![\"\"](\"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-content\/uploads\/Berthold-Oppenheim.jpg\" "\\"Berthold")
<\/a>Poch\u00e1zel z rab\u00ednsk\u00e9 rodiny – otec Joachim Heinrich Oppenheim byl rab\u00ednem v jihomoravsk\u00e9 Jemnici a pozd\u011bji tak\u00e9 v Toruni, polsk\u00e9m m\u011bst\u011b nach\u00e1zej\u00edc\u00edm se tehdy na \u00fazem\u00ed Pruska. Berthold Oppenheim se dal na otcovu dr\u00e1hu. Studoval na rab\u00ednsk\u00fdch institutech i na civiln\u00edch univerzit\u00e1ch v Berl\u00edn\u011b a Vratislavi.V hloubce judaistick\u00e9ho a hebraistick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se m\u011bl ve sv\u00e9m p\u0159\u00edbuzenstvu k\u00fdm inspirovat, byl nejenom synem rab\u00edna, ale tak\u00e9 synovcem zn\u00e1m\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho hebraisty J.H.Weisse.\nDo Olomouce p\u0159i\u0161el dr.Oppenheim z jihomoravsk\u00e9ho m\u011bste\u010dka Miroslav (n\u011bmecky Mi\u03b2litz). V Miroslavi v on\u011bch dob\u00e1ch s\u00eddlila po\u010detn\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita maj\u00edc\u00ed kup\u0159\u00edkladu i svou vlastn\u00ed \u017eidovskou \u0161kolu, kter\u00e1 za prvn\u00ed republiky existovala na Morav\u011b krom\u011b Miroslavi ji\u017e jen v Brn\u011b, Boskovic\u00edch, B\u0159eclavi a Uhersk\u00e9m Brod\u011b. P\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu v Miroslavi v roce 1930 \u017eilo v Miroslavi p\u0159es 300 osob \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed (co\u017e byl v tak mal\u00e9 venkovsk\u00e9 lokalit\u011b opravdu unik\u00e1tn\u00ed jev). Mlad\u00fd Oppenheim tu v letech 1891-92 p\u016fsobil jako m\u00edstn\u00ed rab\u00edn.
\nDo funkce olomouck\u00e9ho rab\u00edna je Dr. Oppenheim inaugurov\u00e1n ve stejn\u00e9m roce, ve kter\u00e9m v Olomouci vznik\u00e1 samostatn\u00e1 n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 obec – funkce se ujal 1.11.1892. Nov\u00fd rab\u00edn se brzy st\u00e1v\u00e1 v\u00fdraznou olomouckou osobnost\u00ed. V roce 1894 se st\u00e1v\u00e1 inici\u00e1torem stavby nov\u00e9 olomouck\u00e9 synagogy.
\nB\u011bhem rekordn\u011b kr\u00e1tk\u00fdch necel\u00fdch dvou let je synagoga v roce 1897 postavena z\u00e1rove\u0148 s budovou rabin\u00e1tu (mezi ne\u017eidovsk\u00fdmi obyvateli p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 Olomouce b\u011b\u017en\u011b naz\u00fdvan\u00fd „\u017eidovsk\u00e1 fara“). Rabin\u00e1t st\u00e1val na m\u00edst\u011b nyn\u011bj\u0161\u00edho chodn\u00edku mezi Terezskou branou a dne\u0161n\u00ed budovou P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty UP na t\u0159\u00edd\u011b Svobody. Rab\u00edn Oppenheim vykon\u00e1val funkci olomouck\u00e9ho rab\u00edna prakticky po celou p\u0159edv\u00e1le\u010dnou existenci \u017didovsk\u00e9 obce v Olomouci, teprve t\u011bsn\u011b p\u0159ed okupac\u00ed jej ve funkci vyst\u0159\u00eddal rab\u00edn Reich. V roce 1918 se do belgick\u00fdch Antverp odst\u011bhoval lo\u0161tick\u00fd rab\u00edn Dr. Izrael G\u00fcnzig a Berthold Oppenheim p\u0159evzal funkci rab\u00edna i v Lo\u0161tic\u00edch.
\nOppenheim se v obdob\u00ed po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce postavil do \u010dela mu\u017esk\u00e9 slo\u017eky (tzv.Baale Missaskim) olomouck\u00e9 Chevry Kadi\u0161i a sv\u00fdm p\u0159\u00edkladem a autoritou p\u0159esv\u011bd\u010dil tehdej\u0161\u00ed veden\u00ed \u017eidovsk\u00e9 obce o nutnosti transformovat Chevru, v t\u00e9 dob\u011b pon\u011bkud odstr\u010denou a nesamostatnou sekci olomouck\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce, na silnou a nez\u00e1vislou organizaci. Poda\u0159ilo se mu to v roce 1922, kdy mohl veden\u00ed Chevry Kadi\u0161i p\u0159edat do rukou JUDr. Ludv\u00edka Meissnera modern\u00ed a progresivn\u00ed osobnosti, kter\u00e1 tehdy mohla za\u010d\u00edt realizovat sv\u00e9 pl\u00e1ny a c\u00edle z pozice p\u0159edsedy olomouck\u00e9 obce. Oppenheim st\u00e1l tak\u00e9 u zrodu spolku Voln\u00e9ho stolu (Freitisch-Verein), poskytuj\u00edc\u00edho denn\u011b tepl\u00e9 j\u00eddlo nemajetn\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm student\u016fm olomouck\u00fdch \u0161kol a byl dlouh\u00e1 l\u00e9ta \u010dlenem jeho p\u0159edstavenstva a pravideln\u00fdm p\u0159isp\u011bvatelem pro pokladnu spolku.
\nV roce 1906 se stal zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Svazu Moravsko-slezsk\u00fdch rab\u00edn\u016f. Na ustanovuj\u00edc\u00edm zased\u00e1n\u00ed svazu, kter\u00e9 se uskute\u010dnilo v P\u0159erov\u011b byl zvolen jeho m\u00edstop\u0159edsedou. Na tomto zased\u00e1n\u00ed vystoupil tak\u00e9 s rozs\u00e1hlou koncepc\u00ed \u00fakol\u016f rab\u00ednsk\u00e9ho svazu: vyj\u00e1d\u0159il p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee svaz m\u016f\u017ee fungovat jen v t\u011bsn\u00e9m spojen\u00ed s p\u0159edstaviteli \u017eidovsk\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch obc\u00ed, m\u00e1 slou\u017eit ke zv\u00fd\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho sebev\u011bdom\u00ed, pe\u010dovat o \u017eidovskou literaturu a d\u011bjiny, o\u017eiven\u00ed hebrejsk\u00e9ho jazyka, zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed lidov\u00fdch knihoven, po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed osv\u011btov\u00fdch i v\u011bdeck\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a \u010dast\u011bj\u0161\u00edmi sch\u016fzkami rab\u00edn\u016f m\u00e1 posilovat jejich vz\u00e1jemn\u00e9 kolegi\u00e1ln\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed.
\nByl aktivn\u00edm \u00fa\u010dastn\u00edkem tak\u00e9 na dal\u0161\u00edch valn\u00fdch hromad\u00e1ch Svazu rab\u00edn\u016f: 21. srpna 1907 v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b, kde se \u0159e\u0161ila p\u0159edev\u0161\u00edm ot\u00e1zka soci\u00e1ln\u00edho a d\u016fchodov\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed rab\u00edn\u016f a zam\u011bstnanc\u016f \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed \u010di mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 valn\u00e9 hromady po\u0159\u00e1dan\u00e9 v Brn\u011b 20.b\u0159ezna 1908.
\nA 28.kv\u011btna 1908 zorganizoval konferenci svazu moravsk\u00fdch a slezsk\u00fdch rab\u00edn\u016f p\u0159\u00edmo v Olomouci. Prob\u011bhla v prostor\u00e1ch N\u011bmeck\u00e9ho kasina na dne\u0161n\u00ed Riegrov\u011b ulici a byla konferenc\u00ed pr\u016flomovou: jedn\u00e1n\u00ed rab\u00edn\u016f bylo toti\u017e prov\u00e1zeno p\u0159edn\u00e1\u0161kami pro ve\u0159ejnost a ty zna\u010dn\u011b o\u017eivily z\u00e1jem o \u017eidovsk\u00e9 d\u011bjiny Olomouce a celou olomouckou \u017eidovskou komunitu.
\nZaj\u00edmav\u00e1 je i jeho didaktick\u00e1 a p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 \u010dinnost v „civiln\u00edch“ organizac\u00edch olomouck\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity: nap\u0159\u00edklad ji\u017e 7.kv\u011btna 1898, na \u0161est\u00e9m m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm zased\u00e1n\u00ed spolku ZION v olomouck\u00e9m s\u00e1le Reichert, m\u011bl Berthold Oppenheim p\u0159edn\u00e1\u0161ku na t\u00e9ma „Humanita ve star\u00e9m z\u00e1kon\u011b.“
\nZa prvn\u00ed republiky vykon\u00e1val Oppenheim i funkci ve zhruba deseti\u010dlenn\u00e9 rad\u011b \u017eidovsk\u00fdch obc\u00ed s celomoravskou p\u016fsobnost\u00ed.
\nMimon\u00e1bo\u017eensk\u00fdm povinnostem se Berthold Oppenheim v\u011bnoval i v pokro\u010dil\u00e9m v\u011bku: u\u010dil hebrej\u0161tinu na olomouck\u00e9m n\u011bmeck\u00e9m gymn\u00e1ziu (kde nap\u0159\u00edklad ve \u0161koln\u00edm roce 1932\/33 studovalo celkem 40 \u017e\u00e1k\u016f \u017eidovsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed, co\u017e p\u0159edstavovalo 14.4% \u017eactva \u0161koly. V roce 1929 napsal do publikace Die Juden und die Judengeschichte M\u00e4hrens in Vergangenheit und Gegenwart (\u017did\u00e9 a \u017eidovsk\u00e9 d\u011bjiny Moravy v minulosti a p\u0159\u00edtomnosti) vydan\u00e9 v roce 1929 Hugo Goldem v brn\u011bnsk\u00e9m \u017didovsk\u00e9m kni\u017en\u00edm a um\u011bleck\u00e9m nakladatelstv\u00ed pe\u010dliv\u011b zpracovanou studii Die Geschichte der Juden in Olm\u00fctz (D\u011bjiny \u017eid\u016f v Olomouci). Olomouck\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 obec pro\u017e\u00edvala v t\u00e9 dob\u011b obdob\u00ed neb\u00fdval\u00e9ho rozkv\u011btu: b\u011bhem n\u011bkolika des\u00edtek let se stala Olomouc z m\u011bsta, ve kter\u00e9m nesm\u011bli \u017did\u00e9 po \u010dty\u0159i stolet\u00ed p\u0159eb\u00fdvat centrem t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 obce na Morav\u011b, \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed na konci 20. let kolem 2.400 du\u0161\u00ed.
\nVe t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech se Oppenheimovi – v jeho 65 letech – splnil celo\u017eivotn\u00ed sen: nav\u0161t\u00edvit Erec Israel… Oppenheim se do Palestiny dostal p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 makkabi\u00e1dv v b\u0159eznu a dubnu 1932 a svou cestu popsal v mnohad\u00edln\u00e9m cestopisn\u00e9m vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, otiskovan\u00e9m na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v brn\u011bnsk\u00e9m sionistick\u00e9m t\u00fdden\u00edku J\u00fcdische Volksstimme: cestu p\u0159es B\u0159eclav do V\u00eddn\u011b a odsud do Terstu, plavbu s jednodenn\u00ed zast\u00e1vkou v Ath\u00e9n\u00e1ch a p\u0159iplut\u00ed do palestinsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu Jaffa, odkud to byla u\u017e jen chvilka cesty do Tel Avivu. Modern\u00edho palestinsk\u00e9ho centra, zalo\u017een\u00e9ho sionistick\u00fdmi os\u00eddlenci teprve v roce 1909. Oppenheim zcestoval v Palestin\u011b ka\u017ed\u00fd kout: „Touto cestou se mi vyplnilo des\u00edtky let trvaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1ni nav\u0161t\u00edvit zemi otc\u016f, vid\u011bt biblick\u00e1 a historick\u00e1 m\u00edsta.“
\nKonec \u017eivota se pro rab\u00edna Oppenheima zm\u011bnil v peklo: Oppenheim za\u017eil nejprve redukci p\u016fvodn\u00edho are\u00e1lu olomouck\u00e9 obce mnichovskou dohodou, brzy nato destrukci olomouck\u00e9 synagogy v b\u0159eznu 1939 a jako 751et\u00fd sta\u0159ec musel nastoupit do transportu, kter\u00fd jej 8.\u010dervence 1942 odvezl do Terez\u00edna.
\n15.10.1942 byl tento mimo\u0159\u00e1dn\u011b kultivovan\u00fd a vzd\u011blan\u00fd mu\u017e nama\u010dk\u00e1n spolu s jin\u00fdmi terez\u00ednsk\u00fdmi v\u011bzni do n\u00e1kladn\u00edho vagonu, kter\u00fdm byl transportov\u00e1n do Polska (tzv. „transporty star\u00fdch“) – do likvida\u010dn\u00edho t\u00e1bora Treblinka. – Doktor Oppenheim z\u016fstal s p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky sv\u00e9 obce a\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota a zem\u0159el stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako v\u011bt\u0161ina z nich. Zda zahynul v plynov\u00e9 komo\u0159e, nebo byl zabit v tzv. lazaretu (co\u017e byla skupina bar\u00e1k\u016f obehnan\u00e1 plotem a soused\u00edc\u00ed s jamou plnou t\u011bl post\u0159\u00edlen\u00fdch starc\u016f, kte\u0159\u00ed se sem uch\u00fdlili v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tu najdou alespo\u0148 element\u00e1rn\u00ed p\u00e9\u010di) se u\u017e asi nepoda\u0159\u00ed zjistit nikomu.
\nOlomou\u010dt\u00ed \u017eid\u00e9 na rab\u00edna Oppenheima nezapomn\u011bli: v roce 1974 mu nechal synagog\u00e1ln\u00ed sbor v Olomouci zhotovit pam\u011btn\u00ed desku, kter\u00e1 byla um\u00edst\u011bna na olomouck\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b – na nehonosn\u00e9m n\u00e1hrobku jeho matky Helene Oppenheimov\u00e9 (1839-1929), vdovy po vrchn\u00edm rab\u00ednovi J.H. Oppenheimovi v Toruni. Pam\u011btn\u00ed deska, kr\u010d\u00edc\u00ed se vedle prav\u00e9 st\u011bny \u017eidovsk\u00e9 h\u0159bitovn\u00ed kaple ve st\u00ednu tuj\u00ed, nese \u010desky psan\u00fd, zubem \u010dasu ji\u017e dosti ohlazen\u00fd n\u00e1pis:<\/p>\n
PROF. DR.BERTHOLD OPPENHEIM, RAB\u00cdN, UMU\u010cEN S CHOT\u00cd V KONCENTRA\u010cN\u00cdM T\u00c1BO\u0158E. SV\u00c9MU U\u010cITELI A V\u011aHLASN\u00c9MU U\u010cENCI IN MEMORIAM. ZA 42 LETOU \u010cINNOST VD\u011a\u010cN\u00cd P\u0158\u00cdSLU\u0160N\u00cdCI \u017dNO. . .<\/h3>\n
\u00a9 MUDr.Vladim\u00edr Jorda<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Poch\u00e1zel z rab\u00ednsk\u00e9 rodiny \u2013 otec Joachim Heinrich Oppenheim byl rab\u00ednem v jihomoravsk\u00e9 Jemnici a pozd\u011bji tak\u00e9 v Toruni, polsk\u00e9m m\u011bst\u011b nach\u00e1zej\u00edc\u00edm se tehdy na \u00fazem\u00ed Pruska. Berthold Oppenheim se dal na otcovu dr\u00e1hu. Studoval na rab\u00ednsk\u00fdch institutech i na civiln\u00edch univerzit\u00e1ch v Berl\u00edn\u011b a Vratislavi.V hloubce judaistick\u00e9ho a hebraistick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se m\u011bl ve sv\u00e9m p\u0159\u00edbuzenstvu k\u00fdm inspirovat, byl nejenom synem rab\u00edna, ale tak\u00e9 synovcem zn\u00e1m\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho hebraisty J.H.Weisse.<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[66],"tags":[51,36],"class_list":["post-1739","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lide","tag-olomouc","tag-rabin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1739"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1739"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1739\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1742,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1739\/revisions\/1742"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1739"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1739"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1739"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}