{"id":32,"date":"2008-09-20T21:44:42","date_gmt":"2008-09-20T19:44:42","guid":{"rendered":"http:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/?page_id=32"},"modified":"2009-05-31T22:14:24","modified_gmt":"2009-05-31T20:14:24","slug":"prinos","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/historie\/prinos\/","title":{"rendered":"P\u0159\u00ednos m\u011bstu"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00ednos \u017did\u016f k rozvoji m\u011bsta Olomouce v letech\u00a01848 a\u017e 1938<\/strong><\/p>\n

Kr\u00e1tk\u00e9 \u00fadob\u00ed, kter\u00e9 zahrnuje m\u00e9n\u011b ne\u017e sto let existence novodob\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity v Olomouci, umo\u017e\u0148uje sledovat jej\u00ed historii na osudech t\u0159\u00ed, nejv\u00fd\u0161e \u010dty\u0159 generac\u00ed, jejich\u017e pam\u00e1tku v dne\u0161n\u00ed dob\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed jen n\u00e1hrobky v \u017eidovsk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fast\u0159edn\u00edho h\u0159bitova nebo tov\u00e1rn\u00ed budovy podnik\u016f, kter\u00e9 zalo\u017eily. Revolu\u010dn\u00ed kvas let 1848-1849 p\u0159ivodil zru\u0161en\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fdch ghett a p\u0159inesl z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bnu pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed \u017eidovsk\u00fdch obyvatel i v rakousk\u00e9 monarchii t\u00edm, \u017ee jim byla umo\u017en\u011bna svoboda pohybu i us\u00eddlov\u00e1n\u00ed. Prvn\u00ed, komu se poda\u0159ilo prolomit do roku 1848 platn\u00fd z\u00e1kaz trvale s\u00eddlit v tehdej\u0161\u00edm kr\u00e1lovsk\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Olomouci, byl Leopold Hamburger, obchodn\u00edk obil\u00edm z nedalek\u00e9ho Prost\u011bjova. Nab\u00fdvat nemovitosti ve m\u011bst\u011b mohli \u017did\u00e9 teprve od roku 1860 a m\u011bstsk\u00e9 domovsk\u00e9 pr\u00e1vo zde obdr\u017eel prvn\u00ed z nich a\u017e v roce 1867, kdy se jim dostalo prosincovou \u00fastavou stejn\u00fdch ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v jako ostatn\u00edm obyvatel\u016fm Rakousko-Uherska.<\/p>\n

M\u011bsto Olomouc, oproti jin\u00fdm moravsk\u00fdm m\u011bst\u016fm, omezen\u00e9 ve sv\u00e9m plo\u0161n\u00e9m rozvoji existenc\u00ed c\u00edsa\u0159sko – kr\u00e1lovsk\u00e9 fortov\u00e9 pevnosti i platnost\u00ed tzv. demoli\u010dn\u00edho reversu do roku 1887, bylo politick\u00fdm a spr\u00e1vn\u00edm centrem oblasti s vysp\u011bl\u00fdm zem\u011bd\u011blstv\u00edm, v\u00fdznamn\u00fdmi trhy a v d\u016fsledku budov\u00e1n\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00edch trat\u00ed se stalo do roku i v\u00fdznamn\u00fdm dopravn\u00edm uzlem.<\/p>\n

P\u0159\u00edchodem jednotliv\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch rodin p\u0159edev\u0161\u00edm z okoln\u00edch obc\u00ed, Prost\u011bjova, Lipn\u00edka, \u00dasova, Lo\u0161tic, P\u0159erova a jin\u00fdch i vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst, vznikla v Olomouci ji\u017e b\u011bhem pades\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed po\u010detn\u00e1 komunita, kter\u00e1 v roce 1857 \u010d\u00edtala 238 osob \u017eidovsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed, co\u017e se rovnalo 1,7% v\u0161ech obyvatel Olomouce. Tento po\u010detn\u00ed n\u00e1r\u016fst pokra\u010doval a\u017e do roku 1900, kdy v Olomouci s\u00eddlilo 1.676 osob \u017eidovsk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed, tj. 7,7% v\u0161ech obyvatel Olomouce.<\/p>\n

Z m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed bylo nejv\u00edce \u017eidovsk\u00fdch obyvatel na Nov\u00e9 ulici, Hodolanech. Pavlovi\u010dk\u00e1ch, zat\u00edmco Povel a \u0158ep\u010d\u00edn nevykazovaly v letech 1800 – 1900 \u017e\u00e1dn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 obyvatele.<\/p>\n

Od uveden\u00fdch pades\u00e1t\u00fdch let to byli p\u0159edev\u0161\u00edm \u017eidov\u0161t\u00ed obchodn\u00edci, kte\u0159\u00ed vnesli do m\u011bsta nov\u00fd podnikatelsk\u00fd duch. Jejich s\u00edl\u00edc\u00ed pod\u00edl na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m \u017eivot\u011b m\u011bsta se odrazil i v n\u00e1jmech m\u011bstsk\u00fdch podnik\u016f a statk\u016f. Od roku 1858 m\u011bla m\u011bstsk\u00fd pivovar v n\u00e1jmu firma Singer a Hamburger, m\u011bstsk\u00e9 pal\u00edrny byly v n\u00e1jmu rodiny Fleischmann\u016f z \u00dasova a od roku 1867 m\u011bla firma brat\u0159\u00ed May\u016f pronajaty m\u011bstsk\u00e9 pozemky v Horce, Skrbeni a Un\u010dovic\u00edch.<\/p>\n

V \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech nach\u00e1z\u00edme v Olomouci \u017eidovsk\u00e9 obchodn\u00edky s galantern\u00edm a manufakturn\u00edm zbo\u017e\u00edm, obil\u00edm, v\u00ednem, uhl\u00edm a hadry, po\u010detn\u00e9 jsou firmy, zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se v\u00fdrobou a prodejem lihu,lik\u00e9r\u016f,octa, ale tak\u00e9 zas\u00edlatelstv\u00edm a komisn\u00edm obchodem.<\/p>\n

V roce 1864 se mezi podnikateli objevuje i tisk\u00e1rna a nakladatelstv\u00ed Josefa Gro\u00e1ka. V roce 1870 zalo\u017eil Sigmund Wasservogel z \u00dasova jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch olomouck\u00fdch fotografick\u00fdch ateli\u00e9r\u016f. Zde se setk\u00e1v\u00e1me s typickou expanz\u00ed, kdy za pomoci \u010detn\u00fdch rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f zakl\u00e1d\u00e1 dal\u0161\u00ed podniky v \u0161esti dal\u0161\u00edch moravsk\u00fdch m\u011bstech.<\/p>\n

Se s\u00edl\u00edc\u00edm po\u010dtem a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm vlivem rostla od sedmdes\u00e1t\u00fdch let i \u00fa\u010dast \u017did\u016f na politick\u00e9m a ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b m\u011bsta.<\/p>\n

Podle sv\u00e9ho obcovac\u00edho jazyka se v\u0161ak a\u017e na mal\u00e9 v\u00fdjimky hl\u00e1sili k N\u011bmc\u016fm, nebo\u0165 ji\u017e josefinsk\u00e1 \u00fa\u0159edn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed, mj. i zaveden\u00ed povinn\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 \u0161koln\u00ed v\u00fdchovy, vedla ve sv\u00e9m d\u016fsledku k pon\u011bm\u010den\u00ed \u017did\u016f na Morav\u011b. Z tohoto d\u016fvodu podporovali z\u00e1jmy olomouck\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 radnice, p\u016fsobili v n\u011bmeck\u00fdch kulturn\u00edch spolc\u00edch a \u0161kolsk\u00fdch instituc\u00edch.<\/p>\n

\u010celn\u00fdm p\u0159edstavitelem \u017eidovsko-n\u011bmeck\u00e9ho liber\u00e1ln\u00edho sm\u011bru byl advok\u00e1t a \u017eurnalista dr. Jakob Eben (1842 – 1919), poradce starosty Josefa Engela (1872 – 1896) pro politick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. Eben zalo\u017eil v roce 1872 t\u00fdden\u00edk „Das deutsche Volksblatt f\u00fcr M\u00e4hren“, kter\u00fd se od roku 1880 p\u0159ejmenoval na „M\u00e4hrisches Tagblatt“. Tyto noviny se staly ofici\u00e1ln\u00edm org\u00e1nem olomouck\u00e9 radnice.<\/p>\n

Od roku 1884 m\u011bla olomouck\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita sv\u00e9 p\u0159edstavitele v obecn\u00edm zastupitelstvu. Byl j\u00edm a\u017e do sv\u00e9 smrti v roce 1901 sladovn\u00edk Eduard Hamburger. Po n\u011bm ji\u017e pravideln\u011b n\u00e1sledovali dal\u0161\u00ed: v roce 1898 v\u00fdrobce lik\u00e9r\u016f Josef Loew, v\u00a0letech 1902 – 1905 advok\u00e1t dr. Jakob Eben, 1908 – 1918 velkoobchodn\u00edk s obil\u00edm Jonas Fischer, 1910 – 1913 obchodn\u00edk s k\u016f\u017eemi Max Deutsch. O rostouc\u00edm vlivu na ve\u0159ejn\u00fd \u017eivot sv\u011bd\u010d\u00ed i to, \u017ee majitel sladovny v Olomouci-B\u011blidlech, Friedrich Fischel, p\u016fsobil v letech 1908 a\u017e 1918 v m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b.<\/p>\n

Vlastn\u00ed spolkov\u00e1 \u010dinnost se a\u017e do devades\u00e1t\u00fdch let 19. stolet\u00ed omezovala na uspokojov\u00e1n\u00ed kultovn\u00edch pot\u0159eb a podporu dobro\u010dinn\u00fdch instituc\u00ed, typick\u00fdch pro \u017eidovsk\u00e9 pospolitosti. Snad ji\u017e v roce 1861 vyv\u00edjel svou \u010dinnost poh\u0159ebn\u00ed spolek chevra kadi\u0161a. V roce 1865 byl zalo\u017een \u017eidovsk\u00fd n\u00e1bo\u017eensk\u00fd spolek, jeho\u017e prvn\u00edm p\u0159edsedou se stal obchodn\u00edk Herrmann Zweig a u jeho\u017e zrodu st\u00e1la tehdej\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e1 osobnost, MUDr. Adolf Brecher, krom\u011b jin\u00e9ho lyrick\u00fd b\u00e1sn\u00edk a p\u0159ekladatel Vrchlick\u00e9ho do n\u011bmeck\u00e9ho jazyka. V roce 1867 spolek z\u0159\u00eddil novu modlitebnu i h\u0159bitov. Jeho rostouc\u00ed v\u00fdznam v r\u00e1mci cel\u00e9 Moravy byl potvrzen v roce 1891, kdy se p\u0159em\u011bnil v samostatnou n\u00e1bo\u017eenskou obec. Za jej\u00ed existence byla nejen postavena nov\u00e1 synagoga, ale do\u0161lo i k velk\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu po\u010dtu dobro\u010dinn\u00fdch nadac\u00ed a stipendi\u00ed, kter\u00e9 byly ur\u010deny chud\u00fdm \u010di student\u016fm, a to i bez rozd\u00edlu konfes\u00ed, jako bylo nap\u0159. stipendium MUDr. Adolfa Brechera mlad\u00fdm student\u016fm.<\/p>\n

Ji\u017e roku 1897 zakl\u00e1daj\u00ed olomou\u010dt\u00ed p\u0159\u00edznivci Herzlova sionistick\u00e9ho hnut\u00ed, i kdy\u017e nep\u0159\u00edli\u0161 po\u010detn\u00e9, nov\u00e9 spolky, sleduj\u00edc\u00ed n\u00e1rodn\u00ed \u017eidovskou my\u0161lenku. Pod veden\u00edm Wilhelma Spitzera byl ustaven sionistick\u00fd spolek Sion a sionistick\u00fd pr\u00e1zdninov\u00fd spolek akademik\u016f Geullah. Velk\u00fd v\u00fdznam m\u011blo zalo\u017een\u00ed \u017eidovsk\u00e9 knihovny a liter\u00e1rn\u00edho spolku, kter\u00fd do roku 1914 po\u0159\u00e1dal ve\u0159ejn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky. Nem\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdm byl \u017eidovsk\u00fd t\u011blocvi\u010dn\u00fd a sportovn\u00ed spolek, kter\u00fd se v roce 1927 p\u0159eorganizoval pod n\u00e1zvem Makkabi.<\/p>\n

V roce 1920 bylo uz\u00e1kon\u011bno uv\u00e1d\u011bt p\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu n\u00e1rodnost a nikoli obcovac\u00ed \u0159e\u010d. V Olomouci se hl\u00e1silo v roce 1921 k \u017eidovsk\u00e9 n\u00e1rodnosti 38,1 % \u017did\u016f, o co\u017e se jist\u011b nemalou m\u011brou zaslou\u017eily zm\u00edn\u011bn\u00e9 sionistick\u00e9 spolky. Olomou\u010dt\u00ed \u017did\u00e9 m\u011bli i za prvn\u00ed republiky v\u017edy sv\u00e9ho z\u00e1stupce v m\u011bstsk\u00e9m zastupitelstvu. Jmenujme alespo\u0148 Rudolfa Schulhofa, kter\u00fd v n\u011bm p\u016fsobil od roku 1932. Odklon od n\u011bmectv\u00ed nast\u00e1v\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm rokem 1933, kdy se z \u010cech na Moravu za\u010dalo \u0161\u00ed\u0159it hnut\u00ed \u010desk\u00fdch \u017did\u016f.<\/p>\n

\u017did\u00e9 p\u0159isp\u011bli k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu rozkv\u011btu m\u011bsta p\u0159edev\u0161\u00edm svou obchodn\u00ed a pr\u016fmyslovou podnikavost\u00ed a m\u011bli zna\u010dn\u00fd pod\u00edl na utv\u00e1\u0159en\u00ed odv\u011btvov\u00e9 skladby jeho pr\u016fmyslu. Byl to zejm\u00e9na \u017eidovsk\u00fd velkoobchodn\u00ed kapit\u00e1l, kter\u00fd shrom\u00e1\u017edil pot\u0159ebn\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky k zalo\u017een\u00ed tov\u00e1rn\u00edch podnik\u016f, kter\u00e9 byly z\u0159izov\u00e1ny v sedmdes\u00e1t\u00fdch a osmdes\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed na \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edch p\u0159edm\u011bstsk\u00fdch obc\u00ed. Od roku 1876, kdy byla zbo\u0159ena prvn\u00ed vnit\u0159n\u00ed br\u00e1na kdysi slavn\u00e9 olomouck\u00e9 pevnosti, \u00fa\u010dastnili se i \u017eidov\u0161t\u00ed podnikatel\u00e9 na stavebn\u00edm rozvoji do t\u00e9 doby strnul\u00e9ho m\u011bsta. Sv\u00e9 schopnosti na tomto poli uplatnil Moritz Fischer, kter\u00fd do roku 1902 postavil na b\u00fdval\u00fdch pevnostn\u00edch pozemc\u00edch p\u0159es 60 obytn\u00fdch dom\u016f. Do doby likvidace firmy v roce 1903 m\u011bl ve sv\u00e9m n\u00e1jmu er\u00e1rn\u00ed cihelnu v Bystrovanech a roku 1899 postavil novou sladovnu v Holici.<\/p>\n

Do osudn\u00e9ho roku 1939, kter\u00fd znamenal zprvu vylou\u010den\u00ed \u017did\u016f z ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota a v dal\u0161\u00ed f\u00e1zi vyvlastn\u011bn\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho majetku i fyzickou likvidaci p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f \u017eidovsk\u00e9 komunity nacisty, byli olomou\u010dt\u00ed \u017did\u00e9 nej\u010dast\u011bji majiteli obchodn\u00edch \u017eivnost\u00ed. Tradi\u010dn\u011b se zab\u00fdvali obchodem s obil\u00edm, moukou, lihovinami, textiln\u00edm zbo\u017e\u00edm, k\u016f\u017eemi, star\u00fdm \u017eelezem, potravinami a ji\u017en\u00edm ovocem.<\/p>\n

\u017didovsk\u00fd kapit\u00e1l se uplatnil v Olomouci p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u00fdznamn\u00fdch obor\u016f potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu, z nich\u017e nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi byly sladovnictv\u00ed, cukrovarnictv\u00ed, dro\u017e\u010f\u00e1renstv\u00ed, oct\u00e1\u0159stv\u00ed, cukrovink\u00e1\u0159stv\u00ed a konzerv\u00e1renstv\u00ed.<\/p>\n

Prvn\u00edm v\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00edm potravin\u00e1\u0159sk\u00fdm z\u00e1vodem se stal podnik b\u0159\u00ed A. a H. May\u016f v Olomouci-Hej\u010d\u00edn\u011b, zalo\u017een\u00fd roku 1851 a zahrnuj\u00edc\u00ed zprvu lihovar a dro\u017e\u010f\u00e1rnu, pozd\u011bji od roku 1862 i cukrovar s rafineri\u00ed.<\/p>\n

K nejv\u00edce rozvinut\u00fdm obor\u016fm potravin\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu pat\u0159ilo sladovnictv\u00ed. Co do po\u010dtu i v\u00fdkonnosti pat\u0159ily k p\u0159edn\u00edm v\u00fdvozn\u00edm sladovn\u00e1m \u017eidovsk\u00e9 firmy, kter\u00e9 m\u011bly rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na to, \u017ee se Olomouc stala jedn\u00edm z d\u016fle\u017eit\u00fdch center slada\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. K nejv\u011bt\u0161\u00edm podnik\u016fm pat\u0159ily: sladovna Herrmanna Bracha, zalo\u017een\u00e1 roku 1872 na B\u011blidlech, sladovna Ignaze a Wilhelma Briesse, zalo\u017een\u00e1 roku 1873 v Pavlovi\u010dk\u00e1ch, sladovna syn\u016f Markuse Zweiga, zalo\u017een\u00e1 roku 1876 na Lazc\u00edch, sladovna Eduarda Hamburgera, zalo\u017een\u00e1 v roce 1884 na Nov\u00e9 Ulici a d\u00e1le firma Heller a Husserl, kter\u00e1 p\u0159evzala v roce 1907 sladovnu v Holici.<\/p>\n

Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed nabyla zna\u010dn\u00e9ho v\u00fdznamu tov\u00e1rna Saula Heikorna (dne\u0161n\u00ed Z\u00e1vody MILO), vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed jedl\u00e9 tuky, rostlinn\u00e9 oleje, m\u00fddlo, ocet a jin\u00e9 produkty. Na rozvoji konzerv\u00e1rensk\u00e9ho pr\u016fmyslu se pod\u00edlela tov\u00e1rna Hugo K\u00f6niga na v\u00fdrobu ryb\u00edch konzerv. V\u00fdznamn\u00fdm podnikatelem, kter\u00fd se zab\u00fdval od roku 1877 v\u00fdrobou cukrovinek a \u010dokol\u00e1dy byl Filip Deutsch, jeho\u017e d\u011bdicov\u00e9 postavili v bl\u00edzkosti m\u011bstsk\u00fdch jatek v roce 1914 novou tov\u00e1rnu. Z v\u011bt\u0161\u00edch potravin\u00e1\u0159sk\u00fdch podnik\u016f lze je\u0161t\u011b jmenovat v Pavlovi\u010dk\u00e1ch dro\u017e\u010f\u00e1rnu a lihovar firmy Singer a Hamburger a oct\u00e1rnu rodiny Fleischmannov\u00fdch, jej\u00edm\u017e pozd\u011bj\u0161\u00edm majitelem byl Donath, a d\u00e1le parn\u00ed ml\u00fdn Leopolda Fromowitze ve Chv\u00e1lkovic\u00edch. Nem\u00e1lo olomouck\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch firem se v\u011bnovalo i v\u00fdrob\u011b textiln\u00edho zbo\u017e\u00ed, z nich\u017e v oboru jemn\u00e9ho m\u00f3dn\u00edho zbo\u017e\u00ed hr\u00e1la hlavn\u00ed roli firma Engelmann a spol.<\/p>\n

Mezi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky olomouck\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity nach\u00e1z\u00edme b\u011bhem sledovan\u00e9ho obdob\u00ed mnoho v\u00fdzna\u010dn\u00fdch osobnost\u00ed v \u0159ad\u00e1ch advok\u00e1t\u016f, l\u00e9ka\u0159\u016f i um\u011blc\u016f, z nich\u017e se nejv\u00edce do historie m\u011bsta zapsali rentgenolog dr. Rudolf Bacher a architekti Jacques Groag a Paul Engelmann, s jejich\u017e realizacemi modern\u00edch obytn\u00fdch dom\u016f se setk\u00e1v\u00e1me v ulic\u00edch m\u011bsta.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159\u00ednos \u017did\u016f k rozvoji m\u011bsta Olomouce v letech\u00a01848 a\u017e 1938
\nKr\u00e1tk\u00e9 \u00fadob\u00ed, kter\u00e9 zahrnuje m\u00e9n\u011b ne\u017e sto let existence novodob\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 komunity v Olomouci, umo\u017e\u0148uje sledovat jej\u00ed historii na osudech t\u0159\u00ed, nejv\u00fd\u0161e \u010dty\u0159 generac\u00ed, jejich\u017e pam\u00e1tku v dne\u0161n\u00ed dob\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed jen n\u00e1hrobky v \u017eidovsk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fast\u0159edn\u00edho h\u0159bitova nebo tov\u00e1rn\u00ed budovy podnik\u016f, kter\u00e9 zalo\u017eily. Revolu\u010dn\u00ed kvas let 1848-1849 p\u0159ivodil zru\u0161en\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fdch ghett a p\u0159inesl z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bnu pr\u00e1vn\u00edho postaven\u00ed \u017eidovsk\u00fdch obyvatel i v rakousk\u00e9 monarchii t\u00edm, \u017ee jim byla umo\u017en\u011bna svoboda pohybu i us\u00eddlov\u00e1n\u00ed. Prvn\u00ed, komu se poda\u0159ilo prolomit do roku 1848 platn\u00fd …<\/div>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":20,"menu_order":3,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"class_list":["post-32","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/32"}],"collection":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=32"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/32\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2372,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/32\/revisions\/2372"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/20"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/kehila-olomouc.cz\/rs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=32"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}