{"id":6928,"date":"2015-04-26T11:05:40","date_gmt":"2015-04-26T09:05:40","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?page_id=6928"},"modified":"2015-12-04T11:50:24","modified_gmt":"2015-12-04T09:50:24","slug":"karel-unger","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/soucastnost\/stolpersteine-2\/karel-unger\/","title":{"rendered":"Karel Unger"},"content":{"rendered":"

Adresa:\u00a0Pavlovick\u00e1 14\/55, Olomouc<\/strong><\/a>
\nsou\u0159adnice: N49\u00b0 36′ 18.62″ E17\u00b0 16′ 49.12″
\nK\u00e1men zmizel\u00fdch polo\u017een: 2015<\/p>\n

\"Karel<\/a><\/p>\n

N\u00e1pis na kameni:<\/p>\n

ZDE BYDLEL
\nKAREL UNGER
\nNAR. 1921
\nDEPORTOV\u00c1N 1942
\nDO TEREZ\u00cdNA A DO TREBLINKY
\nPO \u00daT\u011aKU OSVOBOZEN
\nV B\u0158EZNU 1945 V MANNHEIMU<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 \u00fadaje:
\nNarozen 15. 04. 1921
\nP\u0159e\u017eil<\/p>\n

Karel Unger, Olomou\u010dan, kter\u00fd p\u0159e\u017eil Treblinku<\/b><\/p>\n

Ve vyhlazovac\u00edm t\u00e1bo\u0159e Treblinka bylo zavra\u017ed\u011bno b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu, v letech 1942 a\u017e 1943, asi 870.000 lid\u00ed. Z asi 600 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vzpoury, kter\u00e1 vypukla 2. srpna 1943, se do\u017eilo konce v\u00e1lky 54 lid\u00ed. Z 18.000 osob deportovan\u00fdch do Treblinky z Terez\u00edna p\u0159e\u017eili jen dva \u010ce\u0161i, Pra\u017e\u00e1k Richard Glazar a Olomou\u010dan Karel Unger. Zat\u00edmco \u017eivotn\u00ed dr\u00e1ha Richarda Glazara je zn\u00e1m\u00e1, olomouck\u00fdm z\u00e1zem\u00edm Karla Ungra se zat\u00edm nikdo nezab\u00fdval. Tento text se chce pokusit naj\u00edt stopy, kter\u00e9 v Olomouci Karel Unger zanechal.<\/b><\/p>\n

\"Karel<\/a><\/b><\/p>\n

V listopadu 1991 v\u011bnoval Richard Glazar ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku na mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci historik\u016f k 50. v\u00fdro\u010d\u00ed vzniku terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta Terez\u00edn v kone\u010dn\u00e9m \u0159e\u0161en\u00ed \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zky<\/i> ob\u0161\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed vzpom\u00ednku Rudolfu Mas\u00e1rovi, Robertu Altschulovi, \u017delom\u00edru Bloch-Birkenbaumovi a Stanislavu Lichtblauovi. Sv\u00e9mu nejbli\u017e\u0161\u00edmu p\u0159\u00edteli, kamar\u00e1du na \u017eivot a na smrt, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e ne\u017eil, v\u011bnoval pouze dv\u011b v\u011bty: „Karel Unger z Olomouce a j\u00e1 jsme byli u\u017e v Treblince nerozlu\u010dn\u00e1 dvoj\u010data. Na\u0161e individu\u00e1ln\u00ed historie po \u00fat\u011bku z Treblinky p\u0159ech\u00e1z\u00ed z polohy tragick\u00e9 do polohy tragikomick\u00e9 a\u017e \u0161vejkovsk\u00e9.“ Tento zd\u00e1nliv\u00fd nepom\u011br je pochopiteln\u00fd, Richard Glazar tehdy p\u0159ipravoval \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Treblinka, slovo jak z d\u011btsk\u00e9 \u0159\u00edkanky<\/i>, v n\u00ed\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e, co vypr\u00e1v\u00ed o sob\u011b, plat\u00ed i pro Karla Ungra. \u0158\u00edk\u00e1 to ostatn\u011b v \u00favodu k t\u00e9to knize napsan\u00e9m v roce 1990 ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9m Allschwilu: „Mysl\u00edm na Karla Ungra, s kter\u00fdm jsme v\u0161echno jako nerozlu\u010dn\u00e1 dvoj\u010data za\u017eili a p\u0159e\u017eili, jak jsme se t\u00edm hitlerovsk\u00fdm mord\u00fd\u0159stv\u00edm pro\u0161vejkovali. \u0158\u00edkalo se o n\u00e1s, \u017ee a\u017e zest\u00e1rneme, budou n\u00e1m dohromady sta\u010dit jedny fale\u0161n\u00e9 zuby. Karlovi v\u0161ak nebylo dop\u0159\u00e1no natolik zest\u00e1rnout.“<\/p>\n

Od k rukopisu k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed<\/b><\/p>\n

Ne\u017e se vyd\u00e1me po stop\u00e1ch Karla Ungra v Glazarov\u011b knize, je t\u0159eba \u0159\u00edct n\u011bco o jej\u00edm vzniku. Richard Glazar (nar. 29. listopadu 1920 v Praze jako Richard Goldschmied) pom\u00fd\u0161lel na p\u00edsemn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o Treblince hned pot\u00e9, co se mu po \u00fat\u011bku z Treblinky v roce 1943 poda\u0159ilo dostat s Karlem Ungrem do relativn\u00edho bezpe\u010d\u00ed. U\u017e v letech 1944 a 1945 shrom\u00e1\u017edil v\u00edce ne\u017e 300 stran rukopisn\u00fdch pozn\u00e1mek. Na jejich z\u00e1klad\u011b uve\u0159ejnil v roce 1967 formou seri\u00e1lu ve 12 \u010d\u00edslech m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku Mezin\u00e1rodn\u00ed politika zkr\u00e1cenou podobu p\u0159\u00edb\u011bhu v\u011bzn\u011bn\u00ed a \u00a0vzpoury v Treblince i n\u00e1sledn\u00e9ho \u00fat\u011bku p\u0159es Polsko do N\u011bmecka. V dopise z 29. \u010dervna 1968 adresovan\u00e9m Pam\u00e1tn\u00edku Yad Vashem v Jeruzal\u00e9m\u011b sd\u011bloval, \u017ee pracuje na pln\u00e9 verzi knihy, kter\u00e1 bude m\u00edt p\u0159ibli\u017en\u011b 300 stran. P\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee rukopis bude hotov do konce z\u00e1\u0159\u00ed. Arno\u0161t\u00a0 Lustig, kter\u00fd hotovou \u010d\u00e1st rukopisu \u010detl, doporu\u010doval rukopis k co nejrychlej\u0161\u00edmu vyd\u00e1n\u00ed. Nakonec \u00a0Glazar dokon\u010dil rukopis ji\u017e v srpnu 1968 a z\u00edskal p\u0159edb\u011b\u017en\u00fd p\u0159\u00edslib vyd\u00e1n\u00ed v roce 1969 s finan\u010dn\u00ed podporou Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f. Vyd\u00e1n\u00ed ov\u0161em zma\u0159ila okupace \u010ceskoslovenska. Kdy\u017e v b\u0159eznu 1969 Glazar opou\u0161t\u011bl s rodinou \u010ceskoslovensko, vzal si s sebou pouze nekvalitn\u00ed pr\u016fklep textu knihy, kter\u00fd mu zbyl.<\/p>\n

V letech 1978-1981 nato\u010dil Claude Lanzmann s Richardem Glazarem v Baselu na videokazety interview o celkov\u00e9 d\u00e9lce 7 hodin 24 minuty pro Steven Spielberg Film a Video Archive p\u0159i US Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu.<\/p>\n

Kniha vy\u0161la poprv\u00e9 a\u017e v roce 1992 v nakladatelstv\u00ed Fischer Verlag s n\u00e1zvem Die Falle mit dem gr\u00fcnen Zaun. \u00dcberleben in Treblinka<\/i> (Past se zelen\u00fdm plotem. P\u0159e\u017eit\u00ed v Treblince).\u00a0 V roce 1994 kone\u010dn\u011b vyd\u00e1v\u00e1 Glazarovu knihu \u010desky s n\u00e1zvem Treblinka, slovo jak z d\u011btsk\u00e9 \u0159\u00edkanky<\/i> nakladatelstv\u00ed TORST. Od t\u00e9 doby ji\u017e vy\u0161la n\u011bkolikr\u00e1t a v\u0161echna vyd\u00e1n\u00ed jsou rozebran\u00e1. Odkazy na str\u00e1nky za n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi citacemi se t\u00fdkaj\u00ed vyd\u00e1n\u00ed z roku 2007 v nakladatelstv\u00ed G plus G.<\/p>\n

Nerozlu\u010dn\u00e1 dvoj\u010data<\/b><\/p>\n

Co m\u016f\u017eeme o Karlu Ungorvi z Glazarovy knihy zjistit? P\u0159edn\u011b vypov\u00edd\u00e1 o mimo\u0159\u00e1dn\u00e9m splynut\u00ed dvou mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, kter\u00e9 u\u017e nazna\u010dil Glazar\u016fv v\u00fdrok na zm\u00edn\u011bn\u00e9 konferenci historik\u016f i v\u011bty z p\u0159edmluvy z roku 1990. Motiv dvoj\u010dat se v knize je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t opakuje. N\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f:\u00a0 „Dostali jsme s Karlem skvrnit\u00fd tyf snad na hodinu stejn\u011b – i v tomhle jsme dvoj\u010data – a te\u010f si z n\u00e1s d\u011blaj\u00ed legraci, \u017ee jsme ti dva, co je kousla stejn\u00e1 ve\u0161.“ (177). Nejde v\u0161ak jen o fyzickou bl\u00edzkost, jak to dokl\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edhoda na \u00fat\u011bku z Treblinky. Richard s Karlem naraz\u00ed cestou k Visle na kraji lesa na chlap\u00edka sehnut\u00e9ho v j\u00e1m\u011b\u00a0 kolem pa\u0159ezu. Vtom se objev\u00ed nedaleko nich zelen\u00e9 uniformy na kon\u00edch – n\u011bme\u010dt\u00ed poln\u00ed \u010detn\u00edci. Oba mlad\u00edci duchap\u0159\u00edtomn\u011b zareaguj\u00ed:\u00a0 „Karel dr\u017e\u00ed v ruce sekeru a j\u00e1 lopatu, kterou m\u011bl chlap\u00edk polo\u017eenou na kraji j\u00e1my, kdy\u017e pracoval s krump\u00e1\u010dem. Zase se n\u00e1m jednou mozky \u00fapln\u011b slily dohromady – oba dva jsme sko\u010dili do j\u00e1my a za\u010dali „dob\u00fdvat pa\u0159ez“.“ (247-248)<\/p>\n

A je\u0161t\u011b p\u0159\u00edklady z doby, kdy ji\u017e oba pracovali pod ciz\u00ed identitou v Mannheimu: „Sv\u00e1te\u010dn\u00ed oblek, co m\u00e1me zat\u00edm dohromady, si oby\u010dejn\u011b st\u0159\u00edd\u00e1me, kdy\u017e jdeme do biografu. Ten druh\u00fd si pak zkombinuje trochu lep\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed ze v\u0161eho ostatn\u00edho.“ (278) V t\u00e9 dob\u011b nesd\u00edlej\u00ed jen oble\u010den\u00ed, ale napadaj\u00ed je ve stejnou chv\u00edli stejn\u00e9 my\u0161lenky: „J\u00e1 nev\u00edm, kdo z n\u00e1s dvou oby\u010dejn\u011b s t\u00edm za\u010dne prvn\u00ed, ale a\u0165 je to jeden nebo druh\u00fd, v\u017edycky m\u00e1m pocit, \u017ee do t\u011bch vylomenin se pou\u0161t\u00edme oba najednou.“ (284) Karel je sou\u010d\u00e1st\u00ed Glazarovy ich-formy, kter\u00e1 \u010dasto p\u0159ech\u00e1z\u00ed ve vypr\u00e1v\u011bn\u00ed\u00a0 v prvn\u00ed osob\u011b mno\u017en\u00e9ho \u010d\u00edsla.<\/p>\n

Informace o Karlu Ungrovi <\/b><\/p>\n

Ona dvojjedinost Richarda a Karla vedla autora k tomu, \u017ee nem\u011bl pot\u0159ebu o Karlov\u011b p\u0159edchoz\u00edm \u017eivot\u011b ps\u00e1t. P\u00ed\u0161e-li o sob\u011b, p\u00ed\u0161e i o Karlovi. K tomu p\u0159istupuje je\u0161t\u011b okolnost, \u017ee v dob\u011b vzniku prvn\u00ed verze rukopisu v posledn\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech m\u011bl Glazar Karla Ungra vedle sebe, byl s n\u00edm na rozd\u00edl od postav z Treblinky, na kter\u00e9 vzpom\u00ednal, v ka\u017edodenn\u00edm \u017eiv\u00e9m kontaktu. Proto jsou v jeho knize zm\u00ednky o p\u0159edchoz\u00edm \u017eivot\u011b Karla Ungra v Olomouci pouze \u0159\u00eddk\u00e9 a roztrou\u0161en\u00e9. Literatura o holocaustu zmi\u0148uje Karla Ungera jen jako jm\u00e9no Richardova souputn\u00edka bez vlastn\u00ed rodinn\u00e9 historie. Pokusme se tedy zm\u00ednky o rodin\u011b Karla Ungra a o Olomouci v knize Treblinka, slovo jak z d\u011btsk\u00e9 \u0159\u00edkanky<\/i> vyhledat a doplnit je z jin\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

Setk\u00e1n\u00ed<\/b><\/p>\n

Richard Glazar p\u0159ijel do Terez\u00edna z Prahy transportem Bg 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1942 s hroziv\u00fdm ur\u010den\u00edm „Do jin\u00e9ho ghetta na v\u00fdchod“, kter\u00e9 se ji\u017e po m\u011bs\u00edci, 8. \u0159\u00edjna, naplnilo. Transportem Bu odjel spolu s dal\u0161\u00edmi 997 terez\u00ednsk\u00fdmi v\u011bzni. „Nem\u00e1m ve vagonu \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9,“ p\u00ed\u0161e ve sv\u00e9 knize. „V zadn\u00edch vozech je Karel Unger s rodi\u010di a mlad\u0161\u00edm bratrem. Posledn\u00ed dobou jsem se u n\u011bj v\u017edycky zastavil, kdy\u017e jsem \u0161el kolem jeho pry\u010dny. Sed\u011bl naho\u0159e „v poschod\u00ed“ a kl\u00e1til nohama v n\u00edzk\u00fdch poln\u00edch holink\u00e1ch a jakoby \u010dekal, a\u017e se zastav\u00edm. N\u011bkdy na m\u011b narazil s\u00e1m.“ (s. 14) Karel Unger v dob\u011b, kdy Richard p\u0159ijel do Terez\u00edna, m\u011bl spolu s rodi\u010di a bratrem Hanu\u0161em ji\u017e p\u0159es dva m\u011bs\u00edce pobytu za sebou. Byli do Terez\u00edna deportovan\u00ed z Olomouce 30. \u010dervna 1942 transportem AAg.<\/p>\n

Oba mlad\u00ed mu\u017ei, jak o tom vypov\u00edd\u00e1 Glazar, o sob\u011b v Terez\u00edn\u011b v\u011bd\u011bli, i kdy\u017e \u0161lo jen o letm\u00e1 setk\u00e1n\u00ed. K jejich vz\u00e1jemn\u00e9 bl\u00edzkosti p\u0159isp\u011bl p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fd v\u011bk (Karel se narodil v Olomouci 15. dubna 1921) a podobn\u00e1 p\u0159edchoz\u00ed \u017eivotn\u00ed zku\u0161enost. Richard Glazar stihl v \u010dervnu 1939 jako student VIII. b odmaturovat na Masarykov\u011b re\u00e1ln\u00e9m gymn\u00e1ziu v K\u0159emencov\u011b ulici v Praze, v kv\u011btnu 1940 ode\u0161el pracovat do zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Karel Unger odmaturovat nestihl, v pam\u00e1tn\u00edku Slovansk\u00e9ho gymn\u00e1zia z roku 1947 S\u00edm\u011b ho\u0159\u010di\u010dn\u00e9<\/i> je uvedeno v rubrice Z koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora se vr\u00e1tili<\/i>: Karel Unger, \u017e\u00e1k VII. t\u0159. r. 1939, nar. 15. dubna 1921 v Olomouci, syn spr\u00e1vce. (V almanachu Slovansk\u00e9ho gymn\u00e1zia ke 130. v\u00fdro\u010d\u00ed \u0161koly z roku 1997 je sice dodate\u010dn\u011b uveden mezi studenty VIII. c, kte\u0159\u00ed absolvovali v roce 1940, ale jde z\u0159ejm\u011b o dodate\u010dn\u00e9 p\u0159ips\u00e1n\u00ed b\u00fdval\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka n\u011bkter\u00fdm z jeho koleg\u016f, kter\u00fd s n\u00edm byl v kontaktu. Je zde toti\u017e i jeho adresa v USA a pozn\u00e1mka, \u017ee zem\u0159el v roce 1990.)<\/p>\n

Rodina Ungrova bydlela ve 30. letech v Kl\u00e1\u0161tern\u00edm Hradisku \u010d. 16, v objektu sladovnick\u00e9 firmy Hynek a Vil\u00e9m Briess. Karl\u016fv otec Arnold Unger (nar. 18. \u010dervence 1885) pracoval u Vil\u00e9ma Briesse jako spr\u00e1vce. Posledn\u00edm bydli\u0161t\u011bm Arnolda, jeho \u017eeny Anny (roz. Spitzerov\u00e9 15. srpna 1891), syn\u016f Karla a Hanu\u0161e (nar. 28. ledna 1926) byla Pavlovick\u00e1 ulice 55. Ubytovali se zde v dom\u011b \u017eidovsk\u00fdch \u0159ezn\u00edk\u016f Adolfa Engelmanna a jeho syna Bed\u0159icha. (Adolf Engelmann zem\u0159el v roce 1941, jeho man\u017eelka Arno\u0161tka (Ernestine, roz. Wolfov\u00e1) zem\u0159ela 15. \u010dervence 1942 na mozkovou mrtvici ve v\u011bku 76 let, 11 dn\u00ed po p\u0159\u00edjezdu do Terez\u00edna. Jejich syn Bed\u0159ich s man\u017eelkou Olgou (roz. Fuksovou) zahynuli o n\u011bco pozd\u011bji, kdy\u017e byli 25. srpna transportov\u00e1ni do Mal\u00e9ho Trostince.)<\/p>\n

Kdy\u017e Richard Glazar pozoruje Karla v Treblince, l\u00ed\u010d\u00ed ho jako „vysmahl\u00e9ho prac\u00ed v olomouck\u00e9 ciheln\u011b p\u0159ed deportac\u00ed do Terez\u00edna“. (42) V ciheln\u011b ov\u0161em pracoval Karel Unger jen velmi kr\u00e1tce. Podle p\u0159ihl\u00e1\u0161ky\u00a0 na m\u00edstn\u00ed policejn\u00ed stanici ode\u0161el z olomouck\u00e9ho bydli\u0161t\u011b v Pavlovick\u00e9 ulici 1. \u010dervna 1942 do bl\u00edzk\u00fdch Bystrovan. Zde nastoupil do cihelny pat\u0159\u00edc\u00ed olomouck\u00e9mu pobo\u010dn\u00e9mu z\u00e1vodu firmy Paos-Durit, pr\u016fmysl a obchod stavebninami v Moravsk\u00e9 Ostrav\u011b. P\u0159ihl\u00e1\u0161ku k pobytu v Bystrovanech vypl\u0148oval celkem dvakr\u00e1t. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee odpov\u011b\u010f v rubrice Jude? \u017did?<\/i> v obou p\u0159\u00edpadech zakon\u010dil vyk\u0159i\u010dn\u00edkem: „Ja!“<\/p>\n

Ale ji\u017e po dvou t\u00fddnech, 17. \u010dervna 1942, se Karel vracel do Olomouce k rodi\u010d\u016fm. Z\u0159ejm\u011b jeho n\u00e1vrat souvisel s v\u00fdzvou dostavit se na shroma\u017edi\u0161t\u011b do \u0161koly v H\u00e1lkov\u011b ulici v Olomouci p\u0159ed n\u00e1stupem do transportu do Terez\u00edna.<\/p>\n

Osud Karlov\u00fdch rodi\u010d\u016f a jeho bratra Hanu\u0161e<\/b><\/p>\n

Richard Glazar m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Po p\u0159\u00edjezdu do Treblinky byl houf, do kter\u00e9ho se dostal, nahn\u00e1n z rampy na prostranstv\u00ed mezi dv\u011bma \u0159adami bar\u00e1k\u016f. Zazn\u011bl p\u0159\u00edkaz svl\u00e9ct se do naha. Richard, kter\u00fd se octl na sam\u00e9m konci \u0159ady odsouzen\u00e9 k likvidaci v plynov\u00e9 komo\u0159e, byl vyjmut SS-Unterscharf\u00fchrerem Augustem Willym Mietem, zvan\u00fdm And\u011bl smrti, a pro tuto chv\u00edli zachr\u00e1n\u011bn. Vlakov\u00e1 souprava, kterou transport z Terez\u00edna p\u0159ijel, byla p\u0159ed vjezdem k Treblince rozd\u011blena\u00a0 na dv\u011b \u010d\u00e1sti. Druh\u00e1 \u010d\u00e1st vlaku, v n\u00ed\u017e byli Ungerovi, p\u0159ijela o n\u011bco pozd\u011bji. Karel Unger se dostal podobn\u011b jako Richard mezi vybran\u00e9, kte\u0159\u00ed nebyli odsouzeni k okam\u017eit\u00e9mu zplynov\u00e1n\u00ed. Rodi\u010de a bratra zanechal za sebou. „P\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed novou skupinu. Ve chv\u00edli, kdy mezi nimi uvid\u00edm Karla, vol\u00e1 on moje jm\u00e9no – vy\u017eene ho to kus z \u0159ady – v\u00ed u\u017e, ale v hlase m\u00e1 po\u0159\u00e1d ot\u00e1zku a nech\u00e1pavost, kdy\u017e sm\u011brem ke mn\u011b vol\u00e1 „- m\u00e1ma, t\u00e1ta, br\u00e1cha -“ (19) Pozd\u011bji, v hore\u010dnat\u00e9m blouzn\u011bn\u00ed p\u0159i onemocn\u011bn\u00ed tyfem, Karlovi nejbli\u017e\u0161\u00ed o\u017e\u00edvaj\u00ed: „Le\u017eel celkem \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, skoro nic nejedl, jen t\u0159e\u0161til v hore\u010dce. Jednou se za\u010dal obl\u00e9kat a \u017ee pr\u00fd mus\u00ed pry\u010d, za chv\u00edli mu jede vlak do Olomouce a m\u00e1ma, t\u00e1ta a br\u00e1cha u\u017e na n\u011bho \u010dekaj\u00ed. Rybak s pomocn\u00edky m\u011bli co d\u011blat, aby ho udr\u017eeli.“ (s. 182)<\/p>\n

Karel Unger, jeho tat\u00ednek Arnold, maminka Anna a \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd bratr Hanu\u0161 opustili d\u016fm Engelmannov\u00fdch v Pavlovick\u00e9 ulici o n\u011bkolik dn\u00ed d\u0159\u00edve ne\u017e jejich bytn\u00ed.\u00a0 Z Terez\u00edna odjeli v\u0161ichni \u010dty\u0159i spole\u010dn\u011b stejn\u00fdm transportem Bu jako Richard Glazar do c\u00edlov\u00e9 stanice Treblinka. – Jm\u00e9na Arnolda, Anny a Hanu\u0161e Ungrov\u00fdch jsou zaps\u00e1na na Pam\u00e1tn\u00edku ob\u011btem holocaustu na olomouck\u00e9m \u017eidovsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b. Karel se s jejich ztr\u00e1tou t\u011b\u017ece vyrovn\u00e1val.<\/p>\n

Karlovy jazykov\u00e9 kompetence<\/b><\/p>\n

„Karel je z Han\u00e9, a i kdy\u017e mluv\u00ed n\u011bmecky, um\u00ed p\u0159iv\u00e9st lidi k \u0159e\u010di jako na z\u00e1pra\u017e\u00ed,“ charakterizuje R. Glazar jazykov\u00e9 vybaven\u00ed a komunikativnost sv\u00e9ho kamar\u00e1da. (s. 147) \u017de Karel Unger mluvil i han\u00e1cky, dokl\u00e1d\u00e1 i tento popis jeho rekonvalescence po prod\u011blan\u00e9m tyfov\u00e9m onemocn\u011bn\u00ed: “ „Su \u00fapln\u011b blb\u00e9,“ prohla\u0161oval o sob\u011b Karel, kdy\u017e se dostal z revierstube, ale u\u017e byl natolik dobr\u00fd, \u017ee si to uv\u011bdomoval. Byl slab\u00fd …, \u0161patn\u011b vid\u011bl a je\u0161t\u011b mizern\u011bji sly\u0161el. Pry\u010dna se mu zd\u00e1la \u00fazk\u00e1, \u017ee po n\u00ed chodil jako po provaze a p\u0159idr\u017eoval se p\u0159itom horn\u00edho tr\u00e1mu, nebo se po n\u00ed rad\u011bji pohyboval po \u010dty\u0159ech. Nos mu ze\u0161pi\u010dat\u011bl, po\u0159\u00e1d se p\u0159ipitom\u011ble usm\u00edval, poulil o\u010di a hlas mu p\u0159eskakoval do fistule, kdy\u017e mluvil. Kdyby mluvil – on \u0159val a halekal, proto\u017ee se nesly\u0161el.“ (s. 183)<\/p>\n

Pod ciz\u00ed identitou<\/b><\/p>\n

Po vzpou\u0159e v Treblince v srpnu 1943 se Richardovi a Karlovi poda\u0159ilo uprchnout a brod\u011bn\u00edm v polsk\u00e9 \u0159ece Bug smazat po sob\u011b stopy. \u00dat\u011bk se ale neobe\u0161el bez komplikac\u00ed. Kdy\u017e byli zajati nad \u0159ekou Pilica, vyd\u00e1vali se za sou\u010d\u00e1st n\u011bmeck\u00e9 pracovn\u00ed Todtorganisation, kter\u00e1 p\u0159ijela do Polska na pr\u00e1ci. Prohla\u0161ovali, \u017ee je v les\u00edch za Vislou p\u0159epadli, oloupili a zt\u00fdrali partyz\u00e1ni. V tu chv\u00edli nem\u011bli \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a rychle, bez \u0159e\u010d\u00ed se shodli na tom, \u017ee uvedou jako sv\u00e1 jm\u00e9na ta, o nich\u017e d\u0159\u00edve nez\u00e1vazn\u011b mluvili. „Kdy\u017e jsme si jen tak do v\u011btru pov\u00eddali, jak\u00e1 jm\u00e9na bychom si dali, napadlo Karla, \u017ee by si dal jm\u00e9no sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele z Olomouce – Vladim\u00edr Fry\u0161\u00e1k. V\u00ed pr\u00fd o n\u011bm, \u017ee je n\u011bkde v N\u011bmecku nebo Rakousku na pr\u00e1ci. A kdyby se ne moc d\u016fkladn\u011b doma dotazovali … J\u00e1 jsem zase uva\u017eoval, \u017ee bych si dal jm\u00e9no Rudly Mas\u00e1rka. Adresu v Praze zn\u00e1m, nebyl p\u0159ece v evidenci jako \u017eid, dokud se neo\u017eenil.“ (251)<\/p>\n

Vladim\u00edr Fry\u0161\u00e1k byl synem Ing. Miroslava Fry\u0161\u00e1ka, podle Adres\u00e1\u0159e Velk\u00e9 Olomouce z roku 1938 soukrom\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka, a jeho \u017eeny Antonie. Fry\u0161\u00e1kovi bydleli v Olomouci na adrese Kl\u00e1\u0161tern\u00ed Hradisko 4a, tedy nedaleko od p\u016fvodn\u00edho bydli\u0161t\u011b Karla Ungra. Vladim\u00edr Fry\u0161\u00e1k byl stejn\u011b star\u00fd jako Karel, tak\u00e9 student, maturoval v roce 1940 na \u010desk\u00e9 Obchodn\u00ed akademii ve t\u0159\u00edd\u011b 4a. Pat\u0159il k zn\u00e1m\u00e9mu ro\u010dn\u00edku 21, kter\u00fd mezi prvn\u00edmi podl\u00e9hal tot\u00e1ln\u00edmu nasazen\u00ed do \u0158\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Jm\u00e9na Mas\u00e1rek a Fry\u0161\u00e1k u\u017e z\u016fstala ob\u011bma mlad\u00edk\u016fm a\u017e do konce v\u00e1lky. Po r\u016fzn\u00fdch peripeti\u00edch z\u00edskali na tato jm\u00e9na dokonce provizorn\u00ed doklady a p\u0159es Protektor\u00e1t u\u017e cestovali vlakem. „P\u0159estupujeme, \u010dek\u00e1me na vlak, sed\u00edme v noci na n\u00e1dra\u017e\u00ed v P\u0159erov\u011b. Jen p\u011btadvacet kilometr\u016f odtud je Olomouc, Karlovo rodn\u00e9 a domovsk\u00e9 m\u011bsto, odkud p\u0159ed \u0161estn\u00e1cti m\u011bs\u00edci musel s celou rodinou do transportu.“ (260)<\/p>\n

Dojeli a\u017e do Mannheimu, kde na\u0161li jako ob\u010dan\u00e9 Protektor\u00e1tu pr\u00e1ci v kov\u00e1rn\u011b tov\u00e1rny Heinrich Lanz A. G. Za\u010d\u00ednaj\u00ed \u017e\u00edt „norm\u00e1ln\u00edm“ \u017eivotem, ke kter\u00e9mu pat\u0159\u00ed i n\u00e1v\u0161t\u011bva kina. Jejich drzost roste. „Po\u0161ta na n\u00e1\u0161 l\u00e1gr chod\u00ed docela norm\u00e1ln\u011b, dopisy a dokonce i bal\u00edky. Nejv\u00edc bal\u00edk\u016f dost\u00e1vaj\u00ed z domova \u010ce\u0161i. Je to od n\u00e1s z \u010cech p\u0159ece jenom bl\u00ed\u017e ne\u017e odjinud, pat\u0159\u00edme skoro do rajchu a pak, od n\u00e1s z domova je asi je\u0161t\u011b co pos\u00edlat. Tak jsme to riskli a napsali dom\u016f nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00e1tel\u016fm, Karel do Olomouce, j\u00e1 do Prahy. …\u00a0 Blaho\u0159e\u010den\u00ed Hlaviznovi z Olomouce …“ (276)<\/p>\n

Odes\u00edlateli bal\u00edku \u010di bal\u00edk\u016f, kter\u00fdm Karel Unger d\u016fv\u011b\u0159oval a mohl jim v dopise \u0161ifrovan\u011b nazna\u010dit svou pravou toto\u017enost,\u00a0 mohli b\u00fdt Josef Hlavizna, povozn\u00edk , a jeho \u017eena Franti\u0161ka z domu pobl\u00ed\u017e posledn\u00edho bydli\u0161t\u011b Ungrov\u00fdch, z Pavlovick\u00e9 ulice 31.<\/p>\n

Po v\u00e1lce<\/b><\/p>\n

V\u00e1lka skon\u010dila. Richard s Karlem byli je\u0161t\u011b v Mannheimu, kdy\u017e zachytili v zahrani\u010dn\u00edm vys\u00edl\u00e1n\u00ed r\u00e1dia Luxemburg\u00a0 v\u00fdzvu, \u017ee se hled\u00e1 Richard Glazar. Richard pochopil, \u017ee ho asi hled\u00e1 jeho matka Olga, \u017ee p\u0159e\u017eila. Potvrdilo se, \u017ee Olga Bergmannov\u00e1 (p\u0159\u00edjmen\u00ed m\u011bla po sv\u00e9m druh\u00e9m man\u017eelovi) pro\u0161la ghettem v Lod\u017ei, koncentra\u010dn\u00edmi t\u00e1bory v Osv\u011btimi, Bergen-Belsenu. Richard se za n\u00ed i s Karlem vypravil do Prahy. Karel u Richarda pak je\u0161t\u011b po jistou dobu z\u016fstal. Vr\u00e1tit se do Olomouce nem\u011bl d\u016fvod. Zda Olomouc je\u0161t\u011b n\u011bkdy nav\u0161t\u00edvil, nen\u00ed jist\u00e9.<\/p>\n

Richard Glazar\u00a0 vystudoval ekonomii. V roce 1951 byl Ing. Richard Glazar jako p\u0159edstavitel inteligence p\u0159e\u0159azen do v\u00fdroby. Rozhodl se pro kov\u00e1rnu (praxi m\u011bl z Mannheimu) v Poldin\u011b huti. K pr\u00e1ci odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed jeho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se dostal a\u017e v roce 1953, po nemoci, kterou ho podobn\u011b posti\u017een\u00ed l\u00e9ka\u0159i nau\u010dili simulovat.<\/p>\n

V letech 1961, 1964 a 1967 vypov\u00eddal Richard Glazar u zemsk\u00e9ho soudu v D\u00fcsseldorfu jako sv\u011bdek proti zlo\u010dinc\u016fm z Treblinky, kte\u0159\u00ed byli objeveni v exilu. Karel v t\u00e9 dob\u011b ji\u017e \u017eil v Kalifornii, do Evropy se u\u017e nevr\u00e1til, p\u0159esto v procesu s v\u00e1le\u010dn\u00fdmi zlo\u010dinci v roce 1964 podal podle knihy Richarda Glazara sv\u011bdectv\u00ed: „Karel vypov\u00edd\u00e1 v americk\u00e9m Seattlu. D\u011bl\u00e1 tam o kus n\u00ed\u017e na z\u00e1padn\u00edm pob\u0159e\u017e\u00ed to, co jeho t\u00e1ta d\u011blal v Olomouci – z je\u010dmene slad.“ (370)<\/p>\n

Karel Unger \u017eil v USA s man\u017eelkou a dv\u011bma d\u011btmi. Bydlel na adrese Fullerton, 200 Alvaredo Circle, California, USA. Je to opravdu „o kus n\u00ed\u017e“ na z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu USA, jak s nads\u00e1zku p\u00ed\u0161e Glazar. Jen\u017ee ten kus \u010din\u00ed po d\u00e1lnici\u00a0 od Seattlu v\u00edce ne\u017e 1800 kilometr\u016f. V literatu\u0159e se od t\u00e9 doby nespr\u00e1vn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Karel Unger \u017eil pobl\u00ed\u017e Seattlu. Bl\u00ed\u017e pravd\u011b, pokud bychom jeho bydli\u0161t\u011b cht\u011bli vzt\u00e1hnout k zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmu m\u00edstu, by bylo uv\u00e1d\u011bt, \u017ee Karel Unger \u017eil pobl\u00ed\u017e Los Angeles. Odtud to bylo k jeho americk\u00e9mu domovu jen 40 kilometr\u016f. V knize Treblinka, slovo jak z d\u011btsk\u00e9 \u0159\u00edkanky<\/i> je fotografie Ungrovy rodiny p\u0159ed kalifornsk\u00fdm domovem, kterou Karel poslal Richardovi. Kdy p\u0159esn\u011b Karel Unger emigroval, se zat\u00edm nepoda\u0159ilo zjistit, bylo to ov\u0161em mnohem d\u0159\u00edv, ne\u017e se Richard Glazar usadil ve \u0160v\u00fdcarsku.<\/p>\n

Po listopadu 1989 se Richard Glazar \u010dasto vracel ze \u0160v\u00fdcarska do Prahy, pozd\u011bji zde tr\u00e1vil v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st roku. V\u011bnoval se p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e9 \u010dinnosti, vykl\u00e1dal na r\u016fzn\u00fdch f\u00f3rech o sv\u00e9 zku\u0161enosti s nelidskost\u00ed nacistick\u00e9ho re\u017eimu, v\u017edy v doprovodu sv\u00e9 \u017eeny Zdenky. Kdy\u017e 28. \u0159\u00edjna 1997 p\u0159eb\u00edral z rukou prezidenta Havla vyznamen\u00e1n\u00ed na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, byla jeho \u017eena, kter\u00e1 mu byla oporou, t\u011b\u017ece nemocn\u00e1. Zem\u0159el 7. prosince. Richard Glazar ji dobrovoln\u011b n\u00e1sledoval 20. prosince 1997.<\/p>\n

Vyd\u00e1n\u00ed knihy Treblinka, slovo jak z d\u011btsk\u00e9 \u0159\u00edkanky<\/i>, jej\u00ed\u017e d\u011bj spolupro\u017e\u00edval, se Karel Unger nedo\u017eil. Zem\u0159el ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech v roce 1990. Letos by mu bylo 94 let. Je na\u010dase, aby se pov\u011bdom\u00ed o jeho hrdinstv\u00ed vr\u00e1tilo do jeho rodn\u00e9ho m\u011bsta. Redakce Chajejnu uv\u00edt\u00e1 jak\u00e9koliv informace, kter\u00e9 by roz\u0161\u00ed\u0159ily poznatky o jeho \u017eivot\u011b. Jednou z cest by mohlo b\u00fdt vyhled\u00e1n\u00ed jeho potomk\u016f.<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 Hrbek<\/i><\/p>\n

policejn\u00ed p\u0159ihl\u00e1\u0161ka\"Unger<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Adresa:\u00a0Pavlovick\u00e1 14\/55, Olomouc
\nsou\u0159adnice: N49\u00b0 36′ 18.62″ E17\u00b0 16′ 49.12″
\nK\u00e1men zmizel\u00fdch polo\u017een: 2015<\/p>\n

N\u00e1pis na kameni:
\nZDE BYDLEL
\nKAREL UNGER
\nNAR. 1921
\nDEPORTOV\u00c1N 1942
\nDO TEREZ\u00cdNA A DO TREBLINKY
\nPO \u00daT\u011aKU OSVOBOZEN
\nV B\u0158EZNU 1945 V MANNHEIMU
\nDal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 \u00fadaje:
\nNarozen 15. 04. 1921
\nP\u0159e\u017eil
\nKarel Unger, Olomou\u010dan, kter\u00fd p\u0159e\u017eil Treblinku
\nVe vyhlazovac\u00edm t\u00e1bo\u0159e Treblinka bylo zavra\u017ed\u011bno b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu, v letech 1942 a\u017e 1943, asi 870.000 lid\u00ed. Z asi 600 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vzpoury, kter\u00e1 vypukla 2. srpna 1943, se do\u017eilo konce v\u00e1lky 54 lid\u00ed. Z 18.000 osob deportovan\u00fdch do Treblinky z Terez\u00edna p\u0159e\u017eili jen dva \u010ce\u0161i, Pra\u017e\u00e1k Richard Glazar a Olomou\u010dan Karel Unger. Zat\u00edmco …<\/p><\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":7602,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-6928","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6928"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6928"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6928\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7924,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6928\/revisions\/7924"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/7602"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6928"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}