Židovské muzeum v Praze se obrací s prosbou na všechny, kteří vlastní jakékoli dokumenty dokreslující židovský život v poválečném Československu, ať již jednotlivých židovských obcí nebo osobní. Může se jednat o vzpomínky, dopisy, pozvánky na akce či jiné tiskoviny (včetně materiálů izraelského diplomatického zastoupení v Praze), fotografie z oslav židovských svátků a shromáždění stejně jako snímky či filmy z rodinných archivů.

Poskytnuté materiály by Židovské muzeum v Praze uvítalo ve svých sbírkách v originálech, ale bude vděčné i za možnost zhotovit na vlastní náklady kopie. Zaručujeme se za vrácení všech zapůjčených materiálů. S poskytnutými dokumenty by přitom bylo možno nakládat jen za podmínek, stanovených vlastníky dokumentů.

Materiály možno zaslat nebo po předchozí dohodě donést na adresu Židovského muzea v Praze U Staré školy 1, 110 00 Praha 1. Veškeré dotazy budou zodpovězeny na telefonním čísle 222 749 252 nebo na e-mailové adrese: po1945@jewish museum.cz. Za vstřícnost a pochopení předem děkuji.

Leo Pavlát, ředitel ŽM v Praze

Majitelem obchodu a současně i prodavačem, skladníkem a nákupčím je pan Zakir Mirzoev, který do Prahy poprvé přijel v roce 1993. Pochází z Dagestánu, z pro nás exotického a svou historií velmi zajímavého etnika takzvaných horských Židů, kteří odedávna žijí na Kavkaze a svůj původ odvozují od deportovaných zajatců z kmenů Juda a Benjamin. Je členem pražské obce, které již několik let opatřuje a dodává maso a masné výrobky.

Košer Market v Bílkově ulici 16 v Praze 1 na Starém Městě je otevřen denně od 8.30 do 18.30, pochopitelně mimo sobotu. V pátek zavírá vždy hodinu před začátkem šabatu. Je určen nejširší veřejnosti a ceny jsou na košer potraviny velmi rozumné. Pokud bude obchod prosperovat a udrží se, bude konečně v Praze, tak jak je to jinde ve světě běžné a jak to má být, normálně dostupný a fungující podnik tohoto druhu. A to jsme dlouho postrádali.

jd

ef

Židovská obec Olomouc si Vás jako spolupořadatel dovoluje pozvat na výstavu Muzea umění a Café 87

JINDŘICH BUXBAUM: ŠALOM - IZRAEL VE FOTOGRAFII

Výstava bude zahájena za přítomnosti autora 4. března 2010 v 18.30 hodin v kavárně Muzea umění (Cefé 87) v Denisově ul. 47 .  Úvodní slovo: prof. Jindřich Štreit. Během vernisáže se bude podávat červené a bílé košer víno. Výstava potrvá do 6. dubna 2010.

Jindřich Buxbaum (*30. srpna 1953)

Jindřich Buxbaum má dva životní koníčky, fotografování a cestování. Oba uplatnil při cestách do Izraele, kde už byl sedmkrát. Přivedlo ho tam vyrovnávání se s osudem otce, který přežil věznění v koncentračních táborech Terezín a Osvětim-BBirkenau a probuzený zájem o židovské náboženství, kulůturu a způsob života. “Věděl jsem už nějakou dobu, že tam jednou pojedu. V roce 1999 jsem opravdu odjel a nastoupil na měsíc do Sar-El, dobrovolnického programu izraelské armády. A právě tehdy jsem zažil zlomový okamžik. V Jeruzalémě, u Zdi nářků, mě ovládl těžko sdělitelný pocit - patřím sem,” sdělil v rozhovoru pro list Židovské obce Olomouc. - Své fotografie vystavuje Jindřich Buxbaum na klubových výstavách. S přítomným výběrem z izraelské kolekce mu radil Jindřich Štreit.

Březen 2010 - přehled akcí ŽMP v lednu 2010

Únor 2010 - přehled akcí ŽMP v lednu 2010

Leden 2010 - přehled akcí ŽMP v lednu 2010

Prosinec 2009 - přehled akcí ŽMP v prosinci 2009

Listopad 2009 - přehled akcí ŽMP v listopadu 2009

Říjen 2009 - přehled akcí ŽMP v říjnu 2009

Září 2009 - přehled akcí ŽMP v září 2009

Srpen 2009 - dovolená

Červenec 2009 - přehled akcí ŽMP v červenci 2009

Červen 2009 - přehled akcí ŽMP v červnu 2009

Květen 2009 - přehled akcí ŽMP v květnu 2009

Duben 2009- přehled akcí ŽMP v dubnu 2009

Březen 2009 - přehled akcí ŽMP v březnu 2009

Únor 2009 - přehled akcí ŽMP v únoru 2009

Leden 2009 - přehled akcí ŽMP v lednu 2009.

Premiér Jan Fischer - foto Karel Pazdera

Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti si svět připomíná 27. ledna, ve výroční den osvobození koncentračního tábora v Osvětimi vojáky 60. armády 1. ukrajinského frontu .

Osvobození se v roce 1945 dočkalo asi 7 tisíc vězňů, převážně Židů. Byla mezi nimi i nemluvňata narozená v táboře. Sovětští vojáci našli v táboře asi 600 mrtvol vězňů, které nacisté zastřelili během svého útěku nebo kteří zemřeli vysílením. Krátce po osvobození dorazily do tábora sovětské a polské filmové štáby. Události před 65 lety si připomněli pamětníci i představitelé řady zemí při pietním aktu v Osvětimi.

V roce 2003 Parlament ČR uznal 27. leden jako významný den České republiky. Stalo se tradicí, že se v tento výroční den koná slavnostní shromáždění v Hlavním sále Senátu Parlamentu ČR pod patronací jeho předsedy Přemysla Sobotky.

Letos se shromáždění zúčastnil premiér vlády ČR pan Jan Fischer. Pronesl při této příležitosti projev, který se neobracel jen do historie, ale upozorňoval i na aktuální nebezpečí recidiv postojů, které k holocaustu vedly. Zdůraznil, že je třeba se postavit myšlenkám, které plodí násilí.

“Holocaust nebyl brutální spontánní pogrom, holocaust byla vražda jako projekt, jako skvěle připravený plán. Holocaust byla vražda jako průmyslové odvětví, vražda jako administrativa, vražda jako jízdní řád. A předcházela jí perfektní registrace, evidence, soupis o-sob a majetku. A zrůdné bylo, že si ji židovské obce v Německu a v okupovaných územích musely organizovat samy,” prohlásil ve svém projevu premiér.

Slavnostního shromážděni v horní komoře Parlamentu ČR se zúčastnil i bývalý vězeň koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, místopředseda Mezinárodního osvětimského výboru a  čestný předseda Nadačního fondu obětem holocaustu profesor Felix Kolmer, dále předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, předsedy Společenství Romů na Moravě Karel Holomek a řada dalších hostů.

Granátové jablko

Tu bišvat - jednodenní menší svátek židovského kalendáře, Nový rok stromů,  oslavujeme 15. den ševatu, tj. 30. ledna. Připomeneme si, že v Izraeli začíná jaro, které se ohlašuje květy ovocných stromů.

Původní  význam tohoto svátku spočíval v plnění zemědělských zákonů, které se týkaly trumy (oběti pozdvihování), kterou rolníci odevzdávali kněžím, a obětin desátků, desetiny rolníkovy úrody oddělené poté, co byla podle biblického zákona dána kněžím truma.

Dnes je zvykem v Erec Jisra´el (v zemi Izrael) na Den stromů sázet stromy. Izraelská mládež se účastní tohoto ceremoniálu, který zdůrazňuje potřebu i povinnost pokračovat v obnově a výstavbě židovské domoviny.

Aškenázové už od starověku spojují tento svátek s přípravou se´udy, slavnostní hostiny, při níž se podává 15 druhů izraelského ovoce a plodin: datle, fíky, rohovník, hroznové víno, granátové jablko, olivy, pšenice, ječmen a další.

Sefardský způsob dodržování tohoto svátku zahrnuje čtení mystické liturgie založené na symbolismu Stromu života v kabale.

Vztažení atributů stromu, jeho kořenů, kmene, větví a plodů k člověku či lidskému pokolení nabízí možnost široké škály výkladů o lidských vlastnostech, o vztahu k zemi, k minulosti a budoucnosti atd.

Osvětim - Foto Jana Šustová

Jak známo, Okresní soud Praha-západ osvobodil Čechokanaďana Vladimíra Stworu. Ten na svůj web umístil v roce 2007 překlad článku Davida Cassidyho “Holokaust a jeho čtyřmilionová varianta”. Podle žaloby tento text zpochybňuje nacistickou genocidu Židů za druhé světové války z hlediska počtu obětí i co do existence táborů smrti a plynových komor, a jednalo se tedy o propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. 

Stwora se mimo jiné hájil tím, že jeho cílem bylo “upozornit na různé počty obětí holokaustu uváděné v oficiálních zdrojích a vzbudit o tom diskusi”. Znamená to tedy, že toto téma je “spící”? Tabuizované, jak tvrdí ti, kdo nacistickou genocidu Židů popírají či alespoň zpochybňují její rozsah a způsoby, jakým se tento zločin uskutečnil?

Samozřejmě opak je pravdou. Ročně se o Šóá koná množství konferencí. Vycházejí stále nové odborné studie, publikace, disertační práce. Historici na základě nově získaných či vyhodnocených poznatků docházejí k novým závěrům, upřesňují ty předchozí. Pracují však jako vědci, kteří fakta respektují, nikoliv popírají. Závěry činí na základě doložených poznatků, a nikoliv tak, že předem vytčenému závěru přizpůsobí výběr skutečnosti.

Podle současných hodnověrných odhadů v plynových komorách Osvětimi zahynul více než jeden milión Židů - tedy méně, než se soudilo po válce. Naproti tomu dříve podhodnoceny byly údaje o likvidaci polských Židů v Belzecu, Sobiboru a Treblince. Soudobé poznatky ukazují na asi jeden a tři čtvrtě miliónu zavražděných. Německá komanda spolu s kolaboranty na obsazených východních územích současně po sobě zanechala přibližně jeden a půl miliónů zmasakrovaných Židů. A Židé - jen proto, že se narodili - hynuli i v dalších koncentračních táborech, ghettech, při otrockých pracích, raziích, pochodech smrti, v úkrytech. Celkově se tak podle seriózních badatelů jedná rámcově o 6 miliónu obětí.

Toto číslo stejně jako vyhlazování v plynových komorách prokázané nesčetnými důkazy dnes k potupě obětí i přeživších zvěrstev Šóá zpochybňují jen lidé určitého typu. Je náhoda, že text o “čtyřmiliónové variantě” pro Stworův web přeložil stoupenec neonacismu Erik Sedláček? Máme přehlédnout, že doporučení na texty ze Stworova webu najdeme na webu neonacistického Národního odporu?

A výmluvná je i diskuse na Stworově webu po výroku soudu. Najdeme tam básničku: “Od zástupce jménem státu/ pro nás tupce zaznívá tu:/ závazný jest v kraji našem/ variant Šest, od Jad Vašem/(Byť ani tam nikdo nestih’/dopočítat se k těm Šesti.)” Dozvíme se o “takzvaném pronásledování” Židů, přičemž prý “nekonečná šoa je nejsilnější účelová zbraň moci”. A samozřejmě nechybějí soudy o Židech jako takových: “Nemějte žádné iluze, lidstvo bylo zataženo do satanistického kultu založeného na talmudu a kabale. Postupně se stáváme otupělými a jsme jeho stoupenci, iluminátskými bankéři, nabízeni jako oběť Luciferovi.”

Vladimír Stwora prý proti Židům nic nemá, jenom nesouhlasí se sionismem. Podobný hlas zní i z muslimského světa. A zde, stejně jako u extrémní pravice, patří popírání či zpochybňování holokaustu k privilegovaným tématům. Na historii či obraně svobody projevu přitom popíračům Šóá nesejde. Jejich cíl je politický: Chtějí degradovat fakta o holokaustu na smyšlenku a na tomto základě oživit odvěké antisemitské klišé o všemocném židovském spiknutí.

Tak prý Židé po druhé světové válce oklamali svět svým údajným utrpením, zavázali si ho soucitem. Co je k tomu vedlo? Antisemité mají svou odpověď: Zásluhou, jak říkají, “švindlkaustu” se Židé chtěli domoci peněz i zřízení zločinného sionistického Státu Izrael.

“Držel jsem vám palce. Je vidět, že sionisté u nás ještě nemají tu moc, jak si myslí,” napsal také v diskusi na Stworově webu jeden z jeho stoupenců. Uvidíme, co se o té záležitosti ještě dozvíme… Státní zástupce se proti nepravomocnému zprošťujícímu verdiktu nad Vladimírem Stworou odvolal, a tak případ bude posuzovat odvolací senát.

Autor je ředitel Židovského muzea v Praze (ČRo Radio Česko, pořad Ranní zamyšlení)

V roce 2003 došlo na popud Terezínské iniciativy ve spolupráci s NS-Beratung Köln k prvnímu podání žádostí o tzv. Ghetto Rente. Prostřednictvím advokátní kanceláře Thiel und Strünk v Düsseldorfu si podalo žádosti 350 - 400 žadatelů. Česko-německý fond budoucnosti v té době zjistil, že okruh oprávněných žadatelů by mohl být podstatně širší. Díky grantu, který poskytla Česká rada pro oběti nacismu, mohlo být nakonec zpracováno a podáno cca 700 žádostí českých obětí.

Až na několik výjimek byly veškeré žádosti během roku 2003 pozastaveny až do projednání tří ukázkových soudních sporů. Důvodem pro odmítání českých žádostí byly platby v rámci českého důchodového systému vyplývající z držení Osvědčení dle Zákona 255/46 Sb. Počátkem roku 2009 nejvyšší sociální soud v Kasselu rozhodl, že doba strávená v ghettu, která se objevuje v zápočtových listech jednotlivých žadatelů, nemůže být důvodem pro zamítnutí žádosti.

Důsledkem tohoto soudního rozhodnutí byla i nová interpretace příslušné německé sociální správy v Landshutu a změna postoje k českým žádostem. Držení Osvědčení dle Zákona 255/1946 Sb. v tuto chvíli není důvodem pro zamítnutí českých žádostí. Úřad v Ladshutu začal žádosti zpracovávat.

Předpoklady pro kladné vyřízení žádosti jsou: dobrovolná práce v ghettu za úplatu. Dle našich informací podstatná část českých žadatelů tento předpoklad splňuje. Dalším předpokladem je minimální doba pěti let. Aby českému žadateli vznikl nárok na německý starobní důchod se zpětným účinkem k roku 1997, musí být celková doba pojištění 5 let. Doba pojištění se skládá ze dvou částí. Je to jednak pracovní doba - tj. dobrovolná práce v ghettu a dále pak tzv. náhradní doba. Do náhradní doby se započítává „omezení na svobodě”, počínající povinností nosit židovskou hvězdu od 1.9.1941, pobyty ve sběrných táborech, koncentračních či pracovních táborech, dále doba rekonvalescence. Dle názoru úřadu v Landshutu bude náhradní doba uznána až do 31.12.1949. Náhradní doby však mohou být v rámci německého sociálního systému uznány od věku 14 let výše. V důsledku tohoto výkladu ročníkům 1927 a starším může být uznána náhradní doba v období 1.9.1941-31.12.1949. Naproti tomu ročníky 1935 a mladší náhradní dobu uplatnit nemohou.

Žadatelé, kteří splní minimální dobu 5 let (doba práce + náhradní doba), by měli obdržet důchod z Německa zpětně od roku 1997, pokud si podali žádosti v roce 2003. Žadatelé, kteří nesplní dobu 5 let, mohou obdržet důchod zpětně pouze od roku 2002 (k tomuto datu začala platit česko-německá dohoda o vzájemném uznání důchodů).

Výše důchodů se bude lišit v závislosti na délce pracovní doby v ghettu a druhu práce, kterou žadatelé v ghettu vykonávali. Jednotlivé druhy práce budou hodnoceny dle platebních tabulek.

Problematika Anerkennungsleistung

Na základě celosvětově neuspokojivé situace ohledně Ghetto Rente schválila německá strana roce 2008  tzv. Richtlinie k Anerkennunsleistung. Žadatelé, kterým byly žádosti o Ghetto Rente definitivně zamítnuty, mohou díky tomuto nařízení obdržet jednorázovou platbu ve výši 2000 EURO. Jelikož byly tehdy takřka všechny české žádosti pozastaveny, podařilo se nám vyjednat výjimku, na základě které mohou čeští žadatelé obdržet dávku Anerkennungsleistung i bez definitivního odmítnutí žádosti. Dle našich dosavadních informací si žádost o Anerkennungsleistung podalo 469 obětí z České republiky.

Kvůli neslučitelnosti přiznání Ghetto Rente a Anerkennungsleistung zároveň dojde k nutnosti vrátit Anerkennunsleistung v případě přiznání německého důchodu. Žadatel, který obdržel dávku Anetrkennungsleistung ve výši 2000 EURO a nyní mu bude přiznán důchod, musí částku 2000 EURO vrátit. O této eventualitě byli všichni žadatelé informováni během vyplňování žádostí o dávku Anerkennungsleistung v roce 2008. Ve formulářích, které nyní úřad v Landshutu rozesílá, je nabízena možnost automatického stržení částky 2000 EURO z doplatku důchodu. Může nastat problém, že výše zpětně vypláceného důchodu bude nižší nežli 2000 EURO, a to zejména u ročníků 1935 a mladších. Tito žadatelé však mají možnost do tří měsíců od doručení důchodového výměru stáhnout žádost o Ghetto Rente. Tímto stažením žádosti zanikne možnost obdržet důchod, ale žadatel pak nebude povinen vracet dávku Anerkenungsleistung ve výši 2000 EURO. Takovéto stažení žádosti o důchod musí být podáno písemně. Záleží na rozhodnutí každého žadatele, pro jaký postup se v takovém případě rozhodne. Zdůrazňujeme, že povinnost vracení dávky Anerkennungsleistung se týká pouze těch žadatelů, kteří dávku ve výši 2000 Euro obdrželi.

Problematika dědictví

Pokud žadatel o Ghetto Rente po podání žádosti zemřel, mohou dědicové dle českého práva žádat o zpětnou úhradu důchodu do roku 1997 (v případě splnění doby 5 let), anebo roku 2002 (v případě nesplnění). Zpětná výplata pak připadá v úvahu za období do data úmrtí původního žadatele. Dědici si musí podat žádost doloženou úmrtním listem a dědickým rozhodnutím.

Pokud žadatel zemřel a zanechal vdovu či vdovce, má vdova či vdovec nárok na zpětné úhrady do data úmrtí a nadto si  může podat vdovskou žádost. Vdovám a vdovcům pak může být přiznán a vyplácen důchod za zesnulého. Žádost o vdovský/vdovecký důchod může být podána, pouze pokud se oběť dožila roku 1997.

Povinnost vracení dávky Anerkenungsleistung (2000 EURO) se vztahuje i na vdovy/vdovce a další dědice. Dědicové mají stejnou možnost stažení žádosti v případě, že je dávka Anerkennungsleistung vyšší než-li doplatek důchodu (viz výše).

Praktické informace

 Úřad v Landshutu nyní rozesílá tři formuláře:

1. První formulář je potvrzení pro úřad, že žadatel žije. Zde je nutný ověřený podpis.
2. Druhý formulář je potvrzení bankovního spojení, který by měl být ověřen příslušnou bankou. Pokud banka tento formulář odmítne potvrdit, stačí jiné potvrzení banky o tom, že žadatel má u banky účet. Platí, že německé starobní důchody mohou být vypláceny výhradně bezhotovostní převodem na účet žadatele.
3. Ve třetím formuláři žadatel potvrdí souhlas s odečtením jednorázové dávky Anerkennugsleistung, pokud tato byla vyplacena. V případě, že výše zpětné úhrady je nižší než-li 2000 EURO, může se žadatel s úřadem v Landshutu domluvit na pozastavení další měsíční výplaty důchodu do té doby, než-li bude celá dávka Anerkennungsleistung vrácena. Upozorňujeme, že nesplacená částka může být vymáhána od dědiců.

Žádosti o přiznání německého starobního důchodu za práci v ghettech je možné podávat i nyní, ovšem tím rozdílem, že nyní již nemůže dojít ke zpětné úhradě.

Zpracoval: Martin Thiel

V Praze 15.12.2009