{"id":2750,"date":"2009-11-01T12:18:37","date_gmt":"2009-11-01T10:18:37","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?p=2750"},"modified":"2016-10-20T14:15:18","modified_gmt":"2016-10-20T12:15:18","slug":"thdr-theodor-kohn-olomoucky-arcibiskup-s-zidovskymi-koreny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/2750\/thdr-theodor-kohn-olomoucky-arcibiskup-s-zidovskymi-koreny\/","title":{"rendered":"ThDr. Theodor Kohn, olomouck\u00fd arcibiskup s \u017eidovsk\u00fdmi ko\u0159eny"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/kohn.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft  wp-image-4714\" style=\"margin-left: 10px; margin-right: 10px;\" title=\"kohn\" src=\"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/kohn.jpg\" alt=\"\" width=\"194\" height=\"256\" srcset=\"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/kohn.jpg 454w, https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/kohn-227x300.jpg 227w\" sizes=\"(max-width: 194px) 100vw, 194px\" \/><\/a>ThDr. Theodor Kohn byl 64. olomouck\u00fdm biskupem, sedm\u00fdm arcibiskupem olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze a prvn\u00edm biskupem ne\u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu. Narodil se 22. b\u0159ezna 1845 v\u00a0B\u0159eznici, kter\u00e1 le\u017e\u00ed na silnici vedouc\u00ed z\u00a0Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b do Zl\u00edna. Jak napov\u00edd\u00e1 jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed, m\u011bl z\u00a0otcovy strany \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V rakousk\u00e9 monarchii platil od z\u00e1\u0159\u00ed 1726 a\u017e do roku 1849 pro \u017didy tzv. familiantsk\u00fd z\u00e1kon, podle kter\u00e9ho se mohl v\u00a0ka\u017ed\u00e9 rodin\u011b o\u017eenit jen nejstar\u0161\u00ed syn. Pokud cht\u011bli zalo\u017eit rodinu ostatn\u00ed mu\u017e\u0161t\u00ed potomci, museli monarchii opustit. N\u011bkte\u0159\u00ed \u017did\u00e9 se proto \u017eenili tajn\u011b, ale tyto man\u017eelsk\u00e9 svazky byly \u00fa\u0159edn\u011b pova\u017eov\u00e1ny za konkubin\u00e1ty a d\u011bti za neman\u017eelsk\u00e9.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Arcibiskup\u016fv otec Josef Kohn se narodil 29.\u0159\u00edjna 1824, tedy je\u0161t\u011b v\u00a0dob\u011b platnosti familiantsk\u00e9ho z\u00e1kona. Jeho rodi\u010di byli Jakub Kohn, n\u00e1jemce hospody v B\u0159eznici, a Rosalie Braunov\u00e1, dcera uhersko-brodsk\u00e9ho obchodn\u00edka Abrahama Brauna, oba \u017eidovsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Novorozen\u00fd Josef byl 5. listopadu 1824 rab\u00ednem Is\u00e1kem Gangelem v\u00a0Uhersk\u00e9m Brod\u011b ob\u0159ez\u00e1n. Rodi\u010de, Jakob a Ros\u00e1lie, za necel\u00e9 dva roky po Josefov\u011b narozen\u00ed konvertovali ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed, 15. kv\u011btna 1826 byli v\u00a0\u0159\u00edmsko-katolick\u00e9m kostele pok\u0159t\u011bni a 6. \u010dervna 1826 i odd\u00e1ni. Jakob Kohn z\u00edskal k\u0159estn\u00ed jm\u00e9no Jan Nepomuck\u00fd a jm\u00e9no Jan skute\u010dn\u011b pou\u017e\u00edval. Spolu s\u00a0rodi\u010di byl pok\u0159t\u011bn i jejich syn Josef. Zda konverze arcibiskupov\u00fdch prarodi\u010d\u016f ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed byla snahou eliminovat d\u016fsledky diskrimina\u010dn\u00edho familiantsk\u00e9ho z\u00e1kona nebo m\u011blo jin\u00e9 d\u016fvody, nelze samoz\u0159ejm\u011b posoudit. Jist\u00e9 je, \u017ee cel\u00e1 Kohnova rodina pat\u0159ila mezi hluboce v\u011b\u0159\u00edc\u00ed katol\u00edky: katolick\u00fdm duchovn\u00edm byl i arcibiskup\u016fv bratranec Josef Kohn (1856-1913), pozd\u011bj\u0161\u00ed d\u011bkan v\u00a0Osoblaze a tak\u00e9 arcibiskup\u016fv synovec mons. ThDr. Theodor Vavru\u0161a (1880-1948), pozd\u011bj\u0161\u00ed far\u00e1\u0159 ve Zl\u00edn\u011b, kter\u00fd teologii studoval v\u00a0\u0158\u00edm\u011b a po n\u011bkolik let byl arcibiskupov\u00fdm sekret\u00e1\u0159em.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Arcibiskup Kohn se narodil a vyr\u016fstal v\u00a0chud\u00e9 rodin\u011b. Otec Josef hospoda\u0159il na n\u011bkolika m\u011b\u0159ic\u00edch pole a matka Veronika, rozen\u00e1 Hana\u010d\u00edkov\u00e1, se starala o dom\u00e1cnost a v\u00fdchovu d\u011bt\u00ed. Krom\u011b Theodora to byl je\u0161t\u011b druh\u00fd syn Franti\u0161ek a t\u0159i dcery.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Theodor od ml\u00e1d\u00ed vynikal p\u00edl\u00ed a v\u00fdbornou pam\u011bt\u00ed. Obecnou \u0161kolu nav\u0161t\u011bvoval nejprve v\u00a0rodn\u00e9 B\u0159eznici. Na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed u\u010ditele J. Matu\u0161ky, aby rodi\u010de nadan\u00e9mu \u017e\u00e1ku umo\u017enili lep\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, byl Theodor 1. \u0159\u00edjna 1857 p\u0159ijat do t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy n\u011bmeck\u00e9 Hauptschule v\u00a0Uher-sk\u00e9m Hradi\u0161ti. P\u0159esto\u017ee zpo\u010d\u00e1tku n\u011bmecky v\u016fbec neum\u011bl, stal se ji\u017e ve 4. t\u0159\u00edd\u011b premiantem. Kdy\u017e \u0161kolu v\u00a0roce 1859 ukon\u010dil, rozhodl se pro studium na ni\u017e\u0161\u00edm piaristick\u00e9m gymn\u00e1ziu ve Str\u00e1\u017enici. Na studium si p\u0159ivyd\u011bl\u00e1val kondicemi a jako premiant z\u00edskal \u0160kurkovo stipendium. V\u00a0roce 1863 p\u0159e\u0161el na vy\u0161\u0161\u00ed piaristick\u00e9 gymn\u00e1zium do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, kde v\u00a0roce 1867 slo\u017eil zkou\u0161ku dosp\u011blosti. Rodi\u010de si p\u0159\u00e1li m\u00edt syna kn\u011bzem, ale on s\u00e1m touhu po kn\u011b\u017esk\u00e9m povol\u00e1n\u00ed nem\u011bl, proto\u017ee ji\u017e v\u00a0septim\u011b a okt\u00e1v\u011b jej tr\u00e1pila n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 skepse a pochybnosti o v\u00ed\u0159e v\u00a0Boha. Rodi\u010de jej cel\u00e9 pr\u00e1zdniny p\u0159emlouvali a \u201e<em>maminka nejednou v\u00a0koutku zaplakala<\/em>&#8222;. Nakonec se pro vstup do olomouck\u00e9ho semin\u00e1\u0159e rozhodl s\u00a0odhodl\u00e1n\u00edm, \u017ee to zkus\u00ed a t\u0159eba pozd\u011bji ze semin\u00e1\u0159e odejde. Velk\u00fdm poku\u0161en\u00edm byla finan\u010dn\u00ed \u010d\u00e1stka 200 zlat\u00fdch, kterou mu daroval bohat\u00fd b\u0159eznick\u00fd mlyn\u00e1\u0159, aby se mohl zapsat na univerzitu ve V\u00eddni ke studiu na n\u011bkter\u00e9 prof\u00e1nn\u00ed fakult\u011b. Bohoslovec Kohn v\u0161ak pen\u00edze vr\u00e1til. Studium teologie dokon\u010dil a 5. \u010dervence 1871 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze. Jeho prvn\u00edm p\u016fsobi\u0161t\u011bm byl Vset\u00edn, kam nastoupil jako kooper\u00e1tor. Touha po vzd\u011bl\u00e1n\u00ed jej i tam vedla ke\u00a0studiu a b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou let slo\u017eil na teologick\u00e9 fakult\u011b p\u0159edepsan\u00e9 rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ky. V\u00a0kv\u011btnu 1874 nastoupil jako katecheta gymn\u00e1zia v\u00a0P\u0159\u00edbo\u0159e, ale ji\u017e v\u00a0\u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku p\u0159ijal m\u00edsto sekret\u00e1\u0159e a ceremoni\u00e1\u0159e olomouck\u00e9ho arcibiskupa Bed\u0159icha F\u00fcrstenberga na Hukvaldech. Kdy\u017e po absolvov\u00e1n\u00ed posledn\u00ed rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ky obh\u00e1jil diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci O neomylnosti \u0159\u00edmsk\u00e9ho pape\u017ee (De infallibilitate Romani Pontificis), byl 25. \u00fanora 1875 promov\u00e1n doktorem teologie.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Z\u00e1hy n\u00e1sledoval strm\u00fd kari\u00e9rn\u00ed r\u016fst: 1876 byl jmenov\u00e1n konsistori\u00e1ln\u00edm radou, 1880 \u010destn\u00fdm pape\u017esk\u00fdm komo\u0159\u00edm, 1882 apo\u0161tolsk\u00fdm radou a asesorem. T\u00e9ho\u017e roku z\u00edskal titul mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho profesora c\u00edrkevn\u00edho pr\u00e1va a polemick\u00e9ho bohoslov\u00ed na teologick\u00e9 fakult\u011b v\u00a0Olomouci. V\u00a0roce 1887 byl jmenov\u00e1n nes\u00eddeln\u00edm kanovn\u00edkem olomouck\u00e9 metropolitn\u00ed kapitoly a v\u00a0roce 1892 s\u00eddlen\u00edm kanovn\u00edkem s pr\u00e1vem volit a b\u00fdt volen biskupem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kdy\u017e 20. srpna 1892 zem\u0159el olomouck\u00fd arcibiskup kardin\u00e1l F\u00fcrstenberg, byl za jeho n\u00e1stupce 7. listopadu 1892 zvolen ne\u0161lechtic a rodil\u00fd Moravan ThDr. Theodor Kohn. V\u00a0lednu 1893 byla volba potvrzena pape\u017eem Lvem XIII. a k slavnostn\u00edmu nastolen\u00ed nov\u00e9ho arcibiskupa do\u0161lo 12. \u00fanora 1893. M\u00edstn\u00ed tisk a obyvatel\u00e9 j\u00e1sali. V\u00a0p\u0159edve\u010der nastolen\u00ed se na v\u0161ech kostelech olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze rozezn\u011bly zvony. V\u00a0Olomouci vy\u0161el od N\u00e1rodn\u00edho domu k\u00a0arcibiskupsk\u00e9 rezidenci po\u010detn\u00fd lampi\u00f3nov\u00fd pr\u016fvod. \u010ce\u0161t\u00ed obyvatel\u00e9 p\u0159edali nov\u00e9mu arcibiskupovi \u201eholdovac\u00ed adresu&#8220; s\u00a0obrazem Felixe Jenneweina. Byly naps\u00e1ny a oti\u0161t\u011bny oslavn\u00e9 ver\u0161e, na p\u0159\u00edklad od Karla Dost\u00e1la-Lutinova:<\/p>\n<address><em>\u201e\u00d3 Velpast\u00fd\u0159i &#8211; miluj ovce sv\u00e9! <\/em><\/address>\n<address><em>Sly\u0161 prosby hlas, kdy\u017e jako d\u011bti lk\u00e1me: <\/em><\/address>\n<address><em>Bu\u010f kn\u00ed\u017ee n\u00e1\u0161, n\u00e1m \u0161t\u00edtem v bou\u0159i zl\u00e9, <\/em><\/address>\n<address><em>a l\u00e1sku svou i du\u0161i svou Ti d\u00e1me!&#8220;<\/em><\/address>\n<p style=\"text-align: justify;\">Men\u0161\u00ed nad\u0161en\u00ed nad arcibiskupskou volbou projevila V\u00edde\u0148 a rakousko-uhersk\u00fd parlament. Arcibiskup Kohn ve sv\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch uv\u00e1d\u00ed:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201e<em>Pon\u011bvad\u017e antisemitsk\u00e9 hnut\u00ed bylo ji\u017e v\u00a0za\u010d\u00e1tc\u00edch, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Volkstribune&#8230; polo\u017e\u00ed m\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 jm\u00e9no na proskrip\u010dn\u00ed listinu. A tak\u00e9 se to stalo ihned po volb\u011b: byl jsem zahrnut nes\u010detn\u00fdmi pohlednicemi s\u00a0potupn\u00fdm obsahem. Rakousk\u00fd i uhersk\u00fd parlament zaujal ihned nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 stanovisko v\u016f\u010di m\u00e9 osob\u011b a rakousk\u00fd premi\u00e9r hrab\u011b Taaffe uv\u00edtal mou volbu u\u0161lechtilou ot\u00e1zkou: \u201eUnd hat er sich schon getauft lassen? <\/em>(A dal se u\u017e pok\u0159t\u00edt?)&#8230;<em> Byl jsem v\u0161ak nem\u00e1lo p\u0159ekvapen, kdy\u017e i v\u00edde\u0148sk\u00e1 nunciatura \u017e\u00e1dala k\u0159t\u00edc\u00ed listy m\u00fdch rodi\u010d\u016f &#8230; Ale p\u0159esto jsem na sv\u00e9 jm\u00e9no hrd\u00fd, pon\u011bvad\u017e jsem je zd\u011bdil po chudobn\u00fdch sice, av\u0161ak po\u010destn\u00fdch rodi\u010d\u00edch.&#8220; <\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed m\u011bly statky olomouck\u00e9ho arcibiskupstv\u00ed rozlohu 47.846 ha. K\u00a0majetku arcidiec\u00e9ze pat\u0159ilo tak\u00e9 rozs\u00e1hl\u00e9 lesn\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9 podniky &#8211; skl\u00e1rny, doly, \u017eelez\u00e1rny aj. Ihned po sv\u00e9m n\u00e1stupu v\u011bnoval nov\u00fd arcibiskup zna\u010dnou pozornost spr\u00e1v\u011b arcidiec\u00e9zn\u00edho majetku s\u00a0p\u0159\u00edslove\u010dnou p\u00edl\u00ed a hou\u017eevnatost\u00ed. Dr. Kohn p\u0159izval ke spolupr\u00e1ci \u0159adu odborn\u00edk\u016f a provedl \u0159adu hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch reforem. Dost\u00e1val se v\u0161ak \u010dasto do konflikt\u016f a soudn\u00edch spor\u016f s\u00a0n\u00e1jemci. Podobn\u011b kontroloval i stav sv\u011b\u0159en\u00fdch farnost\u00ed. Do roku 1902 provedl osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy 514 farnost\u00ed olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze. St\u00e1le \u010dast\u011bji se na jeho adresu oz\u00fdvaly kritick\u00e9 hlasy, kter\u00e9 byly \u0161\u00ed\u0159eny tiskem. Arcibiskupovi byly vyt\u00fdk\u00e1ny protokol\u00e1rn\u00ed v\u00fdslechy kn\u011b\u017e\u00ed, p\u0159ek\u00e1\u017eky v\u00a0ustavov\u00e1n\u00ed katechet\u016f, trest\u00e1n\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed sb\u00edrali klest\u00ed v arcibiskupsk\u00fdch les\u00edch. St\u00ed\u017enosti se hromadily v\u00a0\u0158\u00edm\u011b i na nunciatu\u0159e ve V\u00eddni. Kritick\u00fd postoj zauj\u00edmali i kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed byli zpo\u010d\u00e1tku arcibiskupov\u00fdmi obdivovateli, na p\u0159\u00edklad Dost\u00e1l &#8211; Lutinov. Ani v\u00a0n\u00e1znaku se v\u0161ak neobjevily nar\u00e1\u017eky na arcibiskupovy \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky. Autorem nejost\u0159ej\u0161\u00ed kritiky byl kn\u011bz, kter\u00fd na arcibiskupa opakovan\u011b \u00fato\u010dil v\u00a0olomouck\u00e9m den\u00edku Pozor pod pseudonymem Rectus:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u201e<em>N\u011bkte\u0159\u00ed mysl\u00ed, \u017ee nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 v\u00a0Boha, jin\u00ed, \u017ee nem\u00e1\u0161 zdrav\u00e9ho rozumu&#8230; sv\u00fdm nekn\u011b\u017esk\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm jsi proti sob\u011b po\u0161tval cel\u00fd sv\u011bt<\/em>&#8230; <em>Asi s\u00a0t\u0159emi nad\u0159en\u00fdmi sentiment\u00e1ln\u00edmi k\u00e1z\u00e1n\u00edmi jezd\u00ed\u0161 ji\u017e 10 rok\u016f a nestyd\u00ed\u0161 se je po\u0159\u00e1d opakovat&#8230;. Nic jin\u00e9ho ne\u017e sentiment\u00e1ln\u00ed \u017evan\u011bn\u00ed.<\/em>&#8220; (Pozor IX, \u010d. 84).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Odsuzoval \u010dast\u00e9 vizitace farnost\u00ed: \u201e<em>Nen\u00e1vid\u00ed T\u011b v\u0161ichni jako mor a p\u0159ec T\u011b v\u00edtaj\u00ed jen kv\u016fli far\u00e1\u0159ovi, by to neodnesl&#8230;Velk\u00fd P\u00e1n je to, jen\u017ee rve lidu jazyk, v\u00edru a u\u010d\u00ed ho heslo ,Pry\u010d od \u0158\u00edma\u00b4 &#8230; a pon\u011bvad\u017e rve On tak\u00e9 mate\u0159sk\u00fd jazyk a \u0161lape n\u00e1rodnost, s\u00e1m p\u0159isp\u00edv\u00e1 ku pon\u011bm\u010dov\u00e1n\u00ed a t\u00edhne k\u00a0Berl\u00ednu.<\/em>&#8220; (Pozor IX, \u010d. 92).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dr. Kohn se marn\u011b sna\u017eil autora kritiky vyp\u00e1trat. Nechal vykonat soudn\u00ed prohl\u00eddku v\u00a0redakci Pozoru a na \u0161\u00e9fredaktora podal \u017ealobu. Kdy\u017e jej \u201eRectus&#8220; telegraficky po\u017e\u00e1dal, aby \u017ealobu odvolal, jinak bude v\u00a0kritice pokra\u010dovat, z\u00edskal na telegrafn\u00edm \u00fa\u0159ad\u011b rukopis zpr\u00e1vy a nechal jej v\u00edde\u0148sk\u00fdm znalcem p\u00edsma Franzem Kirschnerem porovnat s\u00a0rukopisy kn\u011b\u017e\u00ed arcidiec\u00e9ze. Za pisatele hanopis\u016f byl nepr\u00e1vem ozna\u010den Franti\u0161ek Oc\u00e1sek, far\u00e1\u0159 ve Velk\u00fdch Kun\u010dic\u00edch. Jeho obhajob\u011b nebylo uv\u011b\u0159eno, byl suspendov\u00e1n a musel nastoupit do kn\u011b\u017esk\u00e9ho v\u011bzen\u00ed v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Na jeho obranu se ihned strhla vlna protest\u016f, zejm\u00e9na pot\u00e9, co se k\u00a0autorstv\u00ed p\u0159iznal z\u00e1b\u0159e\u017esk\u00fd kaplan Josef Hofer. Proti arcibiskupovi byl svol\u00e1n t\u00e1bor lidu do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">O v\u0161ech t\u011bchto ud\u00e1lostech byl samoz\u0159ejm\u011b v\u00edde\u0148skou nunciaturou informov\u00e1n Svat\u00fd stolec a Dr. Kohn byl v\u00a0prosinci 1903 pozv\u00e1n do \u0158\u00edma. Proto\u017ee situace v\u00a0olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9zi byla hodnocena jako ne\u0159e\u0161iteln\u00e1, vyzval pape\u017e arcibiskupa k\u00a0dobrovoln\u00e9 rezignaci. Pokud tak neu\u010din\u00ed, bude odvol\u00e1n. 12. b\u0159ezna 1904 se ThDr. Theodor Kohn ve v\u011bku 59 let dobrovoln\u011b sv\u00e9ho postaven\u00ed vzdal. D\u016fvody sv\u00e9 nucen\u00e9 rezignace v\u0161ak nikdy neuznal. Pobyt v\u00a0olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9zi mu byl zak\u00e1z\u00e1n, sm\u011bl pouze jednou ro\u010dn\u011b nav\u0161t\u00edvit hrob sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Byl mu ponech\u00e1n titul i plat arcibiskupa a mohl se usadit v\u00a0Rakousku. Zakoupil si z\u00e1mek s\u00a0velkostatkem v\u00a0Ehrenhausenu (\u0160t\u00fdrsko), kde pro\u017eil posledn\u00edch 11 let \u017eivota. Zem\u0159el 3. prosince 1915.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed sepsal posledn\u00ed v\u016fli. V\u00a0n\u00ed velkostatek Ehrenhausen s\u00a0cel\u00fdm invent\u00e1\u0159em a ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u00faspory (341.000 K) odkazuje ke z\u0159\u00edzen\u00ed \u010desk\u00e9 univerzity v\u00a0Olomouci. Ani tato posledn\u00ed v\u016fle v\u0161ak nedo\u0161la napln\u011bn\u00ed a k\u00a0obnoven\u00ed olomouck\u00e9 univerzity do\u0161lo teprve po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Pavel Ma\u0148\u00e1k<\/em><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Uveden\u00e9 informace byly \u010derp\u00e1ny z\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch pramen\u016f:<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jonov\u00e1 J.: <em>Theodor Kohn. Kn\u011bz, profesor a zvolen\u00fd arcibiskup olomouck\u00fd<\/em>. Licenci\u00e1tn\u00ed pr\u00e1ce, CMTF UP, Olomouc 2007.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jonov\u00e1 J.: <em>Olomouck\u00fd arcibiskup ThDr Theodor Kohn ve zpr\u00e1v\u00e1ch v\u00edde\u0148sk\u00e9 nunciatury zas\u00edlan\u00fdch Svat\u00e9mu stolci<\/em>. Studia Theologica 2009, s. 42-59.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Marek, P.: <em>Prof. ThDr. Theodor Kohn. \u017divot a d\u00edlo olomouck\u00e9ho arcibiskupa<\/em>. Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e 1994, 96 stran.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Botek,F., Kleiber,A.: <em>Facta lo-quuntur \u010dili Deset let na stolici sv. Metod\u011bje<\/em>. Olomouc 1903, 167 stran.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>Z\u00a0pam\u011bt\u00ed olomouck\u00e9ho arcibiskupa dra Theodora Kohna<\/em>. Tribuna 7. 10. 1923, s.1-2.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Hofer J. Rectus): <em>Na\u0161e arcidiecese<\/em>. 5. vyd\u00e1n\u00ed. N\u00e1kladem \u010dasopisu \u201ePozor&#8220;, Olomouc 1903, 36<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<div style=\\\"text-align:justify;\\\">ThDr. Theodor Kohn byl 64. olomouck\u00fdm biskupem, sedm\u00fdm arcibiskupem olomouck\u00e9 arcidiec\u00e9ze a prvn\u00edm biskupem ne\u0161lechtick\u00e9ho p\u016fvodu. Narodil se 22. b\u0159ezna 1845 v\u00a0B\u0159eznici, kter\u00e1 le\u017e\u00ed na silnici vedouc\u00ed z\u00a0Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b do Zl\u00edna. Jak napov\u00edd\u00e1 jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed, m\u011bl z\u00a0otcovy strany \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky.<br \/>\nV rakousk\u00e9 monarchii platil od z\u00e1\u0159\u00ed 1726 a\u017e do roku 1849 pro \u017didy tzv. familiantsk\u00fd z\u00e1kon, podle kter\u00e9ho se mohl v\u00a0ka\u017ed\u00e9 rodin\u011b o\u017eenit jen nejstar\u0161\u00ed syn. Pokud cht\u011bli zalo\u017eit rodinu ostatn\u00ed mu\u017e\u0161t\u00ed potomci, museli monarchii opustit. N\u011bkte\u0159\u00ed \u017did\u00e9 se proto \u017eenili tajn\u011b, ale tyto man\u017eelsk\u00e9 svazky byly \u00fa\u0159edn\u011b pova\u017eov\u00e1ny za konkubin\u00e1ty &#8230;<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[66],"tags":[],"class_list":["post-2750","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lide"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2750"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2750"}],"version-history":[{"count":21,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2750\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8665,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2750\/revisions\/8665"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2750"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2750"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2750"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}