" alt=\"\u017did\u00e9 a Morava XXI\" src=\"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/\u017did\u00e9-a-Morava-XXI.jpg\" width=\"284\" height=\"387\" srcset=\"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/\u017did\u00e9-a-Morava-XXI.jpg 284w, https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/\u017did\u00e9-a-Morava-XXI-220x300.jpg 220w\" sizes=\"(max-width: 284px) 100vw, 284px\" \/><\/a>V\u00a0Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska se ve st\u0159edu 12. listopadu 2014 uskute\u010dnil 21. ro\u010dn\u00edk konference \u017did\u00e9 a Morava, v\u00a0jej\u00edm r\u00e1mci si p\u0159es 60 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vyslechlo 20 zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. P\u0159ijeli z\u00e1stupci dev\u00edti archiv\u016f, \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0Brn\u011b a Olomouci, sedmi muze\u00ed, \u010dty\u0159 vysok\u00fdch \u0161kol (UK v\u00a0Praze, UP v\u00a0Olomouci, Ostravsk\u00e1 univerzita, Univerzita v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9), t\u0159\u00ed \u00fazemn\u00edch pracovi\u0161\u0165 n\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu, n\u011bkolika ob\u010dansk\u00fdch uskupen\u00ed a dorazili i soukrom\u00ed badatel\u00e9 a z\u00e1jemci. Muzeum z\u00e1rove\u0148 nab\u00eddlo ke koupi za rozumnou cenu 190 K\u010d dvac\u00e1t\u00fd svazek edice \u017did\u00e9 a Morava &#8211; knihu o v\u00edce ne\u017e 240 stran\u00e1ch sestavenou z\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f p\u0159ednesen\u00fdch na konferenci vloni, kterou doplnilo n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi odborn\u00fdmi texty a bibliografi\u00ed svazk\u016f edi\u010dn\u00ed \u0159ady \u017did\u00e9 a Morava XVI-XX &#8211; tedy obsahem ro\u010dn\u00edk\u016f 2009-2013. Vyd\u00e1n\u00ed publikace op\u011bt podpo\u0159il Nada\u010dn\u00ed fond ob\u011btem holocaustu, za co\u017e mu pat\u0159\u00ed d\u00edk.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00a0\u00favodu konference p\u0159edstavila Doc. Blanka Soukupov\u00e1 z\u00a0Fakulty humanitn\u00edch studi\u00ed UK v\u00a0Praze p\u0159edev\u0161\u00edm t\u0159i osobnosti pov\u00e1le\u010dn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 Moravy v\u00a0kontextu doby, v\u00a0n\u00ed\u017e p\u016fsobily. \u0160lo o Arno\u0161ta Fri\u0161era z\u00a0Moravsk\u00e9 Ostravy, p\u0159edsedu Svazu \u017eidovsk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0tzv. historick\u00fdch zem\u00edch (od z\u00e1\u0159\u00ed 1945), vrchn\u00edho a zemsk\u00e9ho rab\u00edna Dr. Richarda Federa a JUDr. Bed\u0159icha Basse z\u00a0Brna &#8211; dlouholet\u00e9ho p\u0159edsedu Rady \u017didovsk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obc\u00ed v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na ni tematicky nav\u00e1zala PhDr. Alena Mikovcov\u00e1 z\u00a0\u017didovsk\u00e9 obce Brno plastick\u00fdm popisem pov\u00e1le\u010dn\u00e9 obnovy \u017didovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce v\u00a0Brn\u011b. P\u0159ibl\u00ed\u017eila novou reprezentaci oslaben\u00e9 obce, jej\u00ed slo\u017een\u00ed, pohyby v\u00a0\u010dlenstvu, restitu\u010dn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010di a duchovn\u00ed \u017eivot i mohutnou aliju do Izraele po \u00fanoru 1948. N\u00e1sledn\u011b popsal sou\u010dasn\u00fd vztah mezi moravsk\u00fdmi \u017eidy a muslimy Luk\u00e1\u0161 Lho\u0165an z\u00a0pra\u017esk\u00e9ho Da Vinci Institutu. Muslimov\u00e9 podle n\u011bho na jedn\u00e9 stran\u011b ve\u0159ejn\u011b deklaruj\u00ed tolerantn\u00ed postoje ve vztahu k\u00a0multikulturn\u00edmu dialogu ve spole\u010dnosti, na stran\u011b druh\u00e9 odm\u00edtli v\u00a0roce 2004 \u00fa\u010dast na tryzn\u011b za ob\u011bti holokaustu se zd\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee tam bude z\u00e1stupce izraelsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed a v\u00a0podstat\u011b navazuj\u00ed na podobu isl\u00e1mu z\u00a0doby proroka Mohameda.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">PhDr. Marie Dokoupilov\u00e1 z\u00a0Muzea a galerie v\u00a0Prost\u011bjov\u011b pak p\u0159edstavila vybran\u00e9 sb\u00edrky v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed \u017eidovsk\u00fdch autor\u016f nebo s\u00a0\u017eidovskou tematikou v\u00a0prost\u011bjovsk\u00e9m muzeu, z\u00a0nich\u017e vynikaly portr\u00e9ty \u010dlen\u016f rodiny prost\u011bjovsk\u00fdch Steinschneider\u016f z\u00a0p\u0159elomu 20.-30. let 19. stolet\u00ed od E.F. Leybolda, pohledy na n\u011bkdej\u0161\u00ed prost\u011bjovsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 m\u011bsto v\u00a0dob\u011b mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami a karikatura od olomouck\u00e9ho Erna Groaga k\u00a0zalo\u017een\u00ed Rotary klubu v\u00a0Prost\u011bjov\u011b v\u00a0roce 1935.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O tzv. m\u00edstotvorn\u00e9m m\u00edst\u011b v\u00a0Hodon\u00edn\u011b \u2013 Adlerov\u011b kav\u00e1rn\u011b z\u00a0roku 1909 a osudech tohoto domu \u2013 o jej\u00edm zakladateli Simonu Adlerovi a jeho d\u011btech pohovo\u0159ila Mgr. Galina Ruck\u00e1 z\u00a0Okresn\u00edho archivu v\u00a0Hodon\u00edn\u011b. N\u00e1sledoval p\u0159\u00edsp\u011bvek Ing. arch. Jaroslava Klenovsk\u00e9ho z\u00a0brn\u011bnsk\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 obce o moravsk\u00fdch synagog\u00e1ch s\u00a0vnit\u0159n\u00ed podporou, jejich\u017e koncept se dostal na na\u0161e \u00fazem\u00ed z\u00a0Polska, kde vznikl v\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 16. stolet\u00ed. Jde o to, \u017ee prostor hlavn\u00edho s\u00e1lu je pro\u010dlen\u011bn \u010dty\u0159sloup\u00edm almemoru (\u0159e\u010dni\u0161t\u011b) a zaklenut klenbami odd\u011blen\u00fdmi klenebn\u00edmi pasy. Toto \u0159e\u0161en\u00ed bylo pou\u017eito v\u00a0krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 star\u00e9 synagoze, v\u00a0Horn\u00ed synagoze v\u00a0Mikulov\u011b, v\u00a0synagog\u00e1ch v\u00a0Podiv\u00edn\u011b i Osoblaze. Doc. Bohum\u00edr Smutn\u00fd z\u00a0Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho archivu v\u00a0Brn\u011b n\u00e1sledn\u011b pohovo\u0159il o \u017eidovsk\u00fdch v\u00fdrobc\u00edch klihu (lepidla z\u00a0k\u016f\u017ee a kost\u00ed) na Morav\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e o prvn\u00ed tov\u00e1rn\u00ed privilegium pro jeho v\u00fdrobu po\u017e\u00e1dal v roce 1793 Joachim Weinberg z\u00a0Bzence, kter\u00fd cht\u011bl klih vyr\u00e1b\u011bt v\u00a0Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti. Proti ud\u011blen\u00ed privilegia se vyj\u00e1d\u0159ili jirch\u00e1\u0159i (zpracovatel\u00e9 k\u016f\u017e\u00ed) ze v\u0161ech moravsk\u00fdch kraj\u016f a Weinberg se musel z\u00a0Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b vr\u00e1tit do Bzence. Hlavn\u00edm centrem v\u00fdroby klihu na Morav\u011b pak bylo Velk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed a okol\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00a0mapov\u00e1n\u00ed osudu majetku podnikatelsk\u00e9 rodiny Rothov\u00fdch z\u00a0ostravsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi i letos pokra\u010doval Dr. Kamil Rodan z\u00a0Ostravy, kter\u00fd se vr\u00e1til do prvopo\u010d\u00e1tk\u016f v\u00a0roce 1879, kdy tamn\u00ed hostinec z\u00edskal Ignatz Guttmann. Rodan popsal majetkov\u00fd vzestup Roth\u016f a\u017e do definitivn\u00edho zabr\u00e1n\u00ed zbytku majetku potomku rodiny &#8211; v\u00a0t\u00e9 dob\u011b ob\u010danu USA &#8211; v\u00a060. letech 20. stolet\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O aktivit\u00e1ch \u017didovsk\u00e9ho svazu zimn\u00edch sport\u016f na Morav\u011b v\u00a0dob\u011b mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami referoval publicista Dr. Peter Bu\u010dka ze \u017diliny. Svaz byl zalo\u017een v\u00a0roce 1931 a jeho s\u00eddlem byla Olomouc. Prvn\u00ed jeho velkou akc\u00ed byla \u00fa\u010dast na I. zimn\u00ed Makabi\u00e1 v\u00a0polsk\u00e9m Zakopan\u00e9m v\u00a0roce 1933. Dlouholet\u00fdm p\u0159edsedou svazu byl sionista a advok\u00e1t v\u00a0Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b Paul M\u00e4rz.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dopoledn\u00ed \u010d\u00e1st programu zakon\u010dil Mgr. Ji\u0159\u00ed Fl\u00e9gl z\u00a0FF Univerzity Hradec Kr\u00e1lov\u00e9 rozborem arizace \u017eidovsk\u00e9ho majetku na p\u0159\u00edkladu vset\u00ednsk\u00e9ho a vala\u0161skomezi\u0159\u00ed\u010dsk\u00e9ho politick\u00e9ho okresu. Shodn\u00fdm bodem v\u00a0p\u0159\u00edstupu okupa\u010dn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f bylo, \u017ee p\u016fvodn\u011b \u017eidovsk\u00fd majetek nem\u011bl b\u00fdt v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u201e\u010dechizov\u00e1n\u201c, jeho treuh\u00e4ndery byly osoby n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. V\u00a0letech 1943-1944 byly p\u0159i pron\u00e1jmech bytov\u00fdch prostor up\u0159ednost\u0148ov\u00e1ny z\u00e1jmy \u0159\u00ed\u0161skon\u011bmeck\u00fdch pr\u00e1vnick\u00fdch osob (gestapo, Nacion\u00e1ln\u011bsocialistick\u00fd svaz \u017een, Svaz n\u011bmeck\u00fdch d\u00edvek, firmy).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Prvn\u00edm odpoledn\u00edm p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm byl Mgr. Pavel Kocman z\u00a0\u017didovsk\u00e9ho muzea v\u00a0Praze, kter\u00fd oz\u0159ejmil spr\u00e1vn\u00ed v\u00fdvoj \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed na Morav\u011b od husitsk\u00fdch v\u00e1lek po rok 1918. Popsal v\u00fdvoj funkce \u017eidovsk\u00e9ho rycht\u00e1\u0159e v\u00a0obc\u00edch od 15. stolet\u00ed, kdy j\u00edm byl k\u0159es\u0165an a samospr\u00e1vu obc\u00ed p\u0159edstavovali \u017eidov\u0161t\u00ed p\u0159\u00edse\u017en\u00ed, co\u017e m\u011blo souvislost se soudn\u00ed spr\u00e1vou, p\u0159es zlat\u00fd v\u011bk \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed (od 16. stolet\u00ed po 1670), kdy ji\u017e v\u00a0\u010dele obc\u00ed st\u00e1la \u017eidovsk\u00e1 rada v\u00a0\u010dele s\u00a0\u017eidovsk\u00fdm rycht\u00e1\u0159em. Kocman d\u00e1le popsal fungov\u00e1n\u00ed \u017eidovsk\u00fdch politick\u00fdch obc\u00ed na Morav\u011b i v\u00fdvoj instituce zemsk\u00e9ho rabin\u00e1tu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">T\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159\u00edmo na jeho z\u00e1v\u011bry nav\u00e1zal Mgr. Daniel Bar\u00e1nek z\u00a0FF Univerzity Karlovy v\u00a0Praze popisem v\u00fdvoje instituce rabin\u00e1tu v\u00a0emancipa\u010dn\u00edch \u017eidovsk\u00fdch komunit\u00e1ch na Morav\u011b a ve Slezsku po p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kona o \u017eidovsk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch spole\u010dnostech z\u00a0roku 1890, kter\u00fd obsahoval povinnost ka\u017ed\u00e9 \u017dNO m\u00edt sv\u00e9ho rab\u00edna. V\u00fdjimku mohlo ud\u011blit ministerstvo kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, ale jej\u00ed ud\u011blen\u00ed nebylo \u017e\u00e1douc\u00ed. \u010c\u00e1st obc\u00ed v\u0161ak m\u011bla jin\u00e9 priority ne\u017e hradit plat a bydlen\u00ed rab\u00edna \u2013 nap\u0159. stavbu synagogy \u2013 a \u017e\u00e1daly spole\u010dn\u00e9ho rab\u00edna pro sousedn\u00ed obce, aby u\u0161et\u0159ily. Jeden z\u00a0argument\u016f byl ten, \u017ee rab\u00edn jen sezd\u00e1v\u00e1 a ka\u017ed\u00fd \u017eid je s\u00a0Bohem v\u00a0osobn\u00edm vztahu bez prost\u0159edn\u00edka. Nakonec m\u011bly spole\u010dn\u00e9ho rab\u00edna na konci 19. stolet\u00ed jen Vy\u0161kov s Ivanovicemi.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">N\u00e1sledovalo vystoupen\u00ed Dr. Petra Kadlece z\u00a0Centra pro hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a soci\u00e1ln\u00ed d\u011bjiny FF Ostravsk\u00e9 univerzity, kter\u00fd velmi podrobn\u011b rozebral n\u00e1rodn\u00ed identifikaci \u017did\u016f na Morav\u011b, ve Slezsku i v\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Slovensku v\u00a0cenzech (s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu) mezi monarchi\u00ed a republikou. P\u0159i on\u011bch s\u010d\u00edt\u00e1n\u00edch \u0161lo podle n\u011bho v\u017edy o souboj o n\u00e1rodnostn\u011b nevyhran\u011bn\u00e9 \u017didy (\u017eidy) a v\u00fdsledky s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed slou\u017eily coby podklady pro st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady, aby ve sv\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed p\u0159edch\u00e1zely konflikt\u016fm ve spole\u010dnosti. Zaj\u00edmav\u00fd byl poznatek, \u017ee \u010ceskoslovensko umo\u017enilo \u017did\u016fm p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k\u00a0\u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti jist\u011b i proto, aby zamezil jejich p\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se k\u00a0N\u011bmc\u016fm \u010di Ma\u010far\u016fm, \u017ee tedy jedn\u00edm z\u00a0hlavn\u00edch d\u016fvod\u016f zaveden\u00ed mo\u017enosti zvolit si n\u00e1rodnost \u017eidovskou ve s\u010d\u00edtac\u00edch ar\u0161\u00edch bylo oslaben\u00ed n\u011bmeck\u00e9 a ma\u010farsk\u00e9 men\u0161iny v\u00a0republice. V roce 1921 se 181 tis\u00edc \u017did\u016f p\u0159ihl\u00e1silo k\u00a0\u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti, ov\u0161em\u017ee zdaleka ne v\u0161ichni se p\u0159ikl\u00e1n\u011bli k\u00a0sionismu, byla to \u00bd \u017eid\u016f podle n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve sv\u00e9m mapov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00ed a \u017eurnalistick\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 Moravy n\u00e1sledn\u011b pokra\u010dovala Doc. Miroslava Kysel\u00e1 z\u00a0Ostravy p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00edm osobnosti a rozborem liter\u00e1rn\u00edch prac\u00ed redaktora Armina Wilkowitsche, kter\u00fd dr\u00e1hu kantora za\u010dal v\u00a0Ivan\u010dic\u00edch a Jev\u00ed\u010dku, v\u00a0letech 1906-1938 byl vrchn\u00edm kantorem chebsk\u00e9 synagogy a u\u010ditelem n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. Wilkowitsch p\u0159isp\u00edval do l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 p\u0159\u00edlohy t\u00fdden\u00edku J\u00fcdische Volksstimme texty o l\u00e1zn\u00edch v\u00a0\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b, jeho liter\u00e1rn\u00ed tvorba je prodchnuta konzervatismem, nostalgi\u00ed po star\u00fdch \u010dasech, on s\u00e1m preferoval monarchii, a roz\u010darov\u00e1n\u00edm ze sou\u010dasnosti. Nejcenn\u011bj\u0161\u00ed jsou jeho pov\u00eddky z\u00a0ghetta a \u017eidovsk\u00e9 anekdoty, naopak nudnou mravou\u010dnost\u00ed se vyzna\u010duj\u00ed jeho novely ze sou\u010dasnosti.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Doc. Milada P\u00edskov\u00e1 z\u00a0Opavy pak pohovo\u0159ila p\u0159edev\u0161\u00edm o Kamenech zmizel\u00fdch (Stolpersteine) v\u00a0Olomouci, v\u00a0m\u00edstech, kde jako d\u00edt\u011b \u017eila.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Osudy \u017eidovsk\u00e9 komunity v\u00a0Luha\u010dovic\u00edch od poloviny 50. let 19. stolet\u00ed do jej\u00edho konce za n\u011bmeck\u00e9 okupace p\u0159ibl\u00ed\u017eila PhDr. Blanka Petr\u00e1kov\u00e1 z\u00a0Muzea jihov\u00fdchodn\u00ed Moravy ve Zl\u00edn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b byly podstatn\u011b poznamen\u00e1ny l\u00e1ze\u0148stv\u00edm. P\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed zde v\u00a0dob\u011b l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 sez\u00f3ny p\u0159eb\u00fdvali \u010detn\u00ed \u017eidov\u0161t\u00ed host\u011b v\u010detn\u011b z\u00e1zra\u010dn\u00e9ho rab\u00edna Lazara Spiry z\u00a0Muka\u010deva. \u017did\u00e9 v\u00a0Luha\u010dovic\u00edch vlastnili \u010detn\u00e1 pohostinstv\u00ed, l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 domy, \u0159eznictv\u00ed, Jakob Jelinek zde v\u00a0roce 1856 zalo\u017eil p\u00e1lenici destil\u00e1t\u016f, m\u011bl zde hostinec a rodina Jel\u00ednkova zde vlastnila vilu. P\u016fsobili zde l\u00e9ka\u0159i \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O \u017eidovsk\u00fdch tov\u00e1rn\u00e1ch v\u00a0Boskovic\u00edch po ro\u010dn\u00ed p\u0159est\u00e1vce op\u011bt p\u0159edn\u00e1\u0161ela Marie Wetterov\u00e1 z\u00a0okresn\u00edho archivu v\u00a0Blansku. Op\u011bt \u0161lo o kovov\u00fdrobu, tentokr\u00e1t o podniky Morize Czaczkese (firma Bosko) a Julia Frische. Ob\u011b firmy skon\u010dily s\u00a0n\u011bmeckou okupac\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e prvn\u011b jmenovan\u00fd protestoval proti ustaven\u00ed treuh\u00e4ndera ve firm\u011b argumenty, \u017ee on s\u00e1m povede firmu nejl\u00e9pe, nebo\u0165 ji nejl\u00e9pe zn\u00e1, a ob\u0161\u00edrn\u011b vylo\u017eil sv\u00e9 dluhy a pohled\u00e1vky, aby bylo okupant\u016fm z\u0159ejm\u00e9, \u017ee je poctiv\u00fd tov\u00e1rn\u00edk a n\u011bjak\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edho d\u016fv\u011brn\u00edka k\u00a0ruce nepot\u0159ebuje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Mgr. Jan Machala z\u00a0\u00dastavu pro studium totalitn\u00edch re\u017eim\u016f pak prezentoval velmi zaj\u00edmav\u00fd a tragick\u00fd p\u0159\u00edpad, kdy protektor\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady zak\u00e1zaly v\u00a0lednu 1941 prodej jablek \u017did\u016fm. Hned prvn\u00ed den platnosti z\u00e1kazu cht\u011bl tajn\u011b koupit jablka n\u011bkdej\u0161\u00ed krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00fd tov\u00e1rn\u00edk Arthur F\u00e4rber u m\u00edstn\u00edho obchodn\u00edka Hus\u00e1rka, co\u017e zjistil agent gestapa, prodava\u010d i kupuj\u00edc\u00ed byli zat\u010deni a A. F\u00e4rbera gestap\u00e1ci zlomili natolik, \u017ee se z\u00a0n\u011bho stal konfident gestapa. F\u00e4rber i Hus\u00e1rek b\u011bhem v\u00e1lky zahynuli.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Velice doj\u00edmav\u00fd byl p\u0159\u00edsp\u011bvek PhDr. Tom\u00e1\u0161e Hrbka z\u00a0\u017didovsk\u00e9 obce Olomouc o pokusu zachr\u00e1nit synka \u010dlenky souboru baletu olomouck\u00e9ho divadla Romy Mertensov\u00e9 (1913-1944), kter\u00e1 byla \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu, a sc\u00e9nografa t\u00e9ho\u017e divadla Josefa Gabriela. Chlape\u010dka Vincence Mertense (1941-1944) ukryli u sv\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 Franti\u0161ky Hrachovinov\u00e9, cht\u011bli ho uchr\u00e1nit od transportu. Tento pokus v\u0161ak v\u00a0\u010dervnu 1942 uznali za marn\u00fd, v\u00a0\u010dervnu 1942 si ho matka vzala zp\u011bt k\u00a0sob\u011b, m\u011bs\u00edc nato byla matka i se synkem transportov\u00e1na do Terez\u00edna, odtud v\u00a0\u0159\u00edjnu 1944 do Osv\u011btimi, kde byli oba zavra\u017ed\u011bni.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na z\u00e1v\u011br konference promluvil o d\u011bn\u00ed v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei v\u00a0roce 1942 Mgr. Petr P\u00e1lka z , kter\u00fd zd\u016fraznil, \u017ee tento rok zde byl pro \u017didy ve znamen\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00e9ho z\u00e1jmu n\u011bmeck\u00e9ho veden\u00ed m\u011bsta o \u017eidovsk\u00e9 nemovitosti (h\u0159bitov, synagoga, byty). Prvn\u00edm mu\u017eem Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, vl\u00e1dn\u00edm komisa\u0159em m\u011bsta, byl aktivn\u00ed nacista Dr. Hans Humplik, kter\u00fd prosadil v\u00a0\u00fanoru 1942 i z\u00e1kaz vstupu \u017did\u016f do kl\u00ed\u010dov\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta. P\u00e1lka p\u0159ipomn\u011bl zl\u00fd osud \u017eidovsk\u00fdch pacient\u016f krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny, popsal posledn\u00ed dny \u017did\u016f ve m\u011bst\u011b p\u0159ed transportem v\u00a0l\u00e9t\u011b 1942 i demolici krom\u011b\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 synagogy, kdy\u017e k\u00a0odst\u0159elu do\u0161lo 11.-12. listopadu, ov\u0161em na m\u00edstn\u00edm pam\u00e1tn\u00edku ob\u011btem holokaustu od Olbrama Zoubka je uvedeno, \u017ee synagoga byla zni\u010dena dynamitem 5. listopadu 1942.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V\u00a0Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska se uskute\u010dn\u00ed v\u00a0roce 2015 dvac\u00e1t\u00fd druh\u00fd ro\u010dn\u00edk konference \u017did\u00e9 a Morava. Do t\u00e9 doby bude vyd\u00e1n XXI. svazek edi\u010dn\u00ed \u0159ady \u017did\u00e9 a Morava \u2013 kniha obsahuj\u00edc\u00ed na konferenci p\u0159ednesen\u00e9 texty &#8211; kter\u00e9 auto\u0159i o mnoh\u00e9 \u00fadaje roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed a bohat\u011b vybav\u00ed obrazovou dokumentac\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Petr P\u00e1lka, Muzeum Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div style=\\\"text-align:justify;\\\">V\u00a0Muzeu Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska se ve st\u0159edu 12. listopadu 2014 uskute\u010dnil 21. ro\u010dn\u00edk konference \u017did\u00e9 a Morava, v\u00a0jej\u00edm r\u00e1mci si p\u0159es 60 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vyslechlo 20 zaj\u00edmav\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek. P\u0159ijeli z\u00e1stupci dev\u00edti archiv\u016f, \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed v\u00a0Brn\u011b a Olomouci, sedmi muze\u00ed, \u010dty\u0159 vysok\u00fdch \u0161kol (UK v\u00a0Praze, UP v\u00a0Olomouci, Ostravsk\u00e1 univerzita, Univerzita v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9), t\u0159\u00ed \u00fazemn\u00edch pracovi\u0161\u0165 n\u00e1rodn\u00edho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu, n\u011bkolika ob\u010dansk\u00fdch uskupen\u00ed a dorazili i soukrom\u00ed badatel\u00e9 a z\u00e1jemci. Muzeum z\u00e1rove\u0148 nab\u00eddlo ke koupi za rozumnou cenu 190 K\u010d dvac\u00e1t\u00fd svazek edice \u017did\u00e9 a Morava &#8211; knihu o v\u00edce ne\u017e 240 stran\u00e1ch sestavenou z\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f p\u0159ednesen\u00fdch &#8230;<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[4],"tags":[],"class_list":["post-6636","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-featured"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6636"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6636"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6636\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6644,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/6636\/revisions\/6644"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6636"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6636"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6636"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}