Dílo vzniklo díky finanční podpoře US. Commission for the Preservation of American Heritage Abroad, Olomouckého kraje a Židovské obce Olomouc.

Akce se koná pod záštitou senátora Parlamentu ČR Martina Tesaříka a hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila.

Odhalení památníku v centru Tršic navazuje na loňské odhalení pamětního kamene u lesního úkrytu za Tršicemi, kde se v letech 1942 – 1945 ukrývala židovská rodina Wolfových. Příběh této rodiny proslavil ve světě Deník Otty Wolfa, nejmladšího člena rodiny, jednoho z 19 mužů a chlapců, kteří byli v dubnu 1945 umučení Vlasovci. Deník bývá přirovnáván k Deníku Anne Frankové.

 Idea pomníku sahá do jara 2008. Tehdy Tršice navštívili studenti a učitelé z amerického programu The Holocaust Study Tour v čele s vedoucí programu Colleen Tambuscio. Doprovázel je Ing. Miloš Dobrý. Američtí hosté se zajímali o historii zákřovské tragedie i o ukrývání rodiny Wolfových. K lesnímu úkrytu je zavedla starostka Tršic Leona Stejskalová. Na americké studenty udělalo velký dojem, že po celé tři roky se v Tršicích nenašel nikdo, kdo by skrývanou židovskou rodinu prozradil.

Od začátku se uvažovalo rovněž o pamětním kameni na místě lesního úkrytu. Tomu byla nakonec dána se souhlasem americké strany přednost. Finanční sbírka amerických studentů byla využita na vybudování lesního areálu s pamětním kamenem a na úpravu přístupové cesty. Lesní pomník byl slavnostně odhalen 2. dubna 2012, téměř po 70 letech od počátku jeho využívání Wolfovými. Na aktu odhalení se podíleli kromě města Tršic a olomoucké židovské obce také Iniciativa pro podporu vypálených obcí a Olomoucký kraj. Úlohu koordinátora převzal po Miloši dobrém jeho vnuk Petr Papoušek.

Novým impulsem k dokončení projektu, tj. k postavení památníku v centru Tršic, byla nabídka paní Dr. Joan Ellyn Silber, členky U. S. Commission for the Preservation of American Heritage Abroad Foundation (Komise Spojených států pro zachování amerického dědictví v zahraničí). Paní Silber v závěru roku 2012 sdělila, že ji velmi zaujalo vyprávění Colleen Tambuscio o vztahu studentů k Židovské obci Olomouc a k tršickému příběhu. Ona i její manžel, jak napsala, jsou velkými fanoušky České republiky – navštívili Prahu a její manžel se setkal s americkým ambasadorem v ČR Eisenem. Jednala proto s ředitelem Komise pro zachování amerického dědictví Jeffem Farrowem, aby uvolnil finanční prostředky pro projekt tršického památníku. To se jí podařilo a Jeff Farrow nabídl finanční podporu, která částečně pokryla náklady na pomník. Na dofinancování se Židovská obec Olomouc podílela s Olomouckým krajem.

Z iniciativy sbormistra vokálního souboru Geshem Ing. Marka Šlechty se bude 7. března 2013 konat na náměstích asi 50 českých a moravských měst a obcí sborový happening, který připomene tuto tragickou událost. Na řadě míst vystoupí několik pěveckých souborů společně.

V Olomouci vystoupí 7. března v 17 hodin na Horním náměstí sbor Kassiopea, vedený Hanou Vyroubalovou. Sbor zazpívá písně, které podle zachovaných svědectví zněly z úst těch, kteří šli oné noci na smrt. Jsou to písně naděje, víry a touhy po životě: Hatikva (Naděje), lidová píseň, která se později stala hymnou Státu Izrael, Shema Jisrael, vyznání víry, a Kde domov můj?, česká státní hymna.

O smyslu akce promluví Ladislav Šnevajs, náměstek primátora města Olomouce, a Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v České republice

Akci pořádá Židovská obec Olomouc ve spolupráci se statutárním městem Olomouc.

Zveme širokou olomouckou veřejnost k účasti.

vyhlašuje na rok 2013
XIX. ročník literární a XVII. ročník výtvarné soutěže
pod společným tématem

Proč v ghettu múzy nemlčely?

Spisovatel Norbert Frýd, jeden z vězňů terezínského ghetta, v roce 1975 vzpomínal: (…) vznikl plán napsat Abecedu květovaného koně pro předčítání, zpívání a hru v domovech mládeže (pozn.: v Ghettu Terezín). Hotový rukopis jsem ukázal kamarádovi Karlu Reinerovi a on k němu během krátké doby složil pěknou hudbu.  (…) do terezínského koncentračního tábora putovaly noty v rancích (…). Ani zde nepolevil vzdor, zatvrzelá vůle držet se života se smyslem pro drobné radosti, pro hezké věci.

Uvedená slova popisují situaci českých židovských dětí a jejich vychovatelů v době 2. světové války. I v tíživých životních podmínkách ghett a koncentračních táborů dokázaly hrát a zpívat písničky, které jim dodávaly chuť do života. Symbolem tohoto jejich pozitivního vzdoru se stala dětská opera Hanse Krásy s názvem Brundibár, jejíž 70. výročí provedení v Ghettu Terezín si letos připomínáme. Její nastudování patří k vůbec nejznámějším kulturním počinům terezínských vězňů.

Co byste v podobné tíživé situaci udělali vy? Napsali básničku, povídku, hudební skladbu, nakreslili či namalovali obrázek? Jedná se o způsob, jak vyjádřit svou touhu  po životě? Kreslili byste, psali a zpívali,  kdyby vám hrozilo, že budete vyhnáni ze svého domova, vaše rodina bude strádat a budete muset opustit svou vlast? S těmito otázkami úzce souvisí letošní umělecké soutěže Památníku Terezín s výše uvedeným tématem.

Zamyslete se nad výše uvedenými otázkami a vytvořte výtvarné či literární práce, které nám zašlete na níže uvedenou adresu. Můžete si samozřejmě položit i otázky vlastní, které se také s vyhlášeným tématem úzce pojí. Při zpracování Vám ponecháváme možnost volby jakékoliv umělecké formy a techniky.

Věkové kategorie výtvarné soutěže:

1. žáci 1. – 5. ročníků ZŠ
2. žáci 6. – 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií
3. studenti gymnázií, SŠ a SOU

Věkové kategorie literární soutěže:

1. žáci 6. – 9. ročníku ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií
2. studenti čtyřletých gymnázií a 5.- 8.  ročníků víceletých gymnázií, SŠ a SOU

Podmínky účasti a časové rozvržení soutěží:

Práce musí být předány nebo odeslány na níže uvedenou kontaktní adresu nejpozději do 20. dubna 2013. U každé práce musí být uveden čitelně název díla, jméno autora a jeho věk, kategorie, datum narození, adresa bydliště, e-mailová adresa autora (pokud existuje), adresa navštěvované školy, ročník (třída) a jméno vedoucího pedagoga. Každý účastník (žák, student) zasílá pouze jednu práci do každé ze soutěží (počet zasílaných děl z jedné organizace – školy není omezen). Pořadatel si vyhrazuje právo na využití zaslaných prací pro další nekomerční výstavy, charitativní akce a pro jejich reprodukce v tisku. Zaslané práce se nevracejí. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 12. června 2013 v Terezíně. Výherci získají řadu věcných cen i peněžní odměny. Tvůrci oceněných prací i školy, které navštěvují, budou samozřejmě v dostatečném předstihu o výsledku soutěží informováni.

Peněžní odměny (ze sponzorského daru Hany Greenfieldové):

1. místo                       500 Kč
2. místo                       400 Kč
3. místo                       300 Kč
4. – 5. místo               200 Kč
6. – 8. místo                100 Kč

Uděleny budou i zvláštní Ceny dr. Erika Poláka, financované Terezínskou iniciativou.

Kontaktní adresa:

Muzeum ghetta – vzdělávací oddělení

Mgr. Pavel Straka
Památník Terezín 411 55 Terezín
tel.: 416 782 576, e-mail: straka@pamatnik-terezin.cz

Na totéž volební období zvolila Rada Federace židovských obcí na svém včerejším zasedání také nové Prezidium FŽO. Vrchním zemským rabínem je i nadále rabín Efraim K. Sidon.

Petr Papoušek se narodil v Olomouci v roce 1977. V devadesátých letech začal navštěvovat Židovskou obec v Olomouci, účastnil se židovských táborů v zahraničí a setkání evropské mládeže. Během studií na ekonomické fakultě strávil jeden školní rok v Jeruzalémě na Hebrejské univerzitě. Po dokončení vysokoškolského vzdělání v oboru makroekonomie získal roční stipendium ve Stockholmu na Evropském institutu pro židovská studia – Paideia.  Po ukončení studia ve Švédsku je od roku 2004 zaměstnán na ŽO Olomouc, kde působí jako předseda. Ve stejném období byl zvolen do Prezidia a podílel se na vedení FŽO.  Byl delegován do mezinárodních organizací, jako jsou ECJC (Evropská rada židovských komunit), ITF (Mezinárodní výbor pro vzdělávání, připomínku a výzkum holocaustu) a v poslední řadě zastupoval FŽO ve správní radě ESLI (Evropský institut odkazu šoa).

 Ing. Miloš Dobrý, nositel Ceny města Olomouce,

bývalý tajemník Židovské obce Olomouc,

šiřitel osvěty o holocaustu, aktivní odpůrce projevů xenofobie a extremismu,

zakladatel ragbyového sportu v Olomouci

a poslední prezident Československé ragbyové unie

             Ing. Miloš Dobrý se narodil 31. ledna 1923 v Praze v židovské rodině Gutů. Prošel koncentračními tábory v Terezíně a Osvětimi. Po umístění v táboře ve Schwarzheide absolvoval pochod smrti, který přežil.

            Po válce vystudoval v Praze vysokou školu se zaměřením na anorganickou chemii. Od začátku 50. let minulého století žil a pracoval Miloš Dobrý v Olomouci. V Terezíně se seznámil se Zuzanou Beckmannovou z Olomouce a v roce 1949 se s ní oženil. Paní Zuzana řadu let trpěla na následky útrap během války. Ing. Dobrý se o ní až do její smrti v roce 2009 obětavě staral.

            V roce 1990 se zasloužil o obnovu života Židovské obce Olomouc, ve funkci tajemníka zde působil až do roku 2009.

            Miloš Dobrý absolvoval stovky přednášek po školách v Olomouci a širokém okolí, spolupracoval s projektem Zmizelí sousedé, účastnil se aktivně kroměřížských konferencí na téma Židé a Morava. Vedl besedy s mládeží v rámci festivalu Dny židovské kultury Olomouc.

            Význam Miloše Dobrého pro Olomouc a okolí tkví také v jeho mezinárodních kontaktech, které přivedly do Olomouce mnoho zahraničních návštěv. Zprostředkoval rovněž návštěvu amerických studentů ze tří školních obvodů (New Milford High School, New Jersey, Jersey City Public Schools, New Jersey a St Thomas Aquinas High School, Kansas) v Olomouci a Tršicích pod vedením paní Colleen Tambuscio. Ze setkání vyplynul projekt na památník rodiny Wolfových, která se po dobu 2. světové války v Tršicích ukrývala.

            Významnou aktivitou Miloše Dobrého, která mu pomáhala přežít v krutých podmínkách koncentračních táborů, byl sport. Zůstal mu věrný i po návratu z internace. Začal hrát rugby za LTC, probojoval se až do reprezentace, se kterou odehrál mnoho zápasů. S jeho jménem je spojen počátek rugby v Olomouci. Jako československý reprezentant v rugby se pokusil již v roce 1951 založit dorostenecké mužstvo v odborném učilišti pracovních záloh. Družstvo působilo jen krátkodobě a sehrálo utkání s dorostenci Brna. Do roku 1953 byl Ing. Dobrý v ÚDA Praha. Po svém návratu znovu jednal o rozvoji rugby v Olomouci a stal se trenérem armádního mužstva Dukla Zenit při Domu armády v Olomouci. Zval do Olomouce zahraniční kluby a pořádal turnaje. V roce 1990 se stal posledním předsedou Československé ragbyové unie, ve funkci setrval do rozpadu Československa v roce 1993.

            Miloš Dobrý patří mezi osm pamětníků, kteří pochod smrti nejen přežili, ale vydali o něm svědectví.

Vyprávění Miloše Dobrého je uloženo na portálu Paměť národa i v řadě světových sbírek výpovědí přeživších holocaust. Jeho osudu věnovala média řadu medailonů, poskytl rozhlasu a televizi mnoho rozhovorů.

            Osud Miloše Dobrého se stal v roce 2010 podkladem pro představení Šoa v Švandově divadle v Praze. V současné době se připravuje anglická verze inscenace v Londýně.

            Židovská obec Olomouc se rozloučí s Milošem Dobrým v úterý 27. listopadu 2012 ve 14 hodin v obřadní síni na židovského hřbitova v Olomouci – Neředíně.

Jednou za čtyři roky se v Izraeli koná světová Makabiáda – The Maccabiah Games. Ta první se konala již v roce 1932 a tradice (s pauzou během 2. světové války a několik let po ní) trvá dodnes.  Nejbližší se bude konat 18. – 30. července 2013. Bude dosud největší ze všech a chceme na ni vyslat delegaci z České republiky.

Sportovci, trenéři, sponzoři, hlaste se

Přihlašovací proces je stále otevřen. Soutěžit se bude ve čtyřech kategoriích – Junior (do 18 let) / Open (do 35 let) / Master (nad 35 let) / Paraolympic. Momentálně platný seznam sportů v kategorii Open mimo jiné zahrnuje: badminton, basketbal, cyklistiku, džudo, fotbal, futsal, gymnastiku, golf, házenou, hokej (pozemní a překvapivě i lední), karate, kriket, lukostřelbu, plavání, plážový volejbal, půlmaraton, squash, stolní tenis, střelbu, šach, šerm, tenis, triatlon, veslování nebo vodní pólo.

Pokud některý z těchto sportů aktivně děláte, jste židovského původu nebo máte právo návratu a zároveň máte seriózní zájem reprezentovat Českou republiku na světové Makabiádě v Izraeli (18. – 30. července 2013), navštivte www.hakoach.cz , kde se můžete zaregistrovat, nebo nám prosím napište na info@hakoach.cz.

Pokud byste měli zájem delegaci podpořit materiálně, hmotně nebo i odborně, hlaste se prosím, buď prostřednictvím www.hakoach.cz , nebo také na info@hakoach.cz.

Děkujeme!

Informace na www.hakoach.cz budeme průběžně doplňovat.

Více info: www.maccabiah.com

PODROBNÝ PROGRAM

PLAKÁT KE STAŽENÍ

Židovská obec Olomouc sdružuje občany České republiky i cizí státní příslušníky žijící v České republice, kteří se hlásí k židovskému vyznání, národnosti nebo původu. Působnost olomoucké obce je územně vymezena bývalými okresy Bruntál, Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk.

Rozhodnutí uspořádat Den otevřených dveří je motivováno snahou seznámit veřejnost s životem a tradicemi obce, která v době před válkou tvořila významnou složku obyvatel Moravy a zejména Olomouce, představit chystané projekty, k nimž patří i připravovaná druhá vlna kladení Kamenů zmizelých (Stolpersteine) v Olomouci.

Návštěvníkům bude umožněno podívat se do modlitebny, informace o židovské liturgii podají zaměstnanci Židovské obce.

Ve společenském sále, který projde bezprostředně před Dnem otevřených dveří kompletní renovací, uvidí návštěvníci repliku okna zbořené olomoucké synagogy vsazenou do čelní zdi. Budou zde moci také ochutnat tradiční židovský chléb barches (chalu), který se peče v košer kuchyni obce. S košer kuchyní seznámí návštěvníky zaměstnanci obce. Bude možné požádat o recepty.

Židovská obec Olomouc zpřístupní rovněž dvůr se sukou (pergola využívaná při svátku Sukot).

Od 16 hodin vystoupí s pásmem hudby a mluveného slova nazvaným Návrat ke kořenům slovenští hudebníci s kantorem Michalem Fořtem.

Na programu jsou liturgické písně tradiční, současné i autorské v jazzové i alternativní podobě.

Představenstvo Židovské obce Olomouc chce touto akcí pomoci odstraňovat případné předsudky a zábrany, které se ještě ve společnosti objevují. Podobný cíl sleduje při spolupráci s organizátory Dnů židovské kultury, které se budou konat v říjnu. Den otevřených dveří se koná v rámci Evropského dne židovské kultury.

Akci podpořil Nadační fond obětem holocaustu

vyjadřují své silné znepokojení nad situací a společenskou atmosférou kolem zákona, který řeší částečné narovnání majetkových křivd vůči církvím a náboženským společnostem.

Způsob nevěcného vedení argumentace a demagogická útočná kampaň České sociálně demokratické strany, vedená mj. i pomocí billboardů, vytvářejí ve společnosti atmosféru neopodstatněné závisti a nenávisti nejen vůči církvím a náboženským společnostem, ale i vůči občanům jako takovým. Lidí, kterých se tyto manipulativní a nepravdivé slogany dotýkají, jsou přitom miliony a nemusí se jednat jen o věřící. Předvolební propaganda sociální demokracie tak útočí slovníkem obou někdejších totalit a pamětníci mohou potvrdit, že si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty „třetí říše“, narudo přetřenými gottwaldovskými ideology. Pokud vedení sociální demokracie tvrdí, že nejde o útok proti církvím, ale jen o politický boj, buď se mýlí, nebo nechce vidět důsledky, které její způsob boje přináší. Říká-li totiž, že dnešní koalice daruje církvím peníze ukradené ostatním, pak z církví dělá spoluviníky při krádeži. Tímto tvrzením ČSSD ve skutečnosti nezasahuje své politické oponenty, nýbrž poškozuje církve a náboženské společnosti.

Pro upřesnění říkáme, že navržené řešení nehodlá nikoho okrádat. Znovu uvádíme, že jde o navrácení části zkonfiskovaného majetku, aby skončila závislost církví a náboženských společností na státním rozpočtu a mohlo započít hospodaření na vlastní odpovědnost.  Tento záměr podporuje značná část společnosti, protože pro mnohé, stejně jako i pro Ústavní soud jde o normu podobnou jiným, přijatým pro ostatní kategorie odškodňovaných: soukromé zemědělce, podnikatele, šlechtu, politické vězně a další, kterým bylo komunistickým režimem ublíženo.  Při přípravě zákona jsme jednali jak s Asociací krajů, sdružující hejtmany, kteří jsou všichni členy sociální demokracie, tak i s představiteli měst a obcí, kde je jistě polovina starostů a primátorů též členy ČSSD. O podobě návrhu zákona byli informováni a díky uvolnění dosud blokovaného majetku měst a obcí s řešením většinou souhlasili. Jednali jsme i s vrcholnými zástupci ČSSD samotnými.

Návrh sociální demokracie na zřízení jakéhosi fondu církevního majetku je čirým pokrytectvím. Komunisty zřízený fond Náboženská matice byl vytunelován navzdory soudnímu rozhodnutí z doby řízení ministerstva kultury Pavlem Dostálem z ČSSD.

Chceme ujistit všechny spoluobčany, že toto prohlášení se nedotýká tisíců poctivých členů ČSSD, těch, kdo byli vězněni a týráni spolu s věřícími v nacistických koncentrácích i v komunistických lágrech. Vždyť mnozí z nich jsou také těmi, kdo věří v Boha. Nepředpokládáme, že by se právě oni chtěli znovu vydat cestou spolupráce s komunisty, kteří kdysi zlikvidovali jak vedení církví a náboženských společností, tak posléze i sociální demokracii a další demokratické strany, až nakonec nastolili tzv. diktaturu proletariátu. Způsob, jakým dnes sociální demokracie vede předvolební boj je nekultivovanou a nekulturní cestou, ohrožující samotnou podstatu demokracie.

Za Českou biskupskou konferenci
předseda: Dominik Duka

Za Ekumenickou radu církvi
předseda: Joel Ruml

Za Federaci židovských obcí
předseda: Jiří Daníček